Společný návrh usnesení Evropského parlamentu o provádění dohod o přidružení / prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:
Evropský parlament,
– s ohledem na dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou na straně druhé,
– s ohledem na ratifikaci těchto dohod ze strany Evropského parlamentu v září (Ukrajina), listopadu (Moldavsko) a prosinci (Gruzie) 2014,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, Moldavsku a Ukrajině a na svou nedávnou zprávu o přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) a Východního partnerství,
– s ohledem na společné prohlášení vydané na summitu o Východním partnerství, který se konal v Rize ve dnech 21.–22. května 2015,
– s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. listopadu 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství,
– s ohledem na zprávy o pokroku týkající se provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu Gruzií a Ukrajinou ze dne 18. prosince 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Gruzie, Moldavsko a Ukrajina jsou země Východního partnerství, které se rozhodly pro větší politické přidružení a hospodářskou integraci ve vztahu k EU pomocí nejnovější generace dohod o přidružení, které s sebou nesou vytvoření prohloubených a komplexních zón volného obchodu a program reforem založený na společných hodnotách demokracie, řádné správy věcí veřejných, právního státu, lidských práv a základních svobod;
B. vzhledem k tomu, že EU uznává evropské aspirace těchto tří zemí a zdůrazňuje přidanou hodnotu, kterou mají dohody o přidružení pro jejich proces reforem;
C. vzhledem k tomu, že dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Gruzií a Moldavskem začaly být prozatímně prováděny dne 1. září 2014;
D. vzhledem k tomu, že prozatímní uplatňování dohod o přidružení bylo zahájeno dne 1. listopadu 2014 a prohloubená a komplexní zóna volného obchodu s Ukrajinou se začala prozatímně uplatňovat až od 1. ledna 2016;
E. vzhledem k tomu, že bezvízové cestování mezi EU a Moldavskem bylo zavedeno v dubnu 2014, a vzhledem k tomu, že poslední zprávy Komise z prosince 2015 uvádějí, že Gruzie a Ukrajina nyní splňují požadavky stanovené v akčních plánech na uvolnění vízového režimu;
F. vzhledem k tomu, že spolupráce EU se zeměmi Východního partnerství se setkala se silným odporem a agresivními reakcemi Ruské federace, jako jsou odvetná opatření proti přidruženým zemím; vzhledem k tomu, že prohloubené a komplexní zóny volného obchodu nejsou zaměřeny na zájmy žádné třetí strany, a vzhledem k tomu, že EU prokázala značnou dobrou vůli a snahu při rozptylování veškerých pochyb souvisejících s následky provádění těchto zón;
1. vítá pokrok, kterého bylo dosud dosaženo při provádění dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu; připomíná, že svědomité a včasné provádění těchto dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu a souvisejících programů přidružení musí být nadále dlouhodobou prioritou EU a těchto tří partnerů; připomíná Komisi, že je nutné vyvinout veškeré úsilí s cílem podpořit plné a úspěšné provádění dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu ve všech třech zemích;
2. poukazuje na to, že úspěch provedení dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu závisí na stabilním politickém prostředí, konkrétních plánech reformy obchodní politiky, institucionální kapacitě s jasným rozdělením odpovědnosti, strategickém myšlení, zapojení občanské společnosti a finanční a technické mezinárodní podpoře;
3. konstatuje, že všechny tři země čelí podobným problémům, co se týče územní celistvosti, a čelí vnitřním tlakům plynoucím z politických, sociálních a hospodářských reforem; zdůrazňuje, že jejich strukturální reformy by měly upřednostnit upevnění demokracie, vymýcení korupce a posílení právního státu;
4. znovu opakuje, že pevně podporuje svrchovanost a územní celistvost všech tří partnerů v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic;
5. zdůrazňuje skutečnost, že přidružené země se svobodně rozhodly navázat hlubší vztahy s Evropskou unií a že jejich volbu je třeba plně respektovat a žádná třetí strana na ně nemůže vyvíjet tlak; tento vztah má posílit stabilitu, modernizaci a diverzifikaci hospodářství, prosperitu a demokracii v těchto zemích na základě dodržování lidských práv, řádné správy věcí veřejných a právního státu;
