Zelení: radar jedině pod systémem NATO

Do čela strany na sjezdu znovu zvolen Martin Bursík * V nejužším vedení jen jeho spojenci

Strana zelených neodmítla zřízení amerického radaru v Česku. Ve svém usnesení ze sjezdu v Praze však podmínila zbudování základny v Brdech začleněním do obranného systému NATO. Na lidovém hlasování k této otázce přitom zelení netrvají.
Po bouřlivé diskusi o základně, která v sobotu zcela ovládla jednání sjezdu v kulturním domě Vltavská, přijali delegáti kompromisní usnesení, které uložilo ministrům a poslancům strany jednat o záměru na půdě NATO a Evropské unie. Pro usnesení připraveném zahraniční sekcí strany v čele s šéfem sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřejem Liškou hlasovalo 156 delegátů sjezdu, 47 bylo proti a 75 se zdrželo.

Návrh na referendum vůbec nepadl

Návrh na vypsání speciálního referenda k radaru na sjezdu nepadl. Odpůrci umístění základny se tak dostali do menšiny, byť právě jejich názory byly v diskusi nejhlasitější.
Zelení na sjezdu opět zvolili do svého čela místopředsedu vlády a ministra životního prostředí Martina Bursíka. Z vedení strany vypadl jeho kritik Petr Štěpánek a ministryně Džamila Stehlíková. Novými členy vedení jsou poslanec Liška, pražská zastupitelka Zuzana Drhová a náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Šéfův postoj zvítězil

Zvítězil tak názor prezentovaný zejména Bursíkem, který upozornil na to, že zelení jako součást koalice by neměli utíkat od odpovědnosti. Tím, že neřeknou NE základně, pak budou moci ovlivňovat jednání vlády.
„Tu zatracenou kouli nad brdským lesem nám byl čert dlužen,“ přiznal předseda strany svou první reakci na žádost vlády USA, která do Prahy dorazila ihned po vyslovení důvěry Topolánkově vládě. Nyní ale Bursík hájí názor pokračovat v diskusi na toto téma. Pokud by podle něho řekli NE základně, popřeli by jednu ze svých zásad, kterou je věcnost, a utekli by od odpovědnosti.
„To si může dovolit nevládní či opoziční strana,“ apeloval na účastníky sjezdu.
Tvrdil, že pozice soc. dem. je přitom podobná, a připomněl, že to byla právě tato strana, která čtyři roky v tichosti o základně s Američany jednala.
Bursík se svým názorem uspěl. Přispěl k tomu také Liška, když oznámil, že se chystá do USA, aby osobně získal informace o záměru.
Podle něho Česko samo nemá možnost ovlivnit politiku USA, ale spolu s dalšími evropskými státy a spojenci z NATO to možné je, a proto je třeba o radaru jednat s nimi. „Máme možnost prosadit ve vládě požadavky, aby věci byly projednány, kde mají,“ prohlásil Liška.
Obul se přitom do ODS a lidovců slovy, že jsou to právě tyto dvě strany, které se bojí přijmout zákon o obecném referendu. Proto takový zákon tento týden předloží Sněmovně. Na jeho prosazení ale nebudou mít zelení dostatek sil, a to ani při spojenectví se soc. dem. a komunisty.
Všechny tři strany dají dohromady i s případnou podporou dvou bývalých poslanců soc. dem. 106 hlasů, přičemž ke schválení ústavního zákona by potřebovaly 120 z celkových dvou set.

Odpůrci v menšině

Ačkoli na sjezdu zelených zvítězil kompromisní návrh, v diskusi převládly hlasy proti umístění zařízení. Ve hře bylo několik usnesení, počínaje jednoznačným odmítnutím základny až po spojení českého souhlasu s radarem s podpisem Kjótského protokolu ze strany USA.
(Pokračování na str. 2)

(Pokračování ze str. 1)
Mezi nejhlasitější kritiky patřili Petr Štěpánek a Matěj Stropnický (oba členové Republikové rady strany), kteří požadovali odmítnutí radaru. Štěpánek se pustil do ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který je ve vládě za zelené, a vyčetl mu, že jezdí po obcích blízkých zvažovanému umístění radaru a přesvědčuje je o správnosti. To ale ministr odmítl s tím, že pouze lidi informuje.
Stropnický nadto označil záměr Lišky s předložením zákona o referendu za alibistický, protože k jeho schválení nebude dostatek hlasů.
Diskusi provázela i tvrdá slova na adresu USA. Nevyhnul se jim ani Liška, podle něhož byla jejich žádost ve chvíli vyjádření důvěry české vládě „dobře vypočítaný záměr“.
„USA je globální parazit,“ zaznělo z úst Pavla Křivky, který připomněl, že Američané po Česku chtějí umístění základny, ale od víz upustit nechtějí. „Pokládá nás všechny za zločince, že jim tam budeme vyhazovat do vzduchu baráky,“ uvedl.
Jeho stanovisko, vedoucí k zamítnutí žádosti, stejně jako zhruba další třicítky diskutujících však nakonec zůstalo v menšině.
Foto popis| Karel Schwarzenberg a Jaromír Štětina, kteří jsou ve vládě a v Senátu za zelené, přišli na sjezd podpořit výstavbu amerického radaru v ČR. Dana Kuchtová, která obhájila post první místopředsedkyně, se radovala spolu s dcerou, kterou měla po svém boku po celou dobu jednání.
Foto autor| Foto PRÁVO – Lukáš Táborský