Táže se i list, mající krédo už v názvu – American Conservative.
Ptá se rovnou v titulku. Ptá se přímo jeho vydavatel Patrick Buchanan, živoucí legenda americké pravice. Patřil mezi hlavní poradce prezidentů Nixona, Forda i Reagana. V letech 1985 -7 šéfem tiskového oddělení Bílého domu. Jedna z jeho posledních knih – Smrt Západu – vyšla nedávno i česky. Z té agónie viní jak nekontrolované přistěhovalectví , tak mravní odzbrojení a ochromení Západu – pod vlivem frankfurtské školy a jiných krotkých epigonů marxismu. Tím pozoruhodnější je číst, z čeho má husí kůži už i Buchanan: Američané, zasažení masakrem v Iráku, musí zabránit ještě děsivější válce s Íránem.Z tažení ‚Na Bagdád !‘ jsou hoši zpátky s varováním, že jediný způsob, jak předejít výbuchu jaderných bomb v amerických městech, je zaútočit a zničit íránská jaderná zařízení. A síly, které ten útok mají provést, jsou na cestě. Flotilu Stennis vede do Perského zálivu mateřská letadlová loď Eisenhower. Minonosky míří do Hormuzského zálivu. Americké eskadry stíhacích bombardovacích letounů se vrátily do Incirliku. Íránští představitelé byli uneseni v Iráku. Protiletadlové rakety patriot byly rozmístěny v Kuvajtu a Kataru, Bushova protiíránská rétorika už spustila své řehtačky. Když vyhlašoval svůj nový irácký plán, prohodil také, že Teherán ‚poskytuje materiální podporu útokům na americká vojska‘ a že ‚vyhledáme a zničíme sítě, dodávající moderní zbraně a výcvik našich nepřátel v Iráku‘.
Buchanan je pravičák. Echt, řekla by generace, která musela německy povinně. Není však český absurdní dramatik. Není ani z našich modrých, zelených, černých – i mnoha růžových. Dělat před Bushovou partou sklapovačky ho ani nenapadne. Svým pappenheimským vidí až do žaludku: Když se Bush vrátí z Iráku, aniž by zničil íránský jaderný program, zůstane po něm Irák a zpackané prezidentování. Bushova doktrína – žádné atomové zbraně v rukou ‚darebáckých států‘ – si vyláme zuby na Pchjongjangu a Teheránu. Izrael chce Írán napadnout ve stylu ‚včera bylo pozdě‘. Neokonzervativci potřebují novou válku, aby Amerika zapomněla na jejich debakl v Iráku. Prezidentští kandidáti za Demokraty chtějí být minimálně takovými jestřáby, jako Giuliani a McCain. I Hillary Clintonová žádá, aby se ‚ve vztahu k této hrozbě nevylučovala žádná z variant, včetně vojenské síly‘.
Potíž je v tom, ví i hlava-mapa americké pravice, že válka s Íránem povede k ještě horší katastrofě, než porážka v Iráku. Povstání šíitů proti americkým vojskům změní ‚zelenou zónu‘ v Bagdádu v Dien Bien Phu. Útoky na tankery a ropovody vyženou cenu ropy na 200 dolarů za barel. Amerika nebude mít žádnou mezinárodní podporu a bude odsouzena úplně ze všech stran. A podobně jako japonský nálet na Pearl Harbor, i útok na Írán sjednotí Íránce kolem jejich vedení. Šíitský odboj se může zvednout proti Saudské Arábii a dalším státům Zálivu. Hizballáh může svrhnout libanonskou vládu a zaútočit na Američany na Blízkém východě a možná i zde ve Spojených státech. Tohle všechno máme zapotřebí? ptá se Buchanan. V čem vlastně ta hrozba spočívá? Írán nemá raketové nosiče, jimiž by nás mohl zasáhnout, ani atomové bomby. Ačkoli jsou tam mulláhové u moci 27 let, svou první válku by museli teprve vyhlásit. Válka, kterou už vedli, byla sebeobranou. Válku mezi sunnity a šíity si přejí tak málo, jako my sami. Zůstali by v ní izolovanou menšinou. Také chtějí, aby Talibán neovládl Kábul a Irák aby zůstal pod vládou šíitské většiny. To přece chceme i my.
Říká se nám, uzavírá Buchanan, že s Teheránem nelze vyjednávat. Bush ale jednal i s Muamarem Kaddáfím. Sankce byly zrušeny a vzájemné vztahy obnoveny. Když mohl Franklin Delano Roosevelt jednat se Stalinem, Nixon s Maem a Bush se Severními Vietnamci, proč bychom nemohli jednat s mulláhy, kteří drželi rok v zajetí 52 Američanů? Republikánský senátor Walter Jones navrhl rezoluci, podle níž v případě, že se ze strany Íránu neprokáže bezprostřední hrozba, nemá Bush žádné právo Írán napadnout.
Napsat tohle někdo u nás, vezme si ho do prádla Štětina, Mejstřík a úřad pro dokumentaci a vyšetřování . Otčenáš věrnosti euroatlantickým závazkům by začaly drmolit i méně profláknuté firmy. Z těch dostihů rektálního alpinismu už se zvedá žaludek. Čtěme aspoň trvalky americké pravice! I od nich pochopíme mnohem víc, kdo a proč se nám chce rozvalit v Brdech. A o co všechno si koledujeme, pokud si to necháme líbit.
29. března 2007, Josef SKÁLA