6. vítá pozitivní hodnocení Komise týkající se uvolnění vízového režimu pro Ukrajinu a Gruzii při posledním posouzení provádění akčních plánů na uvolnění vízového režimu v těchto dvou zemích; očekává, že Rada a členské státy neprodleně přikročí k přiznání bezvízového cestovního režimu těmto dvěma zemím; vyjadřuje přesvědčení, že bezvízový režim budou občané těchto zemí považovat za hmatatelný přínos své evropské volby a že tento režim posílí mezilidské kontakty mezi podniky, občanskou společností a občany EU a jejich protějšky v zemích Východního partnerství;
7. zdůrazňuje, že zakořeněná korupce a politizace a chybějící nezávislost systému soudnictví, které silně brání sociálně-ekonomickému rozvoji přidružených zemí, zůstávají společným problémem pro odhodlané reformní úsilí tří přidružených zemí v souladu s literou a duchem dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu;
8. zdůrazňuje skutečnost, že na mikroúrovni je hlavním cílem prohloubených a komplexních zón volného obchodu dosáhnout hmatatelných a udržitelných zlepšení životních podmínek běžných občanů pomocí zajištění stability, vytvoření příležitostí pro malé a střední podniky a vytvoření pracovních míst a na makroúrovni je pak hlavním cílem vytvořit růst a podpořit reformy, mimo jiné pomocí boje proti korupci, zlepšení podmínek pro rozvoj obchodu a investice, podpory přiblížení regulatorního rámce a postupné hospodářské integrace partnerských zemí na vnitřním trhu EU a vytvoření příznivého a předvídatelného podnikatelského klimatu;
9. vyzývá Komisi, aby každoročně předložila podrobnou zprávu o provádění prohloubených a komplexních zón volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, zejména o mechanismu proti obcházení v případě Gruzie a mechanismu proti obcházení a ochranné doložce v případě Moldavska;
10. zdůrazňuje, že ustanovení dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu týkající se spolupráce v oblasti energetiky jsou významná pro bezpečnost dodávek a rozvoj konkurenceschopných, transparentních a nediskriminačních trhů s energií v souladu s pravidly a normami EU a pro energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost; podporuje záměr EU posílit plnou integraci trhů s energií s Moldavskem, Ukrajinou a Gruzií prostřednictvím Energetického společenství;
11. poukazuje na to, že je důležité vysvětlit obyvatelům přidružených zemí výhody provedení dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu a vyvrátit veškeré mýty; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby podpořily úsilí občanské společnosti a sdělovacích prostředků v tomto ohledu, a vítá práci, kterou za tímto účelem odvedl tým East StratCom;
Gruzie
12. zdůrazňuje, že je třeba zaručit klidné a zdvořilé politické prostředí a zajistit plné dodržování nezávislosti a účinnosti institucí, které poskytují záruku demokracie, právního státu a dodržování lidských práv v Gruzii; poukazuje na skutečnost, že pro vyvážený a vyzrálý politický systém je nejzásadnější existence funkční politické opozice; odsuzuje všechny nahlášené akty násilí vůči členům jakékoli politické strany a zdůrazňuje, že všechny tyto akty by měly být okamžitě a důkladně vyšetřeny;
13. domnívá se, že pronásledování bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho a zadržení a uvěznění úředníků bývalých vlád a členů současné opozice jsou očividnými příklady selektivní spravedlnosti; vyjadřuje rovněž hluboké znepokojení ohledně zneužívání soudnictví při oslabování politických oponentů, což maří evropskou cestu Gruzie a úsilí gruzínských orgánů o provedení demokratických reforem; připomíná případ bývalého starosty Tbilisi Gigiho Ugulavy, který byl zatčen do 23 hodin poté, co byl propuštěn z vězení na základě toho, že Ústavní soud prohlásil jeho prodloužené zadržování ve vyšetřovací vazbě za protiústavní a nezákonné; vyzývá gruzínské politické elity, aby se zaměřily na budoucnost své země a zmírnily politickou polarizaci;
