Velebili Lenina i Únor, na zákaz to nestačilo

Dosavadní snahy zakázat komunistickou stranu vyšly naprázdno. I tak zůstává KSČM pod drobnohledem vnitra

PRAHA Jsou faktickými vítězi krajských voleb, přitom ještě před rokem se vláda snažila postavit je mimo zákon.
Snaha zakázat komunistickou stranu nakonec vyšla naprázdno.
KSČM i tak ale zůstává nadále pod drobnohledem ministerstva vnitra.
To má totiž za úkol monitorovat, zda se někde v Česku neobjevuje nějaká forma extremismu. „Je to záležitost, které se věnujeme průběžně – sledování projevů za hranou ústavnosti. Do konce roku budeme prezentovat výsledky,“ řekl LN šéf ministerského bezpečnostního odboru Karel Bačkovský.
Úředníci na vnitru se letos zaměřili i na občanská sdružení, která s komunistickou stranou úzce spolupracují. Mezi ně patří Komunistický svaz mládeže či Svaz mladých komunistů Československa.
První zmiňované sdružení se před dvěma lety dostalo před soud kvůli podezření, že je hrozbou pro demokracii. Nejvyšší správní soud nakonec rozhodl, že rozpuštěni nebudou. Výroky lidí hlásících se k myšlenkám komunismu – včetně členů KSČM–čas od času budí na veřejnosti rozruch. Loni se tak stalo při projevu poslankyně KSČM Marty Semelové, která ve sněmovně obhajovala pohraničníky, kteří hlídali komunistické Československo. Záhy nato označila komunistický převrat 25. února 1948 za významný mezník v historii České republiky, který zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období.
Iniciátorem pokusu o pozastavení činnosti komunistů je senátor Jaromír Štětina.
Na jeho popud přijala v roce 2008 horní komora usnesení, v němž vyjádřila podezření, že KSČM je protiústavní strana, a doporučila vládě, aby toto podezření nechala prověřit Nejvyšším správním soudem. Řešit to začal až kabinet Petra Nečase o tři roky později.
Žaloba ale nakonec podána nebyla. „Od té doby se neděje vůbec nic. Máme v parlamentu stranu, která je v podezření, že je protiústavní, a myslím, že by bylo záhodno, aby se zjistilo jednou provždy, jestli ústavní je, nebo není. A to může udělat jen Nejvyšší správní soud,“ apeluje Štětina.
Podle zákona o politických stranách by ale žalobu mohl podat kromě vlády i prezident. Štětina už má plánu oslovit toho nově zvoleného.
Záleží ale podle něj na tom, kdo Václava Klause na Hradě vystřídá. „Kdyby byl třeba zvolen pan Fischer, který odsoudil komunismus a omluvil se, že v té straně byl, tak se na něj obrátím,“ avizuje Štětina. Současní komunisté podle senátora nezměnili příliš svou rétoriku a stále se ohánějí Marxem a Leninem.
Komunistickou stranou se vnitro začalo zabývat loni v červenci na popud vlády. Resort ministra Jana Kubiceho nechal vypracovat posudky, ani jeden z nich však pozastavení činnosti čtvrté nejsilnější parlamentní strany nedoporučil.
Odborníci se shodli na tom, že nestačí předpoklad, že by současná komunistická strana mohla opakovat zločiny své předchůdkyně, kdyby k tomu dostala příležitost.