Rozhovor se senátorem Jaromírem Štětinou

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Od mikrofonu zdraví a příjemný poslech přeje Ondřej Černý. Dnešním hostem je senátor za volební obvod Praha 10 Jaromír Štětina. Dobrý den, vítejte ve vysílání Rádia Česko.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Dobrý den.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Vaším velkým tématem je ochrana lidských práv a upozorňování na jejich porušování. Díky ruskému humanistovi Sergeji Kovaljovovi jste pochopil, že svět je jenom jeden a porušování lidských práv nemůže být vnitřní záležitostí žádného státu. Kdy jste se tedy po této cestě vydal?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já jsem se setkal se Sergejem Kovaljovem, to je velmi vzácný muž, dneska mimochodem znovu disident v Rusku, poprvé, když byla válka v Karabachu a pak jsem se s ním setkával často ve válce v Čečensku a tam zazněla ona věta, že to nemůže být vnitřní záležitostí žádnýho státu porušování lidských práv. Mně se velice líbila, proto jí považuju taky trochu za svoje krédo.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Ochrana lidských práv je velké téma jak v novinařině, tak také v politice. Byla vaše senátorská kandidatura znakem toho, že jako politik toho můžete v této oblasti dokázat více než jako novinář?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Víte, já, ten výraz ochrana lidských práv se mi zdá trošičku, trošičku takový velkolepý. Já spíš myslím, že je potřeba chránit práva každého jednoho člověka a tím se zabývám a měl jsem to v předvolebním programu, i když hlavním heslem mého předvolebního programu bylo nedopustit, aby se jakékoliv násilí dotklo naší země. Tím jsem myslel celou řadu násilí a toho se držím a myslím si, že to plním docela dobře.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Podívejme se tedy na možnosti senátora. V horní parlamentní komoře jste členem dočasné komise pro zjištění osob, zajištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných nebo jinak perzekuovaných běloruským režimem. Jak práce takové senátní komise probíhá?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
No, především teda hledáme prostředky pro to, abychom například tady mohli umisťovat běloruské studenty. Patří do toho i styky s běloruskými disidenty, které pro některé z nás končily. Já například s panem knížetem Schwarzenbergem jsem kdysi byl odmítnut, když jsme chtěli před prezidentskými volbami tam jet. Nedostali jsme prostě víza. Přijímáme tady gruzínské, promiňte, běloruské lídry. Takže, ta práce je docela, docela pestrá.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
A jezdíte tedy opravdu, když dostanete ta víza, také do Běloruska a snažíte se pomáhat i tam? Protože je známo, že Alexandr Lukašenko a jeho režim se snaží omezovat jakoukoliv novinařinu, takže i ti novináři, kteří dříve působili například v rádiu a přišli o tu možnost, tak se snaží publikovat na internetu. Ovšem například odpojování elektrického proudu bývá v těchto případech v Bělorusku obvyklé.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Tak já jsem v tom Bělorusku už dlouho nebyl, poněvadž Bělorusko a Rusko jsou země, kde jsem persona non grata, takže se to týká ostatních členů komise, která velmi blízce spolupracuje se společností Člověk v tísni, která je skutečně v dobrém slova smyslu takové stínové ministerstvo zahraničí u nás jako nevládní organizace. A ta má velmi silné pozice v Bělorusku a má tam velmi rozvinuté programy, které jsou i materiálně docela dobře vyfutrované. Takže, ta spolupráce té komise s Člověkem v tísni je, je dobrá.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Mluvil jste o Bělorusku a Rusku jako o dvou zemích, kde je velmi patrný deficit, co se týče lidských práv. Které další oblasti, pokud se podíváme na mapu Evropy, případně ještě někam dál, byste označil v tomto směru za problematické? Teď samozřejmě nechci, abyste vyjmenovával všechny ty země na světě.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Jak jistě jako by to trvalo dost dlouho, ale z těch který znám, jsou to třeba určitě země ve střední Asii, například Uzbekistán. Vemte si například ten strašný masakr v Andižanu, který byl asi před dvěma roky …

