Zbraně pro Ukrajinu? Neškodilo by nám se pochlapit, tvrdí europoslanec Štětina

Bude případný vyjednaný mír z mezinárodního summitu v Minsku skutečným mírem? Umlknou na východní Ukrajině zbraně, nebo má západní svět Ukrajinu vyzbrojit? „Že to je nervák, víme přímo tady na plénu Evropského parlamentu, protože to máme neustále na programu,“ přiblížil bruselská očekávání europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina. Podle něj ale dokud není rozhodnuto, je nutné předpokládat, „že se nad námi stále vznáší stín mnichovanství a odér paktu Molotov-Ribbentrop. Ale musíme si počkat těch pár hodin.“ Je jasné, že obě strany se snaží určit rozsah obsazených území, a ruská strana se bude snažit získat co nejvíce z Delbačeva, domnívá se europoslanec. „Jestliže přinutí Evropa Porošenka, aby přijal podmínky autonomie pro východní oblasti, tak to je jako kdyby Evropa vzala východní Ukrajinu, a na talíři ji předložila Putinovi, protože autonomie bude trvat rok nebo dva, a pak nastane abcházizace konfliktu, a dřív nebo později se východní Ukrajina stane součástí Ruské federace, a bude to další teritoriální loupež Moskvy,“ předpověděl Štětina. Novinář Milan Syruček se obává dlouhodobých dopadů válečného konfliktu na Ukrajině. Historická podstata celé otázky spočívá v tom, jaký je vůbec vztah východní a západní Ukrajiny, tvrdí Syruček. „To není problém posledních dvou let, to je problém desetiletí, dokonce i staletí, od roku 1654, když Bohdan Chmelnický svou nešťastnou dohodou s ruským carem dal levobřežní Ukrajinu do područí carského samoděržaví a pravobřežní spadla pod Rakousko-Uherskou monarchii.“ Novinář ocenil, že minská jednání jsou v plném proudu a všichni účastníci mají zřejmě vůli se dohodnout. „Dobré je, že se jedná a nikdo neodešel od jednacího stolu, a tudíž je pořád naděje, že se partneři u stolu dohodnou,“ vyjádřil naději Milan Syruček.