Ve prospěch skutečného vládnutí

POZNAMENÁVÁME

Ve středeční MF Dnes se nám senátor ing. Robert Kolář, zvolený v roce 2000 za čtyřkoalici do Senátu a reprezentující v dávno již neexistujícím seskupení Unii svobody-DEU, svěřil, že »potřebujeme jiný volební systém«. Důvody jsou jasné. Pokud by byl většinový, pak za prvé by tak tato zem konečně byla zbavena komunistů a byla by konečně do parlamentu vždy vybrána »skutečná osobnost, která se těší v daném regionu přirozené autoritě«, což by ve svých důsledcích prý »vedlo ke kultivaci naší politické scény«. Chápu-li dobře pana senátora, pak sebe pokládá za skutečnou osobnost, hodnou rozhodovat o těch druhých. V Prostějově jsou ovšem jiného mínění, a to nejen komunisté, ale i mnozí z těch, kteří s komunisty nemají nic společného. Nevím sice, proč ho nemají rádi, ale to není rozhodující, avšak o čemsi to jistě svědčí.
Pokud jde o komunisty, je pan senátor nekompromisní. V tom je zajedno s kamarády Mejstříkem a Štětinou. Jejich mandáty, podle pana Koláře, »by si z větší části rozdělily demokratické síly ve prospěch skutečného vládnutí«. Je to jistě zajímavá teorie. Bohužel ji nespecifikoval. Sice navrhuje, aby se parlament rozpustil tím, že by zároveň schválil většinový volební systém a hned poté šel k čertu, ale – ač o jeho schopnostech nemají v Prostějově zas tak velké mínění – přesto myslím, že je mu jasné, že navrhuje nesmysl. Je ovšem věcí každého z nás, jak se prezentuje a bohužel i co si o svých schopnostech myslí.
Napadlo mě v této souvislosti si dát otázku, jak vůbec pan Kolář chápe slovo demokracie. Těžko by mi na takto cílený dotaz odpověděl on sám, myslím totiž, že neví, o čem přesně mluví. Slovo demokracie pochází jak známo z řeckého démos – lid a kratos – vláda. Znamená tudíž vládu lidu. To se ovšem panu senátorovi ne zcela líbí. Chápu ho, jak by k tomu přišla elita společnosti, mocní a bohatí? A vlastně! Kdo to překládal z řečtiny? Uměl vůbec řecky? V tehdejším Řecku se demokracií přece myslela vláda svobodných a majetných. Ti druzí do toho neměli co mluvit. Ataké nemluvili. Jen měli právo na svobodné Řeky vydělávat a jít s nimi do boje proti Spartě (Pozor! Nemyslí se letenský klub). Proto je zajisté také přesvědčen, že slovo demokracie bychom měli překládat jako vláda Schopných, Připravených, Důvěryhodných. A to jsou lidé, které zná, lidé, k nimž patří. Je nad slunce jasnější, že počítá s tím, že právě je – díky soustavným zpracováváním médii – lidé budou volit a ty komunisty a později i další z levé strany ulice pošlou k šípku. Jenže kdyby náhodou plán pana Koláře vyšel, lehce by se mohlo stát, že voliči namísto aby hodili do volebních schránek ty Nejschopnější z řad blízkých panu současnému senátorovi, tam vhodí hlas pro ‘neschopné’ stoupence levice a snad dokonce i pro komunisty. Co potom? Jestli jsem to správně pochopil, pak senátor Kolář začne křičet, že volby byly nejen zmanipulovány, ale že je třeba, to by bylo nejlepší řešení, vůbec je zakázat. Tím by všechny problémy vzaly zasvé. Ministry, senátory a poslance by jmenovala jakási státní rada, jíž by se doživotně stali nejvýznačnější (tedy nejpravější) současní senátoři a poslanci, majitelé vybraných podniků a společně s nimi třeba Václav Havel, tedy jakýsi nově ustavený Rotary klub. Bylo by jasno a bylo by to demokratické. Pokud by tomu mělo být jinak, není to demokracie a ‘skutečně se v této zemi nevládne’, to až… ale o tom nás již informoval pan Kolář.