Uzunoglu byl zproštěn všech obvinění

Kauza Yekty Uzunoglu se táhne již 13 let. Spletitým případem se v úterý znovu zabýval pražský městský soud, k němuž se Uzunoglu odvolal proti podmíněnému trestu, který mu byl uložen letos v březnu. Soud nakonec Uzunogla osvobodil. Za kurdského lékaře se již dříve postavila řada osobností českého politického a kulturního života. Do případu se vložil i předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok.

„Svou víru ve spravedlnost jsem neztratil,“ řekl Uzunoglu redakci TÝDEN.cz, „pokud žijeme v právním státě, měl by soud rozsudek soudu prvního stupně zrušit,“ domnívá se. Svého boje se každopádně vzdát nehodlá. „Budu pokračovat do té doby, dokud nedojde k mému úplnému očištění a český stát se mi neomluví.“

Oceňuje rovněž podporu, které se mu dostává ze strany české veřejnosti. „Ta podpora je větší než kdykoli předtím, akorát není spektakulární, což ani není žádoucí… Nedávno mě, patrně ze solidarity, přijala za svého člena i Umělecká beseda. Před dvěma týdny podalo předsedovi sněmovny Vlčkovi třicet významných osobností žádost o zřízení zvláštní vyšetřovací komise, která by měla objasnit okolnosti mého zatčení,“ vypočítává.

Pomsta konkurentů?

Obvodní soud pro Prahu 4 v březnu lékaři uložil pětiletý trest s dvouletým podmínečným odkladem. Z původních obvinění – obchodu se zbraněmi a drogami, vydírání, tunelování, přípravy vraždy a mučení – nakonec zbylo jen posledně jmenované. Uzunoglu svou vinu odmítá s tím, že se stal obětí nekalého konkurenčního boje.

Samotný případ prošel v průběhu času mnoha zvraty. Původní obvinění z obchodu se zbraněmi a drogami z roku 1994 bylo policií záhy změněno. Uzunoglu se podle ní měl dopustit mučení, vydírání, tunelování a dokonce plánovat vraždu. Během vyšetřování a projednávání případu začaly vyplouvat na povrch nesrovnalosti, řada svědků měnila či odvolávala své výpovědi. To, společně s nebývalými průtahy v soudním řízení, přimělo řadu osobností, aby se postavily na stranu kurdského lékaře.

Podrobněji o třinácti letech trvání případu: Anabáze kurdského lékaře

Uzunoglu jako Dreyfus

„Vývoj této kauzy sleduji, půjdu se na jednání podívat tak, jako jsem byl již několikrát,“ řekl redakci TÝDEN.cz senátor Jaroslav Štětina. Právě on je také jedním z autorů otevřeného dopisu „Žalujeme“, zaslaného českým zákonodárcům. Dopis vznikl po vzoru podobné iniciativy francouzského spisovatele Émila Zoly z přelomu 19. a 20. století, která přispěla k rehabilitaci francouzského důstojníka židovského původu Alfréda Dreyfuse odsouzeného za velezradu.

„Kdybych měl vývoj kauzy nějak zhodnotit, povídali bychom si několik hodin. Těch třináct let, to je ta hrůza, která odtud vane. Copak je normální třináctileté řešení osudu jediného člověka, navíc opřené o falešné výpovědi svědků? Těch třináct let, to je ostuda české justice,“ vyjádřil se senátor Štětina.

Do boje za očištění Uzunogluova jména po jeho boku vytáhli například Táňa Fischerová, Svatopluk Karásek, Karel Schwarzenberg, Jiřina Šiklová nebo Petruška Šustrová. Na podivné pozadí případu upozorňuje i Český helsinský výbor, česká odnož Mezinárodního PEN klubu nebo Amnesty International.

Symbolickou účastí na řetězové hladovce v březnu vyjádřil lékaři svou podporu i exprezident Václav Havel. Podle tehdejšího vyjádření jeho tajemníka Jakuba Hladíka se tak stalo na žádost Uzunogluovy manželky. K současnému vývoji celé kauzy se však bývalá hlava státu vyjadřovat nechce. „Pan prezident se k tomu nebude vyjadřovat, vyloučeno,“ sdělila redakci TÝDEN.cz jedna z pracovnic Havlovy kanceláře.

DOKUMENT: Text otevřeného dopisu „Žalujeme“

Špatná vizitka pro českou justici

Případ se postupem času stal dokonce mezinárodním tématem. Své znepokojení nad situací v dopise adresovaném místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti Alexandru Vondrovi vyjádřil i předseda Zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok. „Tento případ vrhá špatné světlo na českou justici,“ píše se mimo jiné v dokumentu, jímž si Brok vyžádal další informace k celé kauze.

Sám Uzunoglu se již v roce 2003 obrátil na Evropský soud pro lidská práva, zabývat by se jím mohl i takzvaný Sacharovův tribunál (komise osmi nezávislých právních odborníků, nejčastěji bývalých ombudsmanů evropských zemí, považovaný za morální autoritu, jehož rozhodnutí však nemá žádnou konkrétní právní závaznost), kauzou se zabýval i francouzský parlament a někteří poslanci Evropského parlamentu.

DOKUMENT: Dopis Elmara Broka Alexandru Vondrovi

Třináct let tahanic s českými soudy

U vzniku sporu Uzunoglua s českým státem stojí smlouva o výhradním zastoupení na Středním východě, kterou roku 1994 uzavřel s podnikem Škoda Praha. V rámci své činnosti v této oblasti se dostal do sporu s reprezentantem ŠkodaExportu Jaromírem Johanesem, v září 1994 byl zatčen a obviněn z údajného obchodu se zbraněmi a drogami, což sám označuje za součást boje ze strany svých konkurentů.

Později policie své oznámení změnila s tím, že je viněn z vražd, vydírání, mučení a tunelování. Strávil dva a půl roku ve vyšetřovací vazbě, kam mu bylo na podzim roku 1996 doručeno rozhodnutí o udělení německého občanství. Po svém propuštění podal trestní oznámení pro pomluvu na vyšetřovatele Jiřího Gregora a v květnu 1997 odjel na návštěvu rodiny do Turecka. Místní úřady mu zakázaly opustit zemi, vycestovat mohl díky tlaku mezinárodní veřejnosti až v říjnu.

I po návratu byl nadále stíhán za údajné omezování osobní svobody a mučení tureckého emigranta Gürkana Gönena, jehož věrohodnost byla však médii i ochránci lidských práv opakovaně zpochybněna. V říjnu 2003 soud projednávání případu zastavil kvůli nepřípustným průtahům, Uzunoglu se ale odvolal s tím, že chce, aby věc byla dotažena do konce a jeho jméno očištěno. V březnu letošního roku mu tentýž soud uložil za výše zmíněné trestné činy dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let. Lékař se na místě odvolal a případem se zabýval Městský soud v Praze. Ten nakonec kurdského lékaře a podnikatele Yektu Uzunoglua osvobodil.

Foto: Robert Zlatohlávek, archiv Yekty Uzunoglu