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Stále ještě není vyšetřen.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Není vyšetřeno. Oni samozřejmě, ta vládní garnitura říká, že to byli islámští teroristé, já jsem přesvědčen, že tomu tak nebylo. Tam zabili spoustu lidí, zabili spoustu dětí, ti vládní vojáci. To je prostě režim otřesný. Vzpomeňte si, že když v roce 47 Britové v Amricaru postříleli pět set lidí, tak to byl takovej votřes, že se rozpadlo britské impérium. Ale tady se zastřelí několik set lidí na náměstí a svět jenom tak udělá aha a tím to končí. A to je velice nebezpečné, poněvadž to je vytváření občanů tohoto světa třetí kategorie. Ti lidé to těžko snáší, když se jich někdo nezastane. To je i případ Čečenska.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Ti lidé ostatně chtěli utéct z Uzbekistánu do Kyrgyzstánu, ovšem oba režimy jim to znemožnily. Ta hranice také není tak prostupná kvůli tomu, že je tam nebezpečí drog. Dá se tedy mluvit o tom, že ty země jsou svým způsobem na okraji zájmu velmocí, pokud mluvíme například o Kyrgyzstánu, kde je hlavní komoditou voda, není tak bohatý například jako Uzbekistán, co se týče ropy a plynu, a proto jsou zajímavé pouze v momentě, kdy je ty západní velmoci mohou svým způsobem využívat?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Samozřejmě. Pro ten Západ začínají být zajímavé, když je potřebujou k vybudování vojenské základny, například jako když se chystali Američani do Afghánistánu, tak byl Uzbekistán dobrý a lidská práva šla stranou a mohli klidně potom mít v Termezu svoji leteckou základnu. Mimochodem, je už teda Uzbeci vyhodili.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
No, přesunuli se do Kyrgyzstánu a je paradoxem, že americká a ruská základna jsou třicet kilometrů od sebe.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Ale je to pořád sféra zájmu Ruska, víte, i ta střední Asie. Například takovým tím vazalem je určitě Tádžikistán, to je vlastně ruská kolonie i nadále.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Dá se uvažovat pořád ještě v těchto termínech? Protože dostaneme se k tomu, Gruzie je svým způsobem podle Rusů také v jejich sféře zájmu, ovšem Michail Saakašvili mluví jasně o tom, že chce Gruzii směřovat k Evropské unii a také k Severoatlantické alianci. V momentě, kdy Rusové říkají, že Gruzie patří do sféry jejich zájmu, kde je tedy to rozhodnutí? Máme se řídit tím, jako se rozdělovaly na konci druhé světové války sféry vlivu mezi Rusy, mezi Sověty, mezi Velkou Británii a Spojené státy, nebo se situace z geopolitického hlediska už proměnila a i malá Gruzie má právo říci, kam chce sama směřovat?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Samozřejmě, že Gruzie to právo má. Já jsem byl v Gruzii v poslední době několikrát. Tam se například na Rustaveliho třídě objevilo veliké muzeum, které se jmenuje Muzeum sedmdesáti let sovětské okupace. A Gruzie v osmnáctém roce byla samostatná země, jako jsme byli my po první světové válce, jenže padla pod to kremelské jho mnohem dřív, poněvadž byla blíž. A co se týče těch sfér zájmů, tak to není Gruzie, to jsme i my. Ty imperiální zájmy Ruska, ty nekončí už Užhorodu někde, ty končí u Aše. A my jsme se z toho zájmu ještě pořádně nedostali a to nebezpečí tady pořád existuje.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Gruzie podle svých zástupců v minulém týdnu možná sestřelila ruský letoun, který se dostal do jejího vzdušného prostoru. Se svou stížností na Rusko se obrátila také na Radu bezpečnosti Organizace spojených národů, ovšem Rusko disponující právem veta jednání blokuje. Pokud se situace v OSN zablokuje a nerozplete, měl by na podporu Gruzie výrazněji vystoupit Západ?