VYMŘE KSČM?

POZNÁMKA

Komunisté v letošních volbách do Poslanecké sněmovny ztratili oproti volbám z roku 2002 šest procent hlasů a 15 mandátů. Měl na to nepopiratelný vliv i fakt, že za poslední čtyři roky odešly ze strany tisíce starých členů – nikoli ztrátou rudé víry, ale sešlostí věkem. Na to, že KSČM každopádně zmizí ze světa neodvratným vymřením členstva, poukazovali po listopadu 1989 nedočkaví odpůrci strany, které dodnes vytýkají kontinuitu jejího názvu doplněného o jedno M a morální odpovědnost za zločiny spáchané gottwaldovským vedením v 50. letech. Fundamentalističtí kritici, jako je třeba Petr Cibulka, ale snad ještě více jejich konjunkturálně antikomunističtí kolegové typu senátorů Jaromíra Štětiny a Martina Mejstříka, čas od času halasně prosazují úřední zákaz slova komunistická v názvu strany, případně vůbec zákaz KSČM jako takové. Přitom si neuvědomují, že tato strana by pokračovala pod jiným, méně provokujícím a tudíž pro veřejnost přijatelnějším označením. Europoslanec Miloslav Ransdorf, který sváděl po dlouhá léta marný boj s bývalým předsedou Grebeníčkem o zásadní změnu stylu a komunikace, hned po volbách reagoval škodolibě: „Došlo na má slova.“ Sám šéf strany Filip hledal příčinu ztráty téměř 200 000 hlasů v důvěře občanů, že naleznou zastání před asociálním programem Modré šance ODS spíše u silnější sociální demokracie než u komunistů. Pohled na fotografie nových 26 poslanců za KSČM však prokazuje, že mezi nimi nenajdeme tváře starců, nýbrž kupodivu spíše čtyřicátníky a padesátníky. Třiašedesát let Václava Exnera je zde výjimkou. Pokud se například pětadvacetiletá Kateřina Konečná, nastupující již do svého druhého poslaneckého údobí, nevzdá své víry v ideály marxizmu-leninizmu, je předpoklad, že při průměrném věku českých žen 79,1 roku bude hájit zájmy KSČM možná i déle než půlstoletí… A jelikož, řečeno titulem knihy Antonína Zápotockého, vždycky vstanou noví bojovníci, je možné, že pozvolna vymírající členstvo strany po vzoru Kateřiny omládne o nové svěží ročníky.