Člověk v tísni přišel o povolení působit v Luhansku, důvody nezná

Česká organizace Člověk v tísni hrubě porušila podmínky akreditace v povstaleckém Luhansku a povolení jí bylo odňato. Oznámila to dnes ruská agentura TASS s odvoláním na „vicepremiéra“ separatistické vlády v Luhansku Vasilije Nikitina. Z jedenácti humanitárních organizací působících v Luhansku bylo vykázáno deset.

Náměstek generálního tajemníka OSN Stephen O’Brien v reakci vyzval k bezodkladnému obnovení činnosti „zakázaných“ humanitárních organizací, jakož i agentur světové organizace, kterým separatisté v Luhansku také zakázaly působit.

O důvodech odnětí akreditace se Nikitin podrobněji nezmínil. Řekl jen, že povolení nebylo vydáno „z těch či oněch příčin, z odůvodněných příčin“. Jedinou nevládní organizací, která akreditaci obdržela, je Mezinárodní výbor Červeného kříže. Jeho pracovníci prý dokázali operativně napravit odhalené problémy.

Monopol na pomoc

Kyjevský politolog Volodymyr Fesenko vidí za rozhodnutím separatistů protizápadní nálady, špionománii i snahu zajistit Rusku monopol na humanitární pomoc. „V lidech, kteří jsou zjevně odlišní a hovoří anlicky, vidí americké špióny. A také považují za důležité, aby lidé viděli, že jedině Rusko jim pomáhá,“ řekl agentuře AFP.

Nikitin upozornil, že akreditaci nedostaly organizace, které v luhanské „lidové republice“ pracovaly poměrně dlouho. „S velkou lítostí mohu jmenovat organizaci Člověk v tísni, která rovněž hrubě porušila naše podmínky,“ řekl představitel separatistů.

Agentura TASS v této souvislosti napsala, že tajná policie povstalců nedávno na území „republiky“ odhalila sklady mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF), kde prý byly v rozporu se zákonem uloženy psychotropní látky. Vedení MSF dnes podle agentury AP oznámilo, že svou činnost v Luhansku muselo ukončit ve čtvrtek.

“(Luhanské) úřady se uchýlily k tomu, že nás křivě obvinily a snažily se zastrašit náš tým – v minulých dvou týdnech opakovaně do naší kanceláře vstoupili ozbrojení muži,“ uvedl ředitel operací MSF Bart Janssens. Hlavně se ale Lékaři bez hranic podle něj obávají, že rozhodnutí separatistů připraví obyvatele o přístup ke zdravotní péči a lékům: obé totiž organizace poskytovala desítkám tisíc lidí bezplatně.

OSN: Separatisté vykázali humanitární organizace z Donbasu

Povstalci ve východoukrajinském Luhansku podle OSN vyzvali humanitární organizace, aby dnes a v sobotu oblast opustili. V Doněcku byla jejich činnost pozastavena. V newyorském sídle OSN to ve čtvrtek oznámil šéf humanitárních operací OSN Stephen O’Brien. O důvodech se nezmínil.

Humanitární agentury OSN mají podle O’Briena opustit Luhansk během dneška, řada dalších mezinárodních nevládních organizací, které ale činitel OSN nejmenoval, tak má učinit do soboty. Ohroženy jsou i humanitární operace v sousední Doněcké oblasti, jejíž část separatisté rovněž ovládají. Podle O’Briena oznámili, že činnost OSN v Doněcké oblasti je pozastavena.

O příčinách těchto kroků se O’Brien nezmínil. Zákaz humanitárních operací označil za „příkré porušení mezinárodního humanitárního práva“.

16 tisíc tun pomoci zůstalo ladem

V důsledku tohoto opatření zůstává v regionu 16 tisíc tun nerozdělené pomoci včetně potravin, stanů a předmětů denní potřeby, řekl O’Brien. Prohlásil, že činnost nevládních humanitárních organizací musí být bezodkladně povolena.

Ohroženy jsou i humanitární operace v sousední Doněcké oblasti, jejíž část separatisté rovněž ovládají. Podle O’Briena oznámili, že činnost OSN v Doněcké oblasti je pozastavena. Zákaz humanitárních operací označil za „příkré porušení mezinárodního humanitárního práva“.

Doněcká a Luhanská oblast je vážně poničená válkou, mnoho rodin žije v provizorních přístřeších a v obavách z blížící se zimy. V bojích, které propukly loni v dubnu, zahynulo kolem 8000 lidí, statisíce obyvatel Donbasu uprchly před ostřelováním do Ruska nebo do ukrajinského vnitrozemí.

