JAROMÍR ŠTĚTINA POSLANEC EP ZVOLENÝ ZA TOP 09 S PODPOROU STAROSTŮ
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavsku, zejména na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(1),
– s ohledem na prováděcí zprávu o přidružení Moldavska ze dne 3. dubna 2018,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. července 2017 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice(2),
– s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež je připojeno k legislativnímu usnesení ze dne 4. července 2017 a v němž se stanovují politické předpoklady pro poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice,
– s ohledem na hlasování, které v parlamentu Moldavské republiky proběhlo dne 20. července 2017 a kterým byly přijaty změny volebního systému,
– s ohledem na doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise ze dne 19. července 2017,
– s ohledem na prohlášení předsedy Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci, jeho zpravodaje pro Moldavsko a spolupředsedy Euronestu ze dne 21. června 2018 a s ohledem na prohlášení Evropské služby pro vnější činnost ze dne 20. června 2018 a 27. června 2018 týkající se potvrzení platnosti volby starosty Kišiněva,
– s ohledem na článek 2 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, v němž se uvádí, že „dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje základní prvek této dohody“,
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vítězem předčasných voleb do funkce kišiněvského starosty, které se konaly ve dvou kolech ve dnech 20. května a 3. června 2018, se stal Andrei Nastase, který získal 52,57 % hlasů, přičemž porazil Iona Cebana, jenž získal 47,43 % hlasů;
B. vzhledem k tomu, že mezinárodní pozorovatelé sledující tyto volby do funkce starosty Kišiněva uznali jejich výsledky i podmínky, za jakých se kandidáti utkali o tuto funkci;
C. vzhledem k tomu, že dne 19. června 2018 kišiněvský soud prohlásil výsledky těchto voleb za neplatné, neboť oba kandidáti se v den konání voleb, tedy po zákonem stanoveném ukončení kampaně, obraceli na voliče prostřednictvím sociálních médií; vzhledem k tomu, že žádný z kandidátů v tomto volebním procesu nepožádal o anulování voleb;
D. vzhledem k tomu, že dne 21. června odvolací soud v Kišiněvě potvrdil rozhodnutí soudu nižšího stupně a uvedl, že komunikace s voliči na sociálních sítích nezákonným způsobem ovlivnila výsledky voleb;
E. vzhledem k tomu, že dne 25. června moldavský Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí soudů nižšího stupně prohlásit výsledky voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné;
F. vzhledem k tomu, že rozhodnutí Nejvyššího soudu prohlásit výsledky voleb do funkce starosty Kišiněva za neplatné potvrdila dne 29. června také moldavská ústřední volební komise;
G. vzhledem k tomu, že výzva „odevzdejte svůj hlas“, kterou uvedené soudy považují za nátlak a neoprávněné ovlivňování voličů, představovala v předchozích volbách v Moldavsku běžnou praxi a nikdy nevedla k zneplatnění voleb;
H. vzhledem k tomu, že hrozí, že tento vývoj situace povede k odklonu země od evropských hodnot a zásad a oslabí důvěru moldavských občanů ve státní instituce, která je již dnes dosti omezená; vzhledem k tomu, že moldavské politické strany prohlásily, že se tímto vytváří nebezpečný precedent pro budoucí volby, a že proti rozhodnutí soudů v Kišiněvě protestovaly tisíce osob;
I. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, včetně Evropské unie a ministerstva zahraničních věcí USA, toto rozhodnutí kritizovalo a zdůrazňovalo, že je třeba respektovat vůli voličů;
J. vzhledem k tomu, že EU a Moldavsko přijalo společný závazek v zájmu urychlení svého politického sdružování a hospodářské integrace, což je proces, v jehož rámci tato země přijímá a provádí strukturální a jiné zásadní reformy v souladu s ustanoveními dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a programem přidružení a jehož součástí je také závazek Moldavska chránit evropské hodnoty, včetně dodržování lidských práv a svobod, demokracie, rovnosti a zásad právního státu;
K. vzhledem k tomu, že prohlášení voleb za neplatné je znepokojivým a závažným signálem pokračujícího zhoršování situace, pokud jde o uplatňování demokratických standardů v Moldavsku, který zejména nutí k připomenutí toho, že nezávislé a transparentní soudnictví je hlavním pilířem demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že zneplatnění voleb svědčí o stále větších sklonech k autoritářství a mocenské svévoli a o závažném oslabení důvěry v osoby působící v orgánech a institucích země;
L. vzhledem k tomu, že Parlament Moldavské republiky přesto, že OBSE/ODIHR a Benátská komise tento krok nedoporučily, přijal v červenci 2017 kontroverzní změnu volebního zákona, která vyvolala znepokojení nad rizikem, že na kandidáty bude vyvíjen nepřiměřený nátlak, že budou vytvářeny volební obvody s jediným mandátem, pro proporční zastoupení v parlamentu budou stanoveny příliš vysoké kvóty a menšiny a ženy v něm budou zastoupeny neadekvátně; vzhledem k tomu, že Benátská komise rovněž zdůraznila, že stávající polarizace kolem této legislativní iniciativy není projevem smysluplných konzultací a širokého konsensu klíčových zúčastněných stran;
M. vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro situaci obhájců lidských práv jsou obhájci lidských práv a novináři v Moldavsku obětí stigmatizačních kampaní a čelí politicky motivovaným obviněním nebo je jim vyhrožováno, kdykoli se zastanou lidí s nesouhlasnými názory, přičemž přístup novinářů k informacím je omezován;
N. vzhledem k tomu, že v říjnu 2017 EU přijala rozhodnutí, že nevyplatí částku 28 milionů EUR v rámci programu EU na podporu reformy soudnictví s