Hra na poctivce aneb Jeden za dvacet, druhý…

POZNAMENÁVÁME

Tak tu máme opět jednu ukázkovou »vládní krizi«. Jako vždy jsou v ní zamotáni lidovci, kteří věří skálopevně v to, že se bez nich žádná vláda neobejde. Koneckonců svoje pevné postavení měli i v předlistopadovém režimu. Jejich schopnost tvářit se svatouškovsky a přitom někomu bodat kudlu do zad, je již po dlouhá léta dotahována až do dokonalosti. Své zkušenosti s nimi měl koneckonců i současný prezident a nyní čestný předseda ODS, který se jednou na mítinku ODS ve Vršovicích, blahé paměti, nechal slyšet, že by byl nejšťastnější, kdyby s nimi vládnout nemusel. Jeho manželka Livie, která ho doprovázela, byla v hodnocení lidovců ještě razantnější.
Pokud je pravda, že krizi vlády vyvolala nedočkavost ODS zasednout do ministerských křesel (a většina lidí si to myslí, protože prohřešky Stanislava Grosse nejsou nového data), podle všeho ji upekli Topolánek s Kalouskem za vydatné pomoci maníků z obou táborů, kteří jsou buď »stínoví« nebo se na ně ještě nedostalo. Leckomu z nich už totiž ujíždí vlak, i tradiční strany se vnitřně omlazují. I když Václav Klaus je zklamán odkladem řešení do Velikonoc, a jak sám řekl, ódeesáckou »hlavu si vyměnit nemůže«, určitě není hloupý. Ato, co se na současné politické scéně děje, hloupé je. Při politické rvačce ve volném stylu totiž neplatí žádná pravidla a tak boule naskakují na hlavách všech účastníků.
Už teď si většina národa nemyslí, že proti sobě stojí andělé a čerti. Spíše se to hodnotí slovy – no jo, zloděj křičí, chyťte zloděje. Tohle pochopitelně žádný výzkum veřejného mínění nepřinese, protože nedává správné otázky. Občané v dnešní sociálně rozdělené společnosti, dávají hlas tomu, o kom si myslí, že jim osobně bude prospěšný. Týká se to především lidí s vyhraněnými zájmy a přesvědčením. Jedni, a ti většinou dávají hlas ODS, ale i lidovcům, přišli k velkým majetkům a budou si je bránit zuby nehty, ať je získali jakýmkoli způsobem. Své ano ODS a pravicovým stranám dávají i určité profesní skupiny, které mají tu výhodu, že při svém povolání si mohou brát občany jako rukojmí a leckdy je i nehezky vydírat, nebo pak i nezkušení dorostenci, kterým je slibováno, že budou elitou národa. Lidé s levicovými názory pak volí ČSSD, a to hlavně proto, že proti KSČM je vedena neutuchající, i když stupidní masivní kampaň a je neustále zdůrazňován její nedostatečný koaliční potenciál. KSČM pak volí ti, kteří mají silné sociální cítění, věří v solidaritu a nenechají se oblbnout tupými peticemi pana Štětiny a umělců, kteří podepisovali Chartu i Antichartu, Několik vět i Slovo do vlastních řad, a kdyby se jevila nutnost podepsat nějakou tu petici třeba v čínštině, rychle by běželi stáhnout tibetské vlajky z úřadů, kam je pověsili.
K volbám pak nechodí ti, kteří už rezignovali. Aje jich hodně. Podle svého naturelu buď tiše pláčou v koutku a čekají na zázrak, nebo se v hospodách smějí a vtipkují, když jim Kalousek se svatouškovsky sklopeným zrakem, který náhle změní směr a obrátí se k nebi, vykládá, jak je čistý jako lilie, nebo když stínový ministr vnitra Langer z ODS vypráví zkazky o svých bezpečnostních prověrkách a bezúhonnosti. K smíchu je jim i »chlap s gulema« Topolánek – nedávno jsem slyšela jak jeden řemeslník, kterými ODS neustále mává sem a tam, pravil: »To jediné co mu věřím, je, že je má.«
A ČSSD? Její expředseda a expremiér Miloš Zeman ve své nedávno vydané knize napsal, stručně shrnuto, že na své kůži poznal, poznání, že »nejhorší je srážka s blbcem«, je pravdivé. I když musím zdůraznit, že nepokládám sociální demokraty za tuto skupinu, protože blbci jsou rozptýleni rovnoměrně po celé společnosti, způsob, jakým vedení ČSSD umožnilo někomu, aby krize vznikla, do této kategorie patří. Bohužel ve stejném duchu pokračuje i vládní obrana. Občané si teď začínají říkat, že jakmile se někdo dostane k »lizu«, bere každý. Ale někteří to dělají šikovně a někteří ne. Bohužel chování některých sociálních demokratů poškozuje nejen ji samotnou, ale i levici jako takovou. Lidé totiž odsuzují zloděje, ale ještě více hloupost.
KSČM by mohla jásat – už se stačila zprofanovat ODS, o lidovcích a dalších bývalých koaličnících typu Unie apod. ani nemluvě, teď to dokázala i ČSSD. Nejásá, protože marasmus politické scény není jejím cílem.