Důvody neznáme, reaguje Člověk v tísni

Nevládní organizace Člověk v tísni nezná důvody, proč byla spolu s dalšími deseti humanitárními organizacemi vykázána z povstalecké oblasti. Není si ani vědoma, čím mohla „hrubě“ porušit pravidla, jak tvrdí zástupci tamní separatistické vlády. Ředitel společnosti Šimon Pánek dnes řekl, že vykázání humanitárních organizací považuje za smutnou zprávu hlavně pro místní lidi, kteří budou před nadcházející zimou potřebovat pomoc.

„Nejsme si vědomi toho, že bychom porušili nějaká pravidla. Pokud je porušilo zároveň deset z jedenácti organizací na místě a humanitární koordinace OSN k tomu říká, že je to hrubé porušení mezinárodního humanitárního práva, tak problém je spíš na druhé straně,“ prohlásil Pánek. Akreditaci získal jen Mezinárodní červený kříž.

Člověk v tísni pomáhá ve více než 25 zemích, aktivní je i v ČR

– Historie nevládní neziskové organizace Člověk v tísni sahá až do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech celého světa v čele s Jaromírem Štětinou založila novinářsko-humanitární tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu. Z organizace se poté stala nadace, která působila pod Lidovými novinami.

– V březnu 1994 byla zaregistrována Nadace při České televizi Člověk v tísni. V dubnu 1999 byla nadace přeregistrována na obecně prospěšnou společnost.

– Kromě Štětiny a České televize stál u zrodu organizace i někdejší studentský vůdce Šimon Pánek, který je dodnes ředitelem společnosti.

– Člověk v tísni pomáhá prakticky po celém světě. Do válkou či katastrofami postižených zemí vozí potraviny, léky a další nezbytnosti, podílí se na rekonstrukci zničených veřejných budov, pomáhá se stavbou škol a působí i na poli osvěty a vzdělávání. Svou pomoc nesměruje jen do zahraničí, snaží se pomáhat i v Česku.

– Člověk v tísni je členem Alliance 2015, strategické sítě sedmi evropských nevládních organizací aktivních v oblasti humanitární pomoci a rozvojových projektů.

– Mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patří prostředky EU (v roce 2013 zhruba 21 procent), státní rozpočet ČR (20 procenta), zahraniční veřejné prostředky (17 procent), a také například dary od jednotlivců a firem, prostředky z místních rozpočtů v ČR či od OSN a finance z vlastní činnosti. V roce 2013 Člověk v tísni získal celkem 687 710 000 korun.

– Nejvíce peněz Člověk v tísni vydá na rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc a obnovu, značná část prostředků zamířila také na programy sociální integrace a podporu Centra pro lidská práva a demokracii. Na činnost kanceláře, péči o dárce a jiné provozní aktivity bylo vynaloženo méně než pět procent celkových nákladů.

– Z jednotlivých zemí nejvíce prostředků předloni mířilo do Afghánistánu, Sýrie, Konga a Etiopie.

– Na Ukrajině má Člověk v tísni koordinační kancelář v Kyjevě, pomoc organizuje ze základny ve Slavjansku. Kromě Luhanska působí například i v Doněcku. Nejohroženějším lidem poskytuje potraviny, léky, hygienické potřeby a pleny, měsíčně zásobuje potravinami přes 7000 lidí.

– V současnosti Člověk v tísni aktivně působí v 25 afrických, asijských a evropských zemích, v mnohých má stálé mise. Pro organizaci v zahraničí pracuje přes 600 zaměstnanců a přes tisíc dobrovolníků.

– V Česku nyní působí v 60 městech a zaměřuje se zejména na pomoc lidem v dlouhodobé nouzi a na vzdělávací a osvětovou činnost a pomáhá v případě větších humanitárních katastrof (povodně).

– Společnost Člověk v tísni mimo jiné každoročně pořádá festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět a uděluje cenu Homo Homini osobnostem nebo skupinám, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.

– Vzhledem k tomu, že Člověk v tísni působí v nejrizikovějších oblastech světa, jsou i jeho zaměstnanci a spolupracovníci občas terči útoků. Nejtragičtější se stal letos v červnu v Afghánistánu, kde ozbrojenci zabili devět afghánských zaměstnanců Člověka v tísni. Například loni v lednu v syrském městě Halab zahynuli po zasažení granátem tři místní pracovníci společnosti a dva utrpěli zranění. V únoru 2003 byl v Čečensku unesen pracovník mise Člověk v tísni Ibragim Zjazikov (manžel novinářky Petry Procházkové), o jehož osudu dosud není nic známo. V září 1999 dva pracovníky nadace zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v Kosovu, osvobodili je vojáci sil KFOR.