Zrušme desatero

Tuhle jsem si v Plzni před synagogou vzpomněl na starý židovský fór.. Mojžíšsestupuje z hory Sinaj,přináší desky s božími přikázáními.„Tak jak,Mojžíši?“ptají se Židé o překot.„Ukecal jsem to na deset,“říká Mojžíš.

ZKRAJE TÝDNE

Tuhle jsem si v Plzni před synagogou vzpomněl na starý židovský fór.. Mojžíšsestupuje z hory Sinaj,přináší desky s božími přikázáními.„Tak jak,Mojžíši?“ptají se Židé o překot.„Ukecal jsem to na deset,“říká Mojžíš.
Bylo to chvíli před tím,než dolů k synagoze,sevření kordonem policie,přišli náckové. Několik stovek lidí s jarmulkami i bez nich se nakupilo před hlavním vchodem chrámu. Předávali si spisky plzeňských Židů,kteří tam či onde vyletěli komínem, a monotónně četli dlouhý seznam jmen de-portovaných,ponížených a zabitých,jako by zaříkávali iracionální zlo,které se mělo každou chvilku objevit. Taky jsem četl svých dvacet jmen. Vzápětí nato se stovka neonacistů v klinči těžkooděnců krok sun krok přišourala před synagogu. Kdyby se nad synagogou nevznášel stín hekatomb mrtvých, musel bych se smát. Nepřibyla démonická skvadra ctitelů holocaustu,ale hrstka kluků a holek,trochu uhrovitých,trochu rozpačitých a trochu vzdorovitých,v kožených a celtových bundách;vydávala monotónní zvuk jakéhosi nacvičeného hesla,v němž jsem nakonec rozeznal hlavní požadavek demonstrace:„Svobodu slova!“Člověk by jim dal korunu nebo utřel sopl u nosu:frustrovaní mladíčci z dělnických učilišť osvícení silou pospolitosti,nadaní pýchou nad svou bílou kůží. Viděl jsem je na několika mezinárodních srazech,zavřené v hospodských sálech,ztřískané jak zákon káže,oslněné odvahou tlupy. Ondřej Cakl,mnohaletý bojovník s českými nácky,občas nějaký ten jejich text sebere: Tváříte se jako řitní otvory, vaše budoucnost jsou pece a plynové komory.
Tohle je poslední výzva,hej ty černý labile, buď si rychle sbalíšrance,nebo poznáš cyklon B.
A svou prackou prasečí můžešbratrům zamávat.
Až je tím rýčem umlčím,půjdešje někam zahrabat.
Po celém světě září Davidova hvězda.
Je jich stále více,né,to se mi nezdá.
Chtějí uchvátit svět,pronikli snad všude. Zapálíme ohně,křišťál znovu bude.
Všechno znovu,jak to bylo kdysi.
Lágry stojí,jen činnost obnovíme, v rychlejším tempu,zabít ty krysy.
Všechen odpad světa za ploty vyhubíme. Svobodu slova!Svobodu shromažďování! Svobodu myšlenek!Neberte mladým nacionalistům jejich názor!Mají na něj ve svobodné společnosti nárok. Dokud cyklon B nevypouštějí do cely s lidmi,nesmějí být omezováni. Nechte je pochodovat před synagogami. Neberte mladým komunistům jejich marxismus-leninismus. Dokud marxleninsky nevěší protivníky revoluce,ať se hlásí k Vítěznému únoru. Nechte je 25.února demonstrovat na náměstí Jana Palacha za návrat komunismu. Byl ten Palach ale popleta,který neměl o demokracii ani páru.. Jsme svobodná země.
Mám návrh pro všechny kolegy zákonodárce:ctěme liberální myšlenky,zrušme zákony. Copak si,pánové poslanci a senátoři, neuvědomujete scestnost společenských smluv,kterou vaše legislativní kroky představují?Sami víte,že jakýkoliv zákon,který přijímáte,omezuje něčí svobodu. Přijmete-li zákon,že se bude jezdit vpravo,popíráte zájmy těch,kteří chtějí jezdit vlevo. Koneckonců:navrhněme zrušit desatero – pravzor neliberálnosti.

O autorovi| Jaromír Štětina senátor