14. zdůrazňuje, že stíhání musí být transparentní, nestranná, založená na důkazech, přiměřená a prosta politické motivace a musí být vždy založena na řádném vyšetřování a probíhat řádným postupem a při jejich provádění musí být plně dodržovány zásady spravedlivého soudního řízení, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech;
15. vyjadřuje své znepokojení ohledně nedávných pokusů změnit vlastnictví a redakční politiku gruzínského nejoblíbenějšího nezávislého televizního kanálu Rustavi 2; požaduje, aby toto politicky motivované zastrašování skončilo; opakuje, že toto je obzvláště znepokojivé na pozadí zhoršování svobody sdělovacích prostředků, že jde o vážné porušení litery a ducha dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu a navíc ohrožení evropské cesty Gruzie;
16. vyzývá gruzínskou vládu, aby zejména s ohledem na parlamentní volby plánované na rok 2016 vytvořila příznivé prostředí pro svobodné sdělovací prostředky, které podpoří svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků, a aby sdělovacím prostředkům umožnila nezávislé a objektivní podávání zpráv bez politického či ekonomického tlaku;
17. vyzývá Komisi a ESVČ, aby vyslaly odbornou misi poradců na vysoké úrovni složenou z penzionovaných soudců Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva, která bude dozírat na probíhající případ týkající se kanálu Rustavi 2;
18. opakuje, že pevně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, a připomíná své obavy ohledně pokračující okupace gruzínských území Abcházie a Cchinvali / Jižní Osetie ruskými silami; důrazně odsuzuje pokračování a rozšiřování procesu budování plotu (borderisation) podél správní hraniční čáry vedeného Ruskem, který má vážné humanitární důsledky; vybízí Gruzii, aby se nadále snažila dosáhnout na své komunity na celém svém území;
Moldavsko
19. vyjadřuje vážné znepokojení ohledně de facto systémové politické nestability, která v podstatě pokračuje od posledních parlamentních voleb konaných dne 30. listopadu 2014; vyjadřuje politování nad tím, že moldavskému parlamentu a politickým stranám v něm zastoupeným se dosud nepodařilo sestavit novou vládu, neboť hlasování o nedůvěře ze dne 29. října 2015 vedlo k rezignaci vlády vedené předsedou Valeriem Strelețem; bere na vědomí neúspěšné pokusy sestavit novou vládu provedené dne 4. a 13. ledna;
20. domnívá se, že současná politická patová situace v Moldavsku dosáhla kritického bodu, který představuje riziko další destabilizace země a jejích již nyní slabých institucí a ohrožení hospodářství, zejména prostřednictvím poklesu přímých zahraničních investic a daňových příjmů;
21. vyzývá všechny proevropské politické strany v Moldavsku, aby ponechaly stranou své rozdíly a převzaly odpovědnost, zahájily vážná jednání a ukončily tuto krizi a aby nalezly většinu za účelem vytvoření stabilní vlády, která bude fungovat až do konce současného volebního období parlamentu a jež bezodkladně přistoupí k ráznému provedení všech nezbytných reforem s jasnými výsledky a přesným harmonogramem uplatňování;
22. vyzývá proevropské strany, aby uznaly tíživé geopolitické důsledky případného neúspěchu při sestavování nové vlády ve lhůtě do 29. ledna 2016 stanovené rozhodnutím Ústavního soudu, který by vedl k předčasným volbám; zdůrazňuje možné negativní důsledky, které by předčasné volby měly na sílu proevropských stran, a možný / realistický posun geopolitického směřování a další destabilizaci země;
23. upozorňuje, že nezbytné reformy v Moldavsku s sebou nesou vymýcení systémové korupce, zrušení „ovládání státu“ (state capture), vytvoření nezávislého, nestranného a odpolitizovaného soudnictví, stabilizaci hospodářství v souladu s požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF) a zajištění účinného dohledu nad odvětvím bankovnictví; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli politické nestabilitě, neschopnosti moldavských orgánů dostát závazkům a chybějící dohodě s MMF je od počátku roku 2015 pozastavena finanční pomoc EU; upozorňuje na to, že bude-li přetrvávat současná politická krize, může na počátku roku 2016 dojít k selhání;
24. vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely veškeré nezbytné odborné know-how s budoucí vládou Moldavska a rozšířily její finanční podporu na základě příkladu Skupiny EU na podporu Ukrajiny, mimo jiné tím, že vyšlou odborníky a úředníky z Bruselu a hlavních měst členských států a začlení je do moldavské správy, aby mohli být každodenně nápomocni při provádění reforem na místě a sledovat jej;