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já si myslím, že ano. To vystřelení té rakety, která sice nevybouchla, byla čistá provokace, poněvadž to byla raketa, která byla specificky, která je ve vojenském řemesle specificky určena k ničení raket a raketových základen. To byla zcela jasná výzva, pokud si budete něco s raketovými základnami začínat, tak my tady máme patřičné prostředky. A to vystřelení neplatilo jenom pro Gruzii, to platilo i pro Polsko i pro nás. Byla to docela normální silácká hrozba, kterou Rusové použili.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Dá se tedy mluvit o určitém mafiánském způsobu, kdy se dává poslední varování tímto způsobem?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já myslím, že ty poslední varování se někdy dávají i stokrát za sebou, ale v jistém okamžiku může dojít ke zkratu, zvlášť v tak kritické oblasti, jako je jižní Kavkaz. A Gruzie tím spíše, poněvadž Gruzie už přišla o Abcházii. Abcházii Rusko Gruzii ukradlo zcela jasně. Já jsem tam kdysi byl za války, když tam bojoval prezident Ardzinba separatistický proti gruzínské armádě. On bojoval za pomoci ruských plukovníků, za pomoci ruských zbraní, ze Soči tam šel jeden náklaďák za druhým. Rusko ukradlo Jižní Osetii, docela normální teritoriální anexe. Gruzíni to tak nazývají, my to bohužel ještě tak nenazýváme, asi si to moc neuvědomujeme, že tomu tak je.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Ale jak tedy ten život v Osetii a v Abcházii funguje? Protože obě tyto oblasti svým způsobem, jak vy říkáte, Rusové ukradli, ovšem tamní vlády nejsou uznány ani Ruskem, oficiálně, mezinárodně, takže, stále jsou součástí Gruzie.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
To jsou, ale bohužel mezinárodní společenství hraje s Ruskem takovou smluvenou hru. Ono totiž například v případě Abcházie dovoluje Rusům, aby vykonávali roli mírových sborů v té Abcházii. Je to naprosto protismyslný, když jeden účastník konfliktu je tím mírotvorcem. Proto Gruzie chce, aby v Abcházii byly mezinárodní jednotky, nikoliv ruské. Ta nabývá velmi směšných forem někdy. Já si pamatuju, když začaly být mírotvorci ruské jednotky, že si pořídily modré barety, jako mají vojáci OSN a na svoje zelené tanky si namalovaly ty modré oseenňácké kruhy, a dokonce chtěly od OSN, aby to OSN financovalo. A dokud bude ta ruská armáda, tak samozřejmě ten konflikt nemůže být vyřešen mírově.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Právě všichni asi máme v paměti tragické události na Balkáně devadesátých let. Známe to, že to, řekněme, že ty spory jsou latentně přítomné. Nebylo by tedy i z pohledu Gruzie lepší to území prostě svým způsobem Rusům předat?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Víte, s jídlem roste chuť. Když předáte jednu část území, tak si na vaše území začnou dělat nároky Ázerbájdžánci z východu a Arméni z jihu a nic vám z té země nezůstane. A existuje něco jako národní hrdost, víte, národní hrdost, která je imperativem k tomu, abyste svoji zemi bránili. A Gruzíni mají určitě mnohem lépe vyvinutou, než ji máme my, tu hrdost z obrany vlastní země.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Vy sám o sobě říkáte, že jste rusofil. Kde tedy se v Rusech bere ten jejich imperiální étos? Ony se ostatně už děti ve škole v Rusku učí určitému chápání světa, Ruska jako velmoci. Kde tedy hledat zdroj toho, že Rusové i na začátku jednadvacátého století chtějí navracet situaci o několik desítek, případně stovek let zpět?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Tak to má samozřejmě řadu příčin. Je to stará imperiální velmoc, která se nerozpadla jako všechny imperiální velmoci, jako francouzská nebo britská, prostě nadále trvá v Rusku, tam trvá vždycky všechno o něco déle. To je jedna příčina. Kolonialismus tam tedy trvá mnohem déle, než byl třeba kolonialismus britský. Potom to souvisí určitě s tím, že Rusové přišli během posledního století prakticky o svůj intelektuální potenciál, že všechno, co bylo v tom národě nejlepší, prostě buďto vybili, nebo uteklo. A ten hlavní podle mýho, třetí důvod tkví v tím, že Rus nemá nic, na co by mohl být hrdý, poněvadž to Rusko ještě se nedostalo z tý bídy, z tý kaše, z tý nesvobomyslnosti. A jediné, co má, na co může být pyšný při tom svým těžkým životě, je velikost jeho země. A když mu na ni někdo šáhne, tak to se hnedka naježí.