Více volných dnů

Páteční MF Dnes optimisticky prohlašuje, že „automobilky propustí deset tisíc lidí“, rozuměj ty české automobilky, na kterých chtěl kdosi svého času vybudovat náš malý ekonomický zázrak. S žádnou krizí se tenkrát samozřejmě nepočítalo, takže ani nikdo neuvažoval, že v souvislosti s ní zmizí automobily ze spotřebitelského menu jako první. Osobně by mi to vlastně nijak nevadilo, kdyby zároveň trochu zmizely ze silnic. Všem by se nám hned dýchalo lépe. Ale ve skutečnosti si lidé jen budou nová auta kupovat s nižší frekvencí než dosud. Takže počet zůstane stejný. Alespoň do doby, než už nebude na benzin.
Jako ironie ovšem v souvislosti s českými automobilkami působí titulek reklamního textu Škody Auto v Lidových novinách, hlásající: „Už se nevyplatí jezdit pro škodovky do Německa.“ Pokud ještě někdo pochyboval, že do České republiky krize také dorazila, rázem ví, na čem je. Se Škodou Auto už to musí být vážně nahnuté a nejspíš začíná propadat panice, když se u nás odváží snížit ceny svých aut na úroveň Německa a ještě bezelstně oznámí, že ta levnější auta v Německu byla mnohem lépe vybavená. Teď už nám všem pomalu nezbývá, než se začít třást temnými předtuchami, že se katastrofa může ještě prohloubit a že s podobnými zprávami začnou přicházet třeba pekárny, hypermarkety, mlékárny, sýrárny a podobně. A všichni nám budou oznamovat: „Chleba se už vyplatí nakupovat i v České republice.“ Ani si už netroufnu pomyslet na skutečnost tak černočernou, kdy nám něco podobného oznámí ČEZ. To už by bylo skoro na další vlnu burzovní paniky a také celonárodní sbírku pro jeho vrcholný management, protože mu v takovém případě bude hrozit chudoba, ba smrt hlady. ČEZ se ale zatím naštěstí drží, neboť ještě v minulém týdnu noviny oznamovaly, že „energie na podzim podraží, ale jen o patnáct procent.“ Tak sláva! To je jasné znamení dobré ekonomické situace našeho milovaného energetického monopolu, kterého se jen tak něco netkne. I když burzovní křivky poskakují opravdu zběsile a co bylo před týdnem, nemusí být dnes.
Na stránkách novin bylo v minulém týdnu možné také zaznamenat oživení letité aktivity jednoho z ústředních komunistobijců, senátora Jaromíra Štětiny, který opět přišel s návrhem na rozpuštění KSČM. Nedivme se mu. Mně osobně je komunistická strana poměrně lhostejná a chápu, že je senátor zneklidněn pravděpodobností větší než malou, že bude v souvislosti s hospodářskou krizí posilovat. Možná bych se i k její likvidaci coby zločinecké organizace přiklonil, ale pouze kdyby to otevřelo možnost, aby se pro zločinnost začaly zakazovat i další politické strany, třeba ODS, ČSSD, lidovci nebo zelení. Na každou by se po těch letech našlo opravdu leccos, ač jsem přesvědčen, že ODS by měla po KSČM následovat okamžitě. A vůbec nejkrásnější se zdá nápad prodloužit velikonoční svátky na pět dní. Kdopak by si rád nedopřál více volna. To je také jasnozřivé. Pro nedostatek pracovních příležitostí budeme prodloužených svátků potřebovat přece jen o něco víc, takže by se mělo brzy uvažovat o Velikonocích alespoň týdenních. Přinejmenším proto, aby nám až příliš prudce neletěla vzhůru procenta nezaměstnanosti. Jenom aby se nám ta volna časem úplně nezajedla. Třeba půl roku v kuse by česká ekonomika opravdu ustát nemusela. Ač kdoví. Miroslav Kalousek totiž už zase snížil odhad růstu HDP pro příští rok na 3,7 procenta. A můžeme si být jisti, že ho snížil krajně nerad a jen natolik, aby to ještě nevypadalo jako katastrofa. Ono se to nakonec totiž vůbec nemusí udržet v plusových hodnotách.