Senát navrhl omezit imunitu zákonodárců na projevy v parlamentu

Praha 7. března (ČTK) – Senát navrhl razantně omezit trestní imunitu zákonodárců. Vztahovat by se měla jen na jejich projevy v parlamentu. Návrh příslušné ústavní novely nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna, kde je ale její osud zatím nejasný. Parlament se dosud na žádném omezení trestní imunity svých členů nedokázal shodnout.

Šéf senátního imunitního výboru Jiří Pospíšil (ODS) se ale domnívá, že kvůli postoji Senátu bude pro poslance obtížné zdůvodnit, proč by potřebovali imunitu zachovat. „Pro poslance bude velmi těžké, aby prohlašovali, že pro sebe potřebují zacházení jiné, že oni potřebují jinou ochranu než druhá komora,“ uvedl Pospíšil, spoluautor novely.

Předlohu podpořilo 49 z 68 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Kromě občanských demokratů byla pro také většina senátorů KDU-ČSL a členů Klubu otevřené demokracie a frakce SNK. Oba komunističtí senátoři se hlasování zdrželi, stejně jako téměř všichni sociální demokraté.

ČSSD totiž navrhovala zrušit také přestupkovou imunity zákonodárců, kterou autoři novely chtějí zachovat kvůli obavám z případného šikanování poslanců či senátorů. Zákonodárci si nyní mohou vybrat, zda nechají například dopravní přestupky projednat imunitními výbory, nebo zaplatí pokutu jako běžní občané. „Když uděláme přestupek, tak máme stejnou odpovědnost jako každý občan,“ uvedl Ladislav Macák (ČSSD). „Nechceme se schovávat za imunitu, protože věříme, že ČR je právním státem a že právním státem zůstane,“ dodala předsedkyně klubu ČSSD Alena Gajdůšková.

Senátoři ale o jejich doplnění vzhledem ke schválení předlohy v původním znění nerozhodovali. Stejně skončilo i doporučení imunitního výboru, aby po vzoru praxe v Evropském parlamentu bylo vazební stíhání poslance nebo senátora podmíněno souhlasem sněmovny či Senátu. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno.

Senátorská novela byla jedním z důvodů, proč horní komora loni na podzim zamítla poslanecký návrh omezit imunitu pouze na dobu výkonu mandátu. Sněmovna tuto novelu přijala krátce předvolbami s tím, že po skončení mandátu by žalobce mohl v takovém případě stíhání bývalého poslance či senátora zahájit. Kritici poslanecké novely ale upozorňovali na délku mandátu a nesmyslnost zahájení stíhání po mnohaleté pauze.

Senátorská novela má připravit o trestní imunitu také ústavní soudce, které nyní nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Kvůli tomu bude ale nutné zřejmě upravit zákon o soudcích, aby se ústavní soudci neocitli v nevýhodnější pozici. Soudci obecných soudů totiž mohou být stíháni nebo zadrženi jen se souhlasem prezidenta. Novela neřeší ani imunitu ombudsmana, neboť by se jednalo o doplnění ústavy, vysvětloval Pospíšil. Důsledky ústavní novely by bylo nutné promítnout do pravidel jednání obou parlamentních komor a trestního zákona.

Senátor ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera oznámil, že chce v budoucnu navrhnout, aby byli podobně jako zákonodárci chráněni i krajští a obecní zastupitelé proti případnému postihu za svá hlasování. Jaromír Štětina (za Stranu zelených) tento záměr uvítal, před omezováním imunity ale varoval. „V naší mladé postpubertální demokracii úplně omezit imunitu by mohlo vést k tomu, že bychom si také mohli přestat vládnout,“ uvedl.

Ústavní novela by mohla vstoupit v platnost ještě letos, dolní komora ale nemá lhůtu na její projednání. Pro schválení novely bude třeba získat nejméně 120 hlasů. Vládní koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených jich má ve sněmovně pouze 100.

Martin Horák mal