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Říkáte, že pro Rusy je nezbytné, aby prošli pokáním, jako například Němci. Jak si to představit? Co by se muselo stát, aby opravdu byli schopni dohlédnout toho, že tento imperiální přístup asi není tím pravým ořechovým nejen pro ně samotné, ale také pro ty, které svým způsobem usurpují?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Tak já jsem o tom samozřejmě přemýšlel, jak je to možné, že si to pokání ještě neprodělali, když prodělali něco tak strašného, jako byla druhá světová válka, která nebyla vlastně žádným vítězstvím. Tolik milionů mrtvých, to je teda vítězství velmi podivné. Možná, že to nebude žádný otřes, musel by být ještě větší než ta druhá světová válka a to si nepřeje nikdo z nás a zejména to teda nepřeju ruskému národu. Možná, že se k tomu pokání dopracují nějakým způsobem vzdělání, změny společenského klimatu, zlepšením hospodářských podmínek a zejména nástupem nové generace, která už bude vidět do světa. Nezapomeňte, že sedmdesát let prakticky nikdo nevěděl, co to je Evropa, nikdo nevěděl, co to je Amerika anebo si myslel, že to je prostě čiro čirý černý nepřítel.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Na druhou stranu noví Rusové tu už jsou, jak zbohatlíci, tak ti, kteří jezdí do světa. A spíš, než že by se zajímali o intelektuální pnutí na Západě, tak se zajímají o to, jak utratit své peníze získané například z ropy.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
No, mě to trošičku připomíná situaci toho, co nazýval Karel Marx původní akumulací a to byla vlastně ta velká kapitalistická zlodějna divokého kapitalismu devatenáctého století, kdy ten kapitál byl velice často nashromažďován právě z mafiózních zdrojů a těma nejčernějšímu figurama společnosti. A v Rusku je to dneska taky. V Rusku to má tu specifiku, že se vlastně z největších komunistů a z největších bolševiků stali největší kapitalisti, tak to tak asi muselo bejt. To proti tomu, co je u nás, to je přesnídávka v dívčí škole. Takže, může tady nastat situace, že právě synové těch mafiánů, co dneska studujou na Harvardu nebo na Oxfordu nebo na jiných univerzitách, už bude ta druhá generace, která bude nosit ty motýlky a kapesníčky v saku a nebude mít ty mafiánské zvyky. Svět se strašně rychle mění. Já si myslím, že se jednou dožijeme toho, že v Rusku bude demokracie. Rusko je toho schopné.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Svět se mění, ovšem sám říkáte, že Rusko je velmi specifické. Dokážou tedy ty zahraniční faktory, které si přivezou ti mladí studenti ze zahraničních univerzit, přenést do těch specifických podmínek velkého Ruska?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já vám na to nedovedu vodpovědět. Já vím, že Rusko samo se z toho nedostane, že je potřeba Rusku pomoci. Já už dlouhá léta, vlastně vod začátku čečenský války si představuju Rusko jako takovýho nevychovanýho uhrovitýho spratka, kterýho je potřeba mít rád, ale kterému je potřeba vobčas říct – tak ne. A to je ten způsob, kterému Rusové rozumí a je to způsob, který by měla Evropa používat. Pokud to používat nebude, tak samozřejmě nenásleduje ta reakce, která náleží slabšímu.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Podle toho, co říkáte, tedy na Rusko platí pouze síla. Vy osobně jste zastáncem americké radarové základny v České republice. Stačí vám bilaterální smlouva se Spojenými státy, nebo by ten systém měl spadat do gesce Severoatlantické aliance jako většího společenství?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
My jsme členy NATO, ale v žádné smlouvě s NATO nestojí, že bychom nemohli uzavírat své bilaterální smlouvy. Já nevidím důvod, proč bychom nemohli uzavřít dvojstrannou smlouvu se Spojenými státy. A klidně přiznávám, že je to pro nás větší bezpečnostní garance než spojenectví v Evropě. Vždyť se podívejte, jak Rusko úspěšně vráží klín mezi, mezi Evropany. Ta rusko-německá roura přes Balt, která obchází Polsko, to je jedna věc a těch příkladů najdete celou řadu. My potřebujeme prostě poctivého a pevného spojence a tím Spojené státy vždycky jsou.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
