Nelze úplně vyloučit, že je předseda lidovců čistý
Případ údajného uplácení místopředsedy vlády Jiřího Čunka je týden od týdne bizarnější. Nezadá si už s kauzou Grossova bytu, v níž šlo o to, kde vzal bývalý socialistický předseda vlády peníze na luxusní bydlení. Kdo vývoj „čunkiády“ sleduje, stěží odolá přesvědčení, že předseda lidovců „není čistý“. Ale stále existuje možnost, že jde o souhru náhod, úplatek nevzal, má děsivou smůlu a stává se obětí žurnalistické a policejní touhy odstřelit politika.
Poslední zvrat v kauze: policie před týdnem zatkla tři muže, kteří se prý pokoušeli uplatit Marcelu Urbanovou, bývalou Čunkovu sekretářku, jež proti němu svědčí. Partu vedl Roman Vaškůj. Ten má na krku soud za neproclenou naftu. Čunka prý nezná, Urbanové však nevěří a chtěl ji nachytat, jak za peníze změní výpověď.
Podobně v roce 2005 koupil Michal Simkanič, šéf České pravice, směnku, která měla dokázat, že si Stanislav Gross opravdu půjčil peníze od Rostislava Roda.
Směnku Simkanič spálil, aby byl pokoj… Vaškůj zase chtěl dokázat, že je Urbanová nevěrohodná, aby byl pokoj…
Kdo se v tom má vyznat?
Kdyby chtěl někdo Čunkovi hodně uškodit, dorazit ho, udělal by to co Vaškůj. Policie i mnohý místní občan si teď myslí: Čunek má strach, nastrčil cizí lidi, aby korunní svědkyni policie uplatili, nabídli jí tři čtvrtě milionu plus další nespecifikovanou sumu. Bez Urbanové by byla policie nahraná.
Vaškůjova akce Čunkovi uškodila. Už i premiér Topolánek, který za svým vicepremiérem stál a stál, říká, že „jsme na nějakém bodu zvratu“ a že by bylo špatné, kdyby Čunek kvůli kauze nemohl pořádně vykonávat funkci místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj.
Pokud bychom připustili, že Vaškůjovu akci vymyslel sám Čunek, buď by musel mít z Urbanové strašný, mysl zaslepující strach, nebo by musel být úplně blbý. V obou případech by to pro nás i pro něho bylo zlé. Nechce se věřit, že by dal uplácení Urbanové do pohybu on.
Měsíce neumí veřejnosti ani policii přesvědčivě vysvětlit, kde vzal onen půlmilion z roku 2002. Kde vzal peníze na nový dům, na třetinu chaty v horách (a jeho žena na zubní ordinaci). Na druhou stranu to u někoho může být i normální. Možná mu vážně peníze poskládala širší rodina. U katolických rodů není neobvyklé, že si příbuzní pomáhají bez papíru, bez dlužního úpisu. Je možné, i když nepravděpodobné, že Čunek jel už v roce 1998 uspořený milion uložit do osmdesát kilometrů vzdálené Universal banky, která, ten pech!, druhý den zkrachovala a dnes je těžké v ní dohledávat osm let staré doklady. Je to možné. Byl by to všecko exportní souběh smůly, ale stát se to fakt mohlo.
Co když je Čunek čistý? Co když skutečně žádný úplatek nevzal? Mohou po něm jít, protože je slušný katolík. Může mít pravdu senátor Jiří Štětina, který tvrdí, že žalobce Radim Obst chtěl mermomocí dostat do kriminálu Vladimíra Hučína a teď chce totéž provést Čunkovi.
Pak by to všecko bylo nespravedlivé, pak by byl Čunek obětí jak Urbanové a policie, tak nás, novinářů, kteří máme politiky hlídat, máme jim raději nedůvěřovat a hledat, kde nás podvádějí, ale s odstupem, ne s vášní lovců bažících po krvi. Nemáme nikomu naletět.
Nejhorší je, že se pravděpodobně nedovíme, jak to bylo. Viz případ Stanislava Grosse. Vysvětlil věrohodně, kde vzal milion na apartmá? Naprosto ne. Jeho eskapády se strýčkem Vikem, novinářem Rodem a pravičákem Simkaničem byly totálně nevěrohodné, kabaret. A přece policie na nic nepřišla. Gross coby premiér padl, ale nebyl ani obviněn, a dnes se tváří, že vše bylo o. k.
S Čunkem to nejspíše proběhne stejně. Těžko existuje stoprocentní důkaz, že vzal před pěti lety půlmilion od firmy HB Real. Korupce se dá nejlépe dokázat tak, že úplatkáře chytíte za ruku. To se nestalo. Pravdu se nedovíme. Čunek možná je čistý, ale státní funkce se drží jako veš. Dávno ji měl pustit. Topolánkově vládě škodí. Jeho lidovci mu slepě věří, mohl tedy zůstat jejich předsedou a vyboxovat si to s Urbanovou a s policií. Pokud by mu u soudu nic neprokázali, vrátil by se do vlády posílen. Se zadostiučiněním by řekl: Křivdili jste mi, nic mi nedokázali. – Takhle v kabinetu zůstává čím dál slabší, čím dál ubožejší a, možná neprávem, čím dál podezřelejší. Na funkci lpí, jako by šlo o život, jako by šlo jen o něho. Jenže nejde jen o něho. A snad to začíná chápat i Mirek Topolánek.
Foto autor| Ilustrace: Martin Velíšek