Miniproces s Rudou Martou

Soud s komunistickou poslankyní Martou Semelovou se nebude točit kolem jejích výroků o Miladě Horákové. Rozhodující bude míra šoku, který při vystoupení „Rudé Marty“ utrpěl mladý politik z TOP 09.

Poslankyně Marta Semelová (KSČM) se vyžívá v blábolení. Na prostou otázku, zda se podle ní žije v Koreji lépe na komunistickém severu, nebo svobodném jihu, odpověděla s bezelstným úsměvem, že to nedokáže posoudit, protože v žádné z těchto zemí nebyla.
Neseděla ani u monstrprocesu s Miladou Horákovou, kterou za vykonstruované spiknutí odsoudila v létě roku 1950 komunistická justice k trestu smrti. Pro tentokrát ovšem Semelová osobní svědectví nepotřebovala. V jednom únorovém vydání pořadu Hyde Park České televize z roku 2014 vytvořila na téma justiční vraždy Horákové neuvěřitelnou slovní drúzu. „Považuji to za nešťastné, nicméně Milada Horáková se také přiznala ke své činnosti. Dost pochybuji o tom, že šlo o vynucené přiznání. Je to záležitost, která je smutná. Nikdo z ní nemá radost,“ uvedla Semelová.

Přepněte si televizi

Bláboly Semelové vyvolaly až nezaslouženou pozornost u aktivistů a politiků. Řeší se déle než rok a půl. Až minulý týden média vítězoslavně oznámila, že Semelová za svá vyjádření přece jen stane před soudem. Skutečnost ovšem vyznívá trochu jinak než novinové titulky. „Správně by měl titulek znít: Člen TOP 09 podal na Semelovou z KSČM žalobu, což může udělat kdokoli. Soud se jí bude zabývat, protože musí. Jenže to by nikoho nezajímalo,“ napsal novinář Robert Malecký na webu HlidacíPes.org.
Soudce nařídil jednání na šestého ledna 2016. Nebude v něm ale zkoumat, zda Semelová svými výroky spáchala trestný čin. V občanském sporu pouze rozhodne, jestli její vyjádření mohla způsobit šok a nemajetkovou újmu brněnskému právníkovi a zastupiteli za TOP 09 Michalu Kinclovi. Právě on na komunistickou poslankyni podal žalobu.
Právník Kincl počítá s tím, že při nadcházejícím sporu bude soud zkoumat míru otřesu, který utrpěl při sledování Hyde Parku. Slova Semelové budou hrát pouze dílčí roli. „Na druhou stranu si nedokážu představit soudce, který by se výroky Semelové úplně odmítl zabývat,“ řekl Kincl. „Běžný právní nástroj žaloby jsem použil nestandardním způsobem. Chci zjistit, kam až sahá ochrana osobnosti.“ Kromě Semelové žaloval Kincl také KSČM. Chtěl mít jistotu, že soud jeho žalobu nesmete ze stolu, protože se obrací na nesprávný subjekt. Komunisté ve svém vyjádření pro soud vysvětlovali, že Semelová v pořadu prezentovala jen své vlastní názory. Pokud Kincl pocítil úzkost, měl prý přepnout na jiný kanál. Strana spor považuje za účelový. Zastupitel v Brně-Bohunicích Kincl ho podle KSČM využil v rámci své předvolební kampaně, kdy „populisticky uplatnil primitivní antikomunismus“. Kincl trvá na tom, že Semelovou žene k soudu z vlastního přesvědčení. „Kdo jiný než veřejně činná osoba by se k tomu měl vyjadřovat?“ ptal se.
Odpůrci komunistů už vyčerpali škálu možností, jak zakročit proti pokračovatelům totalitní strany. Vládě Mirka Topolánka se podařilo zrušit Komunistický svaz mládeže, který si do stanov zakotvil usilování o změnu režimu revoluční cestou. Bez úspěchu usilovala o zrušení celé KSČM skupina senátorů pod vedením Jaromíra Štětiny (dnes TOP 09). Žádný efekt neměla ani trestní oznámení na Semelovou za výroky v Hyde Parku.

Semelová není hrozba

Jejich autoři chtěli „Rudou Martu“ potrestat za podporu hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Podání se ani nedostalo k soudu. Státní zástupce ho odmítl na základě posudku ze Západočeské univerzity. Znalci konstatovali, že Semelová nemohla podporovat hnutí potlačující lidská práva, protože mezi levicovými uskupeními takové hnutí neexistuje. „Jedná se o subjekty, jejichž příklonnost ke komunistické ideologii je spíše symbolická,“ napsali autoři posudku.
KSČM označili za stranu s demokratickými stanovami, v níž se střetávají reformisté s dogmatiky. Zatímco reformisté odmítají zločiny komunismu, dogmatici typu Semelové se je snaží ospravedlnit. Popírají negativní stránky komunistické historie a mimo jiné adorují okupaci Československa Sovětskou armádou. I přes existenci této skupiny komunistů nepovažují autoři posudku KSČM jako celek za extremistickou hrozbu.
Právník Kincl s tímto konstatováním nesouhlasí. „Stalinistické křídlo v KSČM považuji za hnutí. Podle mě stačí, když se sejde pár lidí, kteří společně postupují proti demokratickému řádu, a už jde o hnutí. Stranu k tomu nepotřebují,“ tvrdí politik.