Usnesení Evropského parlamentu o 20. výročí Daytonské mírové dohody

Evropský parlament,

– s ohledem na Daytonskou mírovou dohodu a na obecný rámec a dvanáct příloh této dohody,

– s ohledem na svá usnesení o Srebrenici ze dnů 7. července 2005(1), 15. ledna 2009(2) a 9. července 2015(3),

– s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 11. března 2005 o ústavní reformě v Bosně a Hercegovině,

– s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že podpisem Daytonské mírové dohody v Paříži dne 14. prosince 1995 byl ukončen nejkrvavější válečný konflikt, k němuž v Evropě došlo od 2. světové války;

B. vzhledem k tomu, že Daytonská mírová dohoda sice ukončila válku, ale nevytvořila fungující a životaschopný stát, a vzhledem k tomu, že institucionální systém této země je příliš složitý a – jak se ukázalo – neefektivní;

1. připomíná význam podpisu Daytonské mírové dohody a památku všech tragických obětí války v Bosně a Hercegovině a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám pozůstalých;

2. s politováním konstatuje, že dvacet let po ukončení války a vypracování všeobecné rámcové dohody, která stanovila hlavní aspekty mírového urovnání a budoucí podobu země, se střídajícím vládám nepodařilo vybudovat plně fungující a životaschopný stát;

3. vítá výsledky, jichž bylo dosaženo v otázce návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rekonstrukce a restituce nemovitostí v souladu s ustanoveními přílohy VII Daytonské mírové dohody; trvá na tom, že je nezbytné tuto přílohu a související strategii plně provést a zajistit tak udržitelný návrat vnitřně vysídlených osob, uprchlíků a dalších osob postižených konfliktem a taktéž spravedlivé, komplexní a trvalé řešení jejich situace; zdůrazňuje, že je třeba více pokročit s kvalitní sociální a ekonomickou integrací navrátivších se osob; žádá, aby bylo toto úsilí na všech úrovních lépe koordinováno a aby bylo více pozornosti věnováno nejzranitelnějším vysídleným osobám, včetně Romů a žen, jež se staly obětí násilí; zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit do místního prostředí osoby, které se nemohly vrátit do místa svého původního bydliště; s lítostí konstatuje, že podle Mezinárodního výboru Červeného kříže se stále pohřešuje asi 7 000 osob, o jejichž osudu není nic známo;

4. uznává, že Bosna a Hercegovina prošla v uplynulých dvaceti letech pozitivní přeměnou z válkou zdevastované země ve stát usilující o členství v Evropské unii;

5. potvrzuje závazek EU ohledně evropské perspektivy a dalšího procesu přistoupení Bosny a Hercegoviny a všech zemí západního Balkánu; je přesvědčen o tom, že oblastní spolupráce a evropský integrační proces jsou nejlepší cestou k podpoře usmíření a překonání nenávisti a rozporů;

6. vyzývá příslušné orgány, aby 20. výročí Daytonské mírové dohody využily jako podnět k aktivnějšímu provádění nezbytných reforem – zejména s ohledem na nadcházející žádost Bosny a Hercegoviny o členství v EU; připomíná, že prioritou musí být řešení společenských a hospodářských potřeb občanů a také vytvoření účinného mechanismu pro koordinaci záležitostí souvisejících s EU; opakuje, že je rovněž velmi důležité souběžně pokračovat v politických reformách a demokratizaci politického systému, aby bylo časem zajištěno rovné postavení a demokratické zastoupení všech tří konstitutivních národů a všech občanů této země; zdůrazňuje, že všichni občané Bosny a Hercegoviny musí mít rovné příležitosti ke zvolení do rozhodovacích orgánů na všech úrovních;

7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě a parlamentu Bosny a Hercegoviny a jejím subjektům a také vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.