Jisté je jedno: ať se Jiří Čunek, senátor, předseda lidovců, ministr a místopředseda vlády v budoucnu oděje do jakéhokoli politického fraku, vždy bude mít na šosu přilepené cosi ohavného, což nebude lze vyčistit ani trojnásobnou sílou enzymů.
Buďto bude odsouzen za korupci, což dnes vypadá velice nepravděpodobně, nebo bude jeho případ novými vyšetřovateli odložen, což je pravděpodobnost hraničící s jistotou. Ono odložení by však bylo navždy doprovázeno pochybnostmi, zda se tak nestalo po nechutných zákulisních intervencích. Být premiérem Topolánkem, zlobil bych se dvojitou zlostí. Protože operace na záchranu Jiřího Čunka a potažmo na záchranu koaliční vlády byla evidentně zpackaná. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká „převelela“ Čunkův případ jinému státnímu zástupci a tím i jiným vyšetřovatelům pouze několik desítek hodin před uzavřením případu a takřka jistě před Čunkovou obžalobou. To samo o sobě smrdí jako herynek tři dny zapomenutý na slunci.
Manévr měl být proveden dříve, tím spíše, že ministr zahraničí Schwarzenberg ohlásil, že odejde z vlády, pokud v ní zůstane obžalovaný Čunek. Konec úsporných opatření, dříve batohu, kdysi reformám, konec vlády.
Vůbec si nemyslím, že by nejvyšší žalobkyně Vesecká byla podřízena vládě. Pokud něco takového tvrdil někdo z opozice, tlachal. O závislosti na vládě však řeč být může. Vláda ji totiž jmenuje a vláda ji kdykoliv bez udání důvodů může odvolat. Prvním místopředsedou vlády je Jiří Čunek. A zase jsme u toho herynka, zapáchajícího na slunci.
Nedosti na tom. Topolánkova vláda je klientem advokáta Pavla Němce, někdejšího ministra spravedlnosti. Tehdy proslul netoliko propuštěním nemravného arabského prince do domovské beztrestnosti, proč a zač, medle, nýbrž i rozhodujícím podílem na odvolání tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové.
Ta se ve funkci dopustila dvou smrtelných hříchů. Jednak označila krajské gubernátory za semeniště korupce, jednak zpochybňovala Němcův výklad práva, viz princ nemrava. Přesvědčil premiéra Paroubka, aby ji odvolal, a Paroubek nechť se dnes drbe, kde ho pálí. Byla to chyba jako sloní noha, už to přiznal sám.
Takový talent však nemohla ODS nechat po převzetí vlády padnout pod stůl. Pavel Němec dnes smluvně radí úřadu vlády. Se státními zastupiteli to umí, to dokázal. Samozřejmě že se s oním Arifem Salichovem vůbec neznají. Jaká to náhoda na fotografiích. Zapomenutý herynek potřetí.
Na druhou stranu sociální demokracie nečiní dobře, když šmahem znevěrohodňuje Renatu Veseckou v kauze Čunek, avšak „bere ji“ v kauze Kubiceho zprávy. Je věrohodná jenom někdy? Netradičně zde máme i třetí stranu. Jiří Čunek měl pravdu, když tvrdil, že jeho kauza je politicky ovlivňována. Jenže si popletl znamínka.
Byla ovlivněna prezidentovým tvrdým prohlášením, podle kterého budou muset padat policejní hlavy, bude-li Čunek shledán nevinným. Intervencí nenapodobitelného senátoraJaromíra Štětiny, osočujícího dozorového státního zástupce Obsta z toho, že jeho rodina měla styky s StB. Což připomíná Švejkovo – to je syn toho propíchnutého, to bude také pěkný gauner. A potřebou vládní koalice udržet se při životě.
Jinak sympatická paní Renata Vesecká byla bez šance. Tomu nešlo odolat. Zapomenutý herynek počtvrté.
Foto popis|