Příspěvek Jaromíra Štětiny k situaci v Afghánistánu při rozpravě Evropského parlamentu 12. prosince 2017:
Pane předsedající, nebezpečí vzniku extrémisty řízeného teokratického jaderného celku Afghánistán – Pákistán stále trvá. Části Pákistánu, jaderné velmoci, Tálibán ovládá. Tentýž Tálibán ohrožoval a ohrožuje sousední Afghánistán. Zejména proto je i dnes zapotřebí, dámy a pánové, mezinárodní kontrola a mezinárodní vojenská přítomnost v Afghánistánu.
Vztahy mezi Evropskou unií a Afghánistánem upravuje dohoda o partnerství a rozvoji. Nová strategie Evropské unie vůči Afghánistánu byla představena letos v červenci. Jsou to užitečné dokumenty podporující stabilitu a regionální bezpečnost. Přesto se však domnívám, že se dostatečně nezabýváme palčivým problémem bývalých afghánských spolupracovníků. Jsou to často občanští zaměstnanci cizích armád. Patří mezi ně i tlumočníci. Spolupracovali s cizí armádou a tím vystavili sebe i svoje rodiny ohrožení. Tisíce afghánských tlumočníků se po odcházejících koaličních jednotkách ocitly bez ochrany.
Potřebujeme pro ně speciální vízová a azylová řešení. Nemůžeme si dovolit hodit je přes palubu, jak se často i v mé zemi, České republice, děje. Mám na mysli tlumočníky u českých jednotek v provincii Lógar. Dáváme je tím na pospas extremistickým islamistickým silám, které využívají pocitů křivdy našich bývalých spolupracovníků.