„Kauza Uzunoglu“ spěje do finále

Praha – Dvanáct a půl roku trvající proces, jenž zahýbal i politickou scénou, se chýlí ke konci. Německý lékař a podnikatel kurdského původu Yekta Uzunoglu, který žije v Ondřejově na Praze-východ, má naději, že se brzy dočká verdiktu. Před soudem pro Prahu 4, jehož jednání dnes pokračuje, se zpovídá z bití a mučení dvou Turků včetně vlastního bratrance Osmana Bayhana, na čemž se měl podílet v roce 1994. Původně měl na krku ještě přípravu tří vražd, kšefty se zbraněmi a drogami i podvody – tato obvinění ale vyšuměla. Podnikatel, který na počátku devadesátých let zprostředkovával strojírenské dodávky ze Škodovky do Turecka, ale tvrdí, že je nevinen. „Byl jsem nepohodlný řadě vlivných lidí,“ prohlásil. Jeho kauza je prý vykonstruované spiknutí, které zosnovali konkurenti napojení na exponenty komunistického režimu a jeho tajných služeb. Podle týdeníku Respekt jeho „dodání do kriminálu“ uvolnilo prostor v zápase o dodávky na rozšíření uhelné elektrárny v Somě. Krátce poté neobyčejně lukrativní zakázku získala konkurenční firma Škodaexport.
Výpověď tureckého novináře Gürkana Gönena (vystupujícího také pod jménem Göksel Otan), který ho u soudu obvinil z násilí, Uzunoglu označuje za účelovou lež. A na komplotu, jak tvrdí, se podíleli také lidé z policejních kruhů. Třeba Josef Opava, který ho v září 1994 zatýkal – a následně Uzungolu strávil 31 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Tam se podle vlastních slov stal obětí týrání kombinovaného s psychickým terorem. Nyní sedí v cele naopak Opava. Jako člen údajného gangu lupičů, únosců a vrahů kolem Davida Berdycha se zpovídá před senátem středočeského krajského soudu.
Aby upozornil na vlekoucí se soudní jednání, držel Uzunoglu 11 dní hladovku. O víkendu ji na radu lékařů ukončil.

***

Velká podpora. Yekta Uzunoglu (vpravo) nachází řadu přímluvců. Vedle exprezidenta Václava Havla se na jeho stranu staví např. ministr Karel Schwarzenberg, senátor JaromírŠtětina či duchovní Svatopluk Karásek. Jeho hladovku podpořili také herci Táňa Fischerová nebo Zdeněk Svěrák. Je držitelem Ceny Františka Kriegla udělené Nadací Charty 77.