25. znovu připomíná, že je třeba vyvinout maximální úsilí a prokázat politickou vůli a odvahu při řádném šetření korupčního skandálu, jenž vedl ke krádeži přibližně jedné miliardy EUR (odpovídající asi 18 % místního HDP) z odvětví bankovnictví, a že je zapotřebí postavit odpovědné osoby před soud a získat zpět odcizené finanční prostředky; všechna výše uvedená opatření by představovala důležitý krok politické třídy k opětovnému získání důvěry společnosti;
Ukrajina
26. vítá skutečnost, že dne 1. ledna 2016 vstoupila v platnost prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou; odsuzuje však skutečnost, že Ruská federace jednostranně pozastavila svou dohodu o volném obchodu s Ukrajinou, zavedla významná obchodní omezení pro vývoz z Ukrajiny do Ruska a brání průjezdu zboží do třetích zemí, čímž porušuje dohodu Světové obchodní organizace a další dvoustranné obchodní dohody, což má neblahé dopady na hospodářství Ukrajiny a její zahraniční obchod; vyzývá Radu, aby provedla kroky, které podnítí Rusko napravit a zrušit tato opatření; vyjadřuje svůj záměr nadále se zabývat otázkou prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou v příslušných institucích Evropského parlamentu;
27. zdůrazňuje nebývalou otevřenost a úsilí Komise trvající více než jeden a půl roku a týkající se rozptýlení veškerých pochybností ruské strany, pokud jde o důsledky provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, a nalezení praktických řešení; vyjadřuje politování nad neschopností ruské strany uvést konkrétní příklady toho, jak vstup prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu ovlivnil ruský trh a obchod; znovu poukazuje na potenciální prospěch, který by Rusko mohlo mít z uplatnění dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu díky posílení obchodní a hospodářské činnosti a díky vyšší stabilitě ve svém sousedství;
28. znovu opakuje své důrazné odsouzení ruské agresivní a rozpínavé politiky, která představuje hrozbu pro jednotu, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny a pro samotnou Evropskou unii, a jejího vojenského zásahu a okupace ukrajinského území, včetně nelegálního záboru Krymu, což je v rozporu s mezinárodním právem a závazky samotného Ruska vyplývajícími z Charty Organizace spojených národů, Helsinského závěrečného aktu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Budapešťského memoranda z 5. prosince 1994;
29. vyjadřuje vážné znepokojení ohledně provedení dohody z Minsku v původně dohodnuté lhůtě 31. prosince 2015; připomíná, že ruské orgány nesou v tomto ohledu zvláštní odpovědnost; znovu opakuje, že od poloviny října je stále více porušováno příměří, pozorovatelé zvláštní monitorovací mise OBSE se nadále setkávají s omezováním své svobody pohybu, Ukrajina nezískala zpět kontrolu nad celou délkou své hranice s Ruskem, nebylo dosaženo dohody ohledně forem místních voleb na dočasně okupovaných územích Luhanské a Doněcké oblasti a nebyli propuštěni všichni vězni a nezákonně zadržované osoby, jako jsou Nadja Savčenková nebo Oleg Sencov;
30. vítá rozhodnutí Rady ze dne 21. prosince 2015 prodloužit ekonomické sankce proti Ruské federaci na základě jejího neplnění dohod z Minsku; znovu připomíná, že plné provedení dohod z Minsku je nezbytnou podmínkou pozastavení sankcí;
31. blahopřeje Ukrajině k její pozitivní závěrečné zprávě o pokroku týkající se provádění akčního plánu na uvolnění vízového režimu, kterou Komise zveřejnila v prosinci 2015; očekává, že vedení Ukrajiny splní své závazky týkající se boje proti korupci v prvním čtvrtletí 2016; vítá nepřetržitou snahu ukrajinských orgánů splnit akční plán na uvolnění vízového režimu; je přesvědčen, že okamžité zavedení bezvízového režimu budou občané Ukrajiny v naprosté většině považovat za hmatatelný přínos své evropské volby; očekává konkrétní legislativní návrh Komise, který přidá Ukrajinu na seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou vyjmuti z vízové povinnosti;
