Tvrdé české ne kvótám se v europarlamentu začalo drolit

Neochvějný postoj Česka k uprchlickým kvótám navrhovaným Evropskou komisí dostává trhliny. Při včerejším hlasování Evropského parlamentu o povinném přerozdělení imigrantů mezi země osmadvacítky byla jasně proti jen menší část z jedenadvaceti českých europoslanců. Další část se zdržela nebo chyběla. A tři zvedli ruce pro.

Ačkoli parlament kvóty schválil, jeho rozhodnutí má jen doporučující charakter. Přesto bude mít vliv na konečné slovo summitu Evropské rady, který se má konat v říjnu. Ze 120 tisíc běženců z Řecka, Itálie a Maďarska by Česko mělo přijmout necelé tři tisícovky.

Jedním z těch, kteří zaujali neutrální postoj, je sociální demokrat Miroslav Poche. „Na jaře jsem kvóty podpořil, což ale neodpovídá postoji české vlády. Takže jsem se podobně jako další europoslanci zvolení za ČSSD zdržel,“ uvedl.
Nehlasoval ani lidovecký europoslanec Pavel Svoboda. Usnesení podle něj obsahuje i řadu pozitivních prvků jako například ochranou vnější hranice schengenské zóny.
Proti kvótám se postavil Jan Zahradil za ODS, dokazují prý neschopnost Evropské unie. „Vypadá to, že Česko bude nakonec k přijetí nějakých závazných kvót donuceno,“ řekl Zahradil. Sobotkův kabinet by měl začít chystat právní kroky na obranu proti podobným snahám, které odporují unijnímu právu, dodal.
Stejně hlasoval i Jiří Pospíšil za TOP 09. „Kvóty naruší schengenský prostor, jsou silovým řešením,“ konstatoval. Výsledek hlasování je pro zastánce kvót dalším pádným argumentem, poznamenal. Narazil tak mimo jiné na skutečnost, že za několik dní mají jednat ministři vnitra EU, kteří kvůli odporu států visegrádské skupiny zatím nedokázali nalézt společný postoj.

Pro byli tři europoslanci rovněž zvolení za TOP 09, Jaromír Štětina, Stanislav Polčák a Luděk Niedermayer. Ten připomněl, že návrh Evropské komise umožňuje zemím v závažných případech příjem žadatelů o azyl přerušit.
Premiér Bohuslav Sobotka při včerejších interpelacích řekl, že v případě neschválení kvót by Česko mohlo přijmout podobné množství lidí jako během války na Balkáně. Tehdy uprchlíků ze zemí Balkánu, hlavně z Bosny, v Česku bylo přes deset tisíc.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tento týden připustil, že země V4 se nakonec bude muset s kvótami smířit. Hlavním důvodem, proč je vláda odmítá, je podle něj fakt, že sami uprchlíci neuvádějí Česko jako cílovou zemi