Vznik komise pro posouzení ústavnosti KSČM

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Senát zřídí komisi pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Vznik komise navrhl včera senátor Jaromír Štětina v rámci projednávání petice vyzývající k zákazu propagace komunismu. Komise má krom jiného posoudit, zda KSČM dodržuje zákon o sdružování v politických stranách a zda postupuje v souladu s ústavou. Záměr na zřízení komise podpořilo jednatřicet ze čtyřiceti šesti přítomných senátorů. Kdo v komisi zasedne, ovšem není zatím jasné, ani to, kdy a zda vůbec začne pracovat. Obměněný Senát má totiž v povolebním složení rozhodovat o všech svých komisích až na konci měsíce. Ve vysílání teď po telefonu vítám politologa Ivo Budila. Dobrý den.

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Dobrý den.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Myšlenka zrušení komunistické strany se po roce 89 objevila už několikrát. Připomeňme nejprve, prosím, proč nedošlo nikdy k jejímu zákazu, jaké argumenty převážily?

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Tak, především chyběla politická vůle, hned zpočátku roku 90, 91 možná se hlavní političtí aktéři obávali určité destabilizace politické scény, kterou by přinesl podle jejich názoru tak radikální zákrok, navíc v následujících letech politická, Komunistická strana Čech a Moravy získávala poměrně slušné výsledky ve volbách, tvářila se jako legitimní součást politického systému, byly zde, ať už oprávněné či neoprávněné obavy, že změna názvu, případně zákaz komunistických symbolů by přinesly pouze kosmetickou změnu, zkrátka byla tady i určitá kombinace politické nevůle s pragmatickým výkladem politické situace.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Objevil se například i návrh na to, že by se mohla komunistická strana přejmenovat nebo dokonce návrh zmíněného senátora Štětiny na to, že by se mohl ten název komunistická pro politickou stranu zakázat. Proč tyto věci taky nevyšly? Byla to také záležitost spíše politického rozhodování, politické vůle?

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Tak, momentálně vlastně komunistická strana byla zakázána v demokratických zemích v padesátých letech v Německé spolkové republice, zároveň jako kupříkladu zbytky staré nacistické a podobně, kdy šlo o budování politického systému demokratického, a komunistická strana tam hrála relativně marginální úlohu. Pro nás možná zajímavější je případ Maďarska v devadesátých letech, kdy v polovině devadesátých let byla zákonem zakázána propagace komunistických symbolů, bylo dokonce odvolání k Evropskému soudnímu dvoru, myslím, předseda Maďarské dělnické strany se odvolal, poukázal na případ Itálie, kde se komunistická symbolika veřejně užívá a podobně, a Evropský soudní dvůr se ale necítil kompetentní a svěřil tyto záležitosti do kompetence národních států, čili opravdu tyto záležitosti jsou řešitelné v rámci naší legislativy a Evropská unie od nich tak trochu dává ruce pryč.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste teď tedy jmenoval ty zahraniční příklady. V tom českém, nemýlím-li se, šlo opět o vlastně sílu hlasu při tom hlasování v parlamentu. Ovšem teď je navíc situace, kdy ministerstvo vnitra rozpustilo Komunistický svaz mládeže s tím, že jeho program je v rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod. Týkalo se to pasáží programu, které mluví o snaze o zrušení soukromého vlastnictví. Do jaké míry se překrývá ideologie současné KSČM a Komunistického svazu mládeže?

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Tak, samozřejmě už svým názvem a základním politickým programem překrývá. Samozřejmě komunistická strana jako strana parlamentní se snaží chovat obratně, na veřejnosti se prokazovat spíše umírněnější rétorikou, stylizovat se do víceméně čím dál tím více středové levice. Na druhé straně, pokud se můžeme podívat do libovolných vnitrostranických tiskovin najdeme rétoriku zcela jiného typu, čili obávám se, že podobně jako Komunistický svaz mládeže i Komunistická strana Čech a Moravy je nadále stranou antisystémovou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Proti návrhům na ustanovení komise senátní, která by posuzovalo to, zda postupuje KSČM podle ústavy a zda dodržuje zákon o sdružování v politických stranách, se postavil například senátor Jaromír Volný z ODS, podle nějž je k takovému hodnocení kompetentní spíš Ústavní soud, co se týče politických stran tak ministerstvo vnitra. Myslíte, že má Senát, coby přece jen komora složená ze zástupců politických stran, k osudu KSČM co říci?

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Já myslím, že určitě. Jednak jaksi Senát může a měl by vyvolávat veřejné debaty o otázkách, které se týkají politické kultury, které se týkají demokratického systému v České republice, pokud se domnívá, že je to na místě. Zákon, stát může iniciovat určité legislativní zákony, legislativní opatření, změny trestního zákonu a může dávat podnět i k Ústavnímu soudu, čili já se domnívám, že Senát bezpochyby je legitimní platformou pro řešení této problematiky.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
KSČM je součástí povolebních vyjednávání, na druhou stranu teď komise horní komory parlamentu bude posuzovat její ústavnost, to, zda dodržuje zákon o sdružování v politických stranách, jak vnímáte tento paradox?

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Samozřejmě, ono tahle debata byla opět oživena na jaře, kdy se zdálo, že komunistická strana navzdory tomu, že v zásadě nepřekonala svou minulost, že je spjata se čtyřiceti lety totalitarismu určitou pupeční šňůrou, že se nestala součástí demokratického politického spektra, tak byla, byla neustále do politických her vtahována a na jaře se zdálo, že se ať už přímo, či nepřímo bude podílet na politické moci. To zákonitě vyvolalo znepokojení a vyvolalo reakci. I nyní, kdy se zdá, že tato bezprostřední hrozba byla, zdá se, zažehnána, tak tyto úvahy jsou součástí jaksi širších debat o politické kultuře a vůbec o osudu demokracie v České republice.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
——————–
Míní politolog Ivo Budil. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Ivo BUDIL, politolog
——————–
Děkuji vám. Na shledanou.