32. zdůrazňuje, že největším problémem reformního úsilí je zakořeněná korupce; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby se zavázaly k vymýcení korupce v zemi; vítá rozhodnutí, která byla dosud přijata, jako je vytvoření protikorupční legislativy, institucí (národní protikorupční úřad, národní úřad pro předcházení korupci, státní zastupitelství specializované na boj proti korupci) a mechanismů; důrazně vybízí k zabezpečení politické nezávislosti a k zajištění dostatečných finančních a jiných zdrojů, které těmto institucím umožní plnit jejich úkoly, čímž bude dodržen plný soulad s očekáváními jak mezinárodního společenství, tak především občanů Ukrajiny; zdůrazňuje především, že protikorupční instituce musí být politicky nezávislé a musí být vybaveny dostatečnými pravomocemi a zdroji, aby mohly skutečně vykonávat svůj mandát; naléhavě vyzývá orgány, aby v této oblasti byly naprosto nekompromisní a postavily se čelem zájmům určitých skupin, neboť mezinárodní společenství zapojené do podpory Ukrajiny i samotní obyvatelé Ukrajiny očekávají rychlé hmatatelné výsledky v boji proti korupci; pokrok bude poměřován pouze na základě výsledků, nikoli dobrých úmyslů;
33. očekává, že ukrajinské orgány okamžitě a důkladně provedou ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a program přidružení; vyjadřuje své porozumění ohledně toho, že válečná situace na východě Ukrajiny je vážnou překážkou tohoto úsilí; objasňuje však, že úspěch a odolnost Ukrajiny vůči všem vnějším nepřátelům závisí výhradně na zdravém stavu jejího hospodářského a právního rámce, prosperující demokracii a rostoucí prosperitě;
34. opakuje, že plné provedení dohod o přidružení / prohloubených a komplexních zón volného obchodu povede k větší stabilitě, udržitelnému růstu, přístupu na nové trhy a přiblížení se pravidlům a normám EU, což bude přínosem pro hospodářské prostředí a zvýší transparentnost rozhodování například v postupu zadávání veřejných zakázek, a tak dojde k opuštění post-sovětské oligarchické praxe pokoutně uzavíraných hospodářských dohod; to přinese hmatatelné výsledky pro běžné občany, neboť tato změna poskytne pracovní místa, umožní jim fungovat v zemi se zdravými a silnými institucemi a zajistí jim úctu a důstojnost;
35. aby bylo možné získat zpět plnou důvěru ukrajinských občanů v pravost reformního úsilí současných ukrajinských orgánů, je třeba přistupovat k reformě soudnictví a státního zastupitelství jako k dlouhodobým prioritám; tyto reformy by měly zajistit novou generaci nezávislých odborníků, kteří budou obsazovat úřady na základě objektivních konkurenčních výběrových řízení; zdůrazňuje, že nejvyšší státní zástupce by měl získat zpět důvěru lidí tím, že postaví před soud osoby odpovědné za zabíjení odpůrců z řad Euromajdanu; nanejvýš důležité jsou nezávislost soudnictví, transparentní postupy a odpolitizování; je třeba ustavit skutečně účinný právní stát; zdůrazňuje, že pokrok bude viditelný tehdy, až dojde k radikálnímu odpoutání se od minulosti a běžní občané budou vědět, že spravedlnost je na jejich straně a nikoli na straně těch, kteří si ji mohou koupit, jak tomu bylo v posledních dvou desetiletích;
35. vítá probíhající proces ústavní reformy v oblasti decentralizace a soudnictví; připomíná, že Benátská komise Rady Evropy vydala pozitivní doporučení k oběma souborům ústavních změn; zdůrazňuje, že přijetí změn v oblasti soudnictví připraví cestu pro komplexní reformu soudního systému, a vítá proto krok, který nedávno provedl ukrajinský parlament, který tyto změny postoupil Ústavnímu soudu; poukazuje na skutečnost, že tyto změny týkající se decentralizace kromě toho, že odrážejí požadavek dohod z Minsku, rozhodně přispějí k modernizaci země; vyzývá proto ukrajinský parlament, aby okamžitě přikročil k přijetí těchto změn ve druhém čtení;
