Volby vyhráli všichni. Aspoň to tvrdí

ANALÝZA

PRAHA, 30. 10. 2006

Senátní volby 2006 by mohly dostat přídomek »vítězné«. Jejich výsledek, o němž ovšem rozhodla pouhá pětina voličů, si totiž pochvalují – až na komunisty – všichni hlavní hráči české politiky.
A všichni mají svým způsobem pravdu. Důležité ovšem je vědět, od jakých očekávání svou radost teď vlastně odvíjejí.

Sbohem, opoziční smlouvo

Senátní volby se letos konaly v obvodech, kde se naposledy volilo před šesti lety. Rok 2000 byl časem nejsilnějšího občanského odporu proti opoziční smlouvě ODS -ČSSD. A výsledky podle toho vypadaly: suverénní vítězství tehdejší Čtyřkoalice fakticky způsobilo, že dvě nejsilnější české strany letos téměř nemohly ztratit. Počet obhajovaných mandátů byl totiž na jejich poměry mimořádně nízký.
ODS k deseti křeslům, jež hájila, přidala letos dalších čtyři. V Senátu drží absolutní většinu, spolu s lidovci by dnes zajistila znovuzvolení Václava Klause prezidentem v únoru 2008 a ve spojení s ČSSD může měnit ústavu.
Jednoznačný trumf ovšem lze číst i poněkud jinak. ODS o čtyři křesla zaostala za svým dosud nejlepším výsledkem z roku 2004. Ohlášená taktika Jiřího Paroubka »všichni proti ODS«, která právě před šesti lety volby rozhodla, sice nevyšla, ze sedmi kandidátů, kteří v druhém kole neobhájili náskok z kola prvního, jich ale bylo šest právě z Topolánkovy strany.

ČSSD: málo je hodně

Spokojeni jsou i sociální demokraté, kteří v senátních volbách už tradičně nepovažují za svého hlavní soupeře ODS, s níž vyrovnaně soutěží jen při volbách do sněmovny. ČSSD obhajovala jeden mandát z roku 2000 a získala jich šest.
Výsledek pak zvlášť vynikne ve srovnání s posledními senátními volbami. V roce 2004 nedokázala ČSSD pod vedením tehdejšího premiéra Stanislava Grosse zvítězit ani v jediném případě.
I tady se ale nabízí jiné srovnání. Před čtyřmi lety, kdy se senátní volby konaly také krátce po volbách sněmovních, dokázali sociální demokraté v čele s Vladimírem Špidlou vyhrát v sedmi obvodech, o jednom více než letos.
Jiří Paroubek už také pro příští volby ohlásil změnu taktiky: do Senátu by za ČSSD měli příště kandidovat hlavně úspěšní komunální politici, kteří letos přinesli Lidovému domu největší zisky.
Byl to přitom také Jiří Paroubek, kdo do některých obvodů nasadil »všeobecně známé osobnosti«: Marie Benešová v Chomutově, Jiří Havel ve Svitavách ani Richard Hindls v Praze 4 ovšem neuspěli. (Pro úplnost: v Praze se od roku 1996 nepovedlo zvítězit žádnému sociálnímu demokratovi a Hindls byl teprve druhý, který dokázal postoupit aspoň do »finále«.)

Lidovci: aspoň něco

Úřadující předseda KDU Jan Kasal už před volbami připomínal, že jeho strana jen těžko může zopakovat úspěch z roku 2000, kdy byla součástí vítězné čtyřkoalice.
A to se potvrdilo. Lidovci přišli o tři křesla ze sedmi, které obhajovali – mrzet je může hlavně ztráta v jejich tradiční baště, na Zlínsku, kde prohrál Jiří Stodůlka.
Získali naopak na Vsetínsku -a možná tam našli i příštího lídra. O tamním suverénním vítězi, kontroverzním vsetínském starostovi Jiřím Čunkovi, se hned začalo mluvit jako o adeptovi na uprázdněný nejvyšší post v lidové straně.
S nulou pak z těchto voleb odcházejí komunisté i zelení.
Jiný výsledek ovšem obě strany zřejmě nemohly očekávat.
Komunisté ve stejných obvodech totálně vyhořeli už před šesti lety, a letos tak neměli co ztratit.
Velké naděje si před volbami nedělali ani Zelení. Jejich jediný kandidát, onkolog Pavel Klener, v Praze 12 prohrál s Tomášem Grulichem z ODS. Klenerova kandidatura však ukazuje zřejmě jedinou možnou cestu Zelených v senátních volbách. »Dokáží zvítězit pouze tehdy, pokud postaví kandidáta, který je silný i sám o sobě, jako byl v roce 2004 senátor Štětina,« říká sociolog Tomáš Lebeda.

Foto popis| Čtrnáct senátorských křesel může Mirka Topolánka těšit. Před dvěma lety byl ale výsledek ODS v senátních volbách lepší.
Foto autor| FOTO: HN – FRANTIŠEK VLČEK

O autorovi| Jindřich Šídlo, www.ihned.cz/sidl