Zatkněte Štětinu, žádá Ázerbájdžán

PRAHA Ázerbájdžán vydal mezinárodní zatykač na tři členy Evropského parlamentu, včetně českého europoslance Jaromíra Štětiny (za TOP 09, EPP). Poslanci se totiž jako pozorovatelé zúčastnili referenda v Náhorním Karabachu, odtrženém od Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánské úřady proto trojici viní z nezákonného vstupu na okupované území.
„Není to seriózní hrozba. V podstatě se jen musím vyhnout zemím, které jsou ochotné mne vydat. Tou je například Bělorusko,“ řekl Štětina, který je již zpět v Praze, serveru Lidovky. cz. Příkladem spolupráce Minsku s Baku v podobném směrumůže být vydání rusky píšícího blogera Aleksandra Lapšina, které se odehrálo na začátku února.
Že by mu zamezení vstupu na území některých států kvůli hrozbě vydání do Ázerbájdžánu nějak zkomplikovalo práci, si europoslanec nemyslí. „Zákazy vstupu do některých států jsou součástí mé práce. Jeden diktátor Vladimir Putin už mi zakázal jezdit do Ruska, teď mi to samé zakáže jiný diktátor, tedyAlijev,“ dal najevo, co si myslí o ázerbájdžánském režimu. Jedním z důkazů čím dál většího uchopení moci v rukou Alijevovy rodiny je úterní jmenování jeho ženy Mehriban viceprezidentkou.
Ázerbájdžán se pokusil území Náhorního Karabachu získat zpět loni v dubnu, kdy započal ofenzivu po celé délce hranice okupovaného území. Podle Štětiny je to především důkaz hybridní války, ke které se Ázerbájdžán uchyluje, protože nebyl schopen dobýt území zpět klasickou cestou. „V Karabachu působí desítky zahraničních firem, například těžařské či stavební. Baku spustilo kampaň proti všem, kteří chtějí území navštívit, aby investory odradilo,“ vysvětlil Štětina, proč k vydání zatykače na jeho osobu mohlo dojít. Dokonce podle vlastních slov předvídal, že se něco podobného může stát.
Štětina je v Evropském parlamentu místopředsedou podvýboru pro obranu a bezpečnost (dříve byl i válečným reportérem a šéfredaktorem LN). Kromě Štětiny ázerbájdžánské úřady stíhají také poslankyni Eleni TheocharosovouzKypru a poslance Franka Engela z Lucemburska.