V deníku Metro jste 11. června letošního roku napsal, že případnou výstavbou základny, a teď vás cituji „projevujeme samozáchovný stupeň nevíry v Rusko, které otevírá stavidla studené války“. Konec citátu. Skutečně je situace v této oblasti už tak špatná, že se dá mluvit o znovuobjevování se studené války?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já myslím, že studená války nikdy neskončila, ona prostě se jenom uklidnila, ty boje a šarvátky, války, které válku indikují, prostě jenom na čas přestaly.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Dá se mluvit o tom, že Boris Jelcin byl svým způsobem slabým vůdcem, a proto oslabil pozici Ruska a s příchodem Vladimira Putina se opět vrátily ty role, které zde byly před tím?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já bych neřekl, že Boris Jelcin byl slabým vůdcem. Já jsem se Jelcinem dlouho zabýval, mnohokrát jsem s ním mluvil, dělal jsem s ním rozhovory a jelcinovskou éru jsem celou prožil v Rusku. On byl jenom vůdce postavenej do situace člověka, který nevěděl, jak na to a měl na triku tu konverzi. To už Putin na triku neměl. Takže, Jelcin udělal mnoho chyb, ale neřekl bych, že byl slabý vůdce. Například pro svobodu slova v Rusku udělal neobyčejně mnoho, protože svoboda v Rusku s Jelcinem začala a s Putinem končí.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Na druhou stranu také Boris Jelcin byl tím, za něhož získali ti nejrůznější gubernátoři velkou moc a ty majetky, které posléze se pokusil Vladimir Putin rozprášit, aby tu moc, kterou měli gubernátoři, získal do vlastních rukou.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
To máte pravdu, to máte pravdu. Ale já bych ty levoty Jelcinovi vyčetl za jiné věci, než je například rozdělení moci mezi gubernátory.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Vraťme se zpět k tématu radarové základny. V minulém týdnu jste se obrátil na Parlamentní institut Kanceláře Poslanecké sněmovny s žádostí o zjištění, zda se jednotliví představitelé KSČM soustavným odmítáním radarové základny Spojených států v České republice nedopouštějí vlastizrady. Proč jen oni? Proč ne i zástupci ČSSD, případně i Stranyzelených?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já jsem se na ten Parlamentní institut obrátil z titulu své funkce předsedy komise pro zkoumání ústavnosti KSČM. Já nezkoumám ústavnost zelených a nezkoumám ústavnost sociální demokracie ani kohokoliv jiného. Já se tím ani nedotýkám českých pacifistů a netvrdím, že je potřeba zkoumat, jestli oni porušují zákony, nebo ne. Ale u komunistů jsem, mám velice silné přesvědčení, že porušují skutečně příslušný paragraf, který říká, že úmyslné porušování obranyschopnosti státu jest vlastizradou. A není to jenom radarová stanice, když mluvíme o KSČM, je to například jejich oficiální postoj k našemu členství v NATO. Ve svých programových dokumentech KSČM má jasně napsaný požadavek a cíl, že Česká republika musí z NATO vystoupit. Jestli toto není na hranici vlastizrady, když chce KSČM oslabit naši bezpečnost vystoupením ze spojeneckého svazku, tak už nevím, co by to mělo být.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Říká Jaromír Štětina, který je hostem Studia Česko. Odmítáte říci, koho budete příští rok volit za hlavu státu. Kritériem pro vás je, že kandidát, kterému dáte svůj hlas, nesmí vyjednávat s komunisty. Týká se to pouze této volby, nebo i kandidátů, kteří se o komunistické hlasy ucházeli už v roce 2003 a v příštím roce by opět kandidovali?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Existuje určitá novinka, co se týče odpovědi na to, koho budu volit. Já jsem ještě nebyl rozhodnut, v podstatě nejsem rozhodnut ještě teď stoprocentně, ale už můžu říct, koho bych tam jako rovnocenného kandidáta ke Klausovi rád viděl, a to je pan Karel Schwarzenberg.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Mluvili jste o tom, vy jste senátoři oba, mluvili jste o tom, že by pan ministr Schwarzenberg byl ochoten do této volby jít?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
