Vyjádření Jaromíra Štětiny ke snahám komunistů diskreditovat legislativní proces týkající se novely zákona požadující zákaz propagace nacismu a komunismu

Jsem autorem přibližně tisícovky novinářských a časopiseckých článků a rozhlasových a televizních reportáží, které se dotýkají problematiky zemí bývalého Sovětského svazu.  Napsal jsem pět knih, které se problematikou Ruska a okolních zemí zabývají a natočil jsem v uvedených zemích asi 30 dokumentárních filmů. V žádném z těchto děl nelze najít jakoukoliv adoraci čehokoliv sovětského. Naopak většina z nich je výrazem protestu proti odiózním a poklonkujícím informacím, které nám komunisté z této země dodávali.

Většinu zemí bývalého Sovětského svazu znám z autopsie velmi dobře, v letech 1990 – 1999 jsem s nevelkými přestávkami jako novinář Lidových novin, České televize a agentury Epicentrum žil v Moskvě. Předtím jsem Sovětský svaz několikrát navštívil jako člen přirodověděckých, filmařských a sportovních (vodáckých a horolezeckých) výprav. Několik desetiletí se zabývám, především díky svému  dlouholetému vřelému vztahu k Rusku, k ruské kultuře a ruskému národu, i tragickou komunistickou etapou historie této země. Považuji se za žáka tradicionalistické sovětologické školy Zbigniewa Brzezinského, Leonarda Schapiro či Carla J.Fridricha a cokoliv jsem o Rusku vyslovil, už z této podstaty nemohlo být  obdivováním čehokoliv sovětského.

Tvrzení pana Ransdorfa, stejně jako pomlouvačné , lživé články v Haló novinách jsou projevem obecné pokleslosti politické kultury se zvláštní specificky bolševickou  mstivostí.  Snahy o dehonestizaci souvisejí s iniciativami jako je petice www.zrusmekomunisty.cz , u níž jsem členem redakční rady a jako je novela trestního zákona, kde se s ostatními kolegy senátory Senátu PČR pokoušíme o zákaz propagace nacismu a komunismu.

Celé znění televizní diskuse europoslanců Jana Zahradila a Miloslava Ransdorfa naleznete v rubrice Média.