36. vyjadřuje znepokojení ohledně stavu ukrajinského hospodářství a celkové finanční situace země; bere na vědomí mírný pokrok, který byl oznámen v oblasti stabilizace hospodářského výkonu; vyzdvihuje významnou dohodu o zmírnění dluhového břemene, které Ukrajina dosáhla se svými věřiteli v září 2015; připomíná, že mezinárodní společenství, zejména EU, mezinárodní finanční instituce se sídlem v Evropě, MMF a jednotlivé dárcovské země přislíbily nebývalou částku ve výši přibližně 20 miliard EUR; její vyplacení musí být přísně spojeno s hmatatelným pokrokem v oblasti reforem, s referenčními hodnotami a lhůtami při provádění; deregulace a demonopolizace hospodářství musí být nadále prioritou, stejně jako další regulatorní reformy, skutečná privatizace, fiskální reformy, zvýšení transparentnosti a vytvoření příznivého investičního klimatu; vítá nedávno zřízený úřad pro zlepšování právní úpravy, který by měl sloužit svému účelu; požaduje aktivní účast ukrajinských odborníků i odborníků z EU, kteří by měli poskytovat nezávislé odborné poradenství a monitorovat proces provádění reforem;
37. oceňuje účinnou a dynamickou práci Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina, co se týče dohledu nad politickou, bezpečnostní a hospodářskou situací na Ukrajině, a jeho závazek a podporu vůči zlepšení celkových evropsky orientovaných reformních procesů, které provádí ukrajinské orgány; připomíná memorandum o porozumění, které podepsaly Nejvyšší rada Ukrajiny a Evropský parlament v roce 2015 a kterým se stanoví společný rámec pro parlamentní podporu a budování kapacit mezi těmito dvěma parlamenty; připomíná, že v současné době probíhá mise za účelem hodnocení potřeb s cílem ustavit formy podpory, které Evropský parlament poskytne Nejvyšší radě Ukrajiny;
38. zdůrazňuje, že je třeba posílit ukrajinskou občanskou společnost, aby mohla poskytovat doporučení a podporu orgánům při plnění slíbených reforem a jednat jako účinný subjekt dohledu a oznamovatel; vítá účinnou spolupráci mezi odborníky a Nejvyšší radou Ukrajiny v procesu reforem a při provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu; chválí skutečnost, že priority Nejvyšší rady jsou utvářeny pomocí komplexního dialogu s občanskou společností; požaduje důraznější přístup ke zvyšování informovanosti o zvláštních příležitostech, jež poskytuje dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, v podnikatelské komunitě, zejména mezi malými a středními podniky; vyzývá ostatní státní instituce, aby vytvářely partnerství s občanskou společností, neboť provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu vyžaduje skutečnou podporu a přijetí ze strany společnosti, kterého lze dosáhnout pouze pomocí dialogu a výměny názorů;
39. vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně porušování lidských práv na východě Ukrajiny a na Krymu, který nelegálně zabrala Ruská federace, kde jsou krymští Tataři a další menšiny, zejména náboženské, vystavováni cílenému porušování lidských práv v důsledku naprostého rozpadu práva a řádu;
40. zdůrazňuje, že EU by měla spolu s ukrajinskými orgány věnovat více pozornosti humanitární krizi na Ukrajině a řešit katastrofální humanitární situaci, zejména pokud jde o vnitřně vysídlené osoby; vyzdvihuje snahy, které za tímto účelem podnikly ukrajinské orgány, Komise, členské státy a mezinárodní společenství obecně; znovu připomíná své předchozí výzvy Komisi, aby zvýšila viditelnost humanitární pomoci EU, a zdůrazňuje, že jde o hmatatelný způsob, jak získat srdce a mysl lidí v postižených oblastech; zdůrazňuje, že Ukrajina potřebuje další finanční pomoc EU, aby se dokázala vypořádat s hlubokou humanitární krizí;
41. vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně kontextu nadcházejícího nizozemského poradního referenda o dohodě o přidružení / prohloubených a komplexních zónách volného obchodu mezi EU a Ukrajinou; je přesvědčen, že nizozemské obyvatelstvo se rozhodne na základě kladů dohody a uzná její hmatatelné dopady na EU a konkrétně na Nizozemsko; žádá nizozemskou vládu, aby vyjasnila následná opatření, která hodlá přijmout na základě výsledku referenda;
42. zdůrazňuje, že podpis a ratifikace dohod o přidružení nepředstavují konečný cíl ve vztazích mezi EU a Gruzií, EU a Moldavskem a EU a Ukrajinou, a poukazuje na to, že podle článku 49 Smlouvy o EU mají Gruzie, Moldavsko a Ukrajina – jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a mohou požádat o členství v Evropské unii, pokud se budou řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí fungování právního státu;
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení prezidentům, předsedům vlády a mluvčím Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministrovi zahraničí Nizozemska.