My máme zítra klub a jedním z bodů našeho programu je právě eventuální nominace kandidáta na prezidenta. Já vím, že pan Schwarzenberg už někde odmítl tuto možnost, ale přesto se pokusím ho navrhnout. Nevím, jestli přijde zítra na náš klub, poněvadž je také členem našeho klubu. Kdyby tam přišel, tak bych ho přesvědčil, aby do té bitvy, která může být i prohraná, šel, poněvadž by se ukázalo, že tady jsou i jiné intelektuální a morální kapacity, než je současný prezident.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Dá se z toho usuzovat, že Václav Klaus ze sta procent nedostane váš hlas?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
To se nedá říci. Představte si, že Schwarzenberg kandidovat nebude, což se také dá předpokládat, a Klaus by dostal můj hlas jedině, že by hrozilo nebezpečí, že by se tam dostal někdo, koho jako prezidenta nemohu přijmout. Kde je psáno, že nevystoupí za nějaký čas pan Paroubek a řekne: „Můj národ si přeje, abych ho vedl, abych byl prezidentem. Moje strana mě pověřila, i když to teda dělám skutečně jenom na tuto prosbu, tak já se teda toho ujmu a budu kandidovat.“ V tom případě budu volit Klause a nebudu volit Paroubka.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Už jste to zmínil, že v Senátu předsedáte dočasné komisi pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Jak daleko práce této komise dospěla? Protože vy jste mluvili o tom společně s vaším kolegou Martinem Mejstříkem, že zadáte nejrůznější analýzy odborníkům, aby vám zjistili, jak se situace má. Tedy, kam jste dospěli?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Podívejte se, co se týče té, té KSČM, tak jsou dvě cesty, který používáme u nás například s Mejstříkem. My můžeme prosti KSČM postupovat vytvořením nových zákonů, respektive novel. Taková novelizace trestního zákona teďka je znovu připravena, má to bejt znovu zákaz, explicitní zákaz propagace nacismu a komunismu a zákaz …

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Tato novela byla předložena teď v srpnu?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Ano a bude se zřejmě na podzim projednávat. Já věřím, že zase v Senátu projde. A co se stane v Poslanecký sněmovně, nevím. To je jedna cesta. A druhá cesta je trvat na dodržování stávajících zákonů a stávající ústavy. A já jsem přesvědčen o tom a důkazy pro to sháníme a shromažďujeme, že Komunistická strana Čech a Moravy porušuje paragraf pět české ústavy, kde se říká, že součástí našeho politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají násilí jako způsob řešení politických problémů. KSČM je neodmítlo, nikdo je neodmítlo, dokonce se k nim neustále hlásí, návrat k Vladimíru Iljičovi Leninovi, který byl vlastně jedním z největších teroristů a násilníků na světě, ctění Gottwalda, to jsou všecko svědectví o tom, že KSČM nehodlá násilí odmítnout, jak to požaduje naše ústava.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Poslední otázka. Svět Malé Strany, kde se odehrávají důležitá politická jednání, popisujete také jako svět, kde se nenormální věci považují za normální, za svět opatrnictví, politikaření, pomluv, vzájemného obviňování. Jak často se vám daří ho opouštět?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Mně nedávno říkal pan Fiedler z, z, z Lidovejch novin.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Bob Flieder?

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Pan Flieder z Lidovejch novin, proč vlastně jsem aktivista a nejsem politik.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Hodně rychle, protože už se nám čas krátí.

Jaromír ŠTĚTINA, senátor za volební obvod Praha 10
——————–
Já si myslím, že prostě lepší je stále něco říkat, než se tvářit moudře.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
——————–
Říká Jaromír Štětina, který byl dnešním hostem. Děkujeme a na slyšenou. Pěkný den přeje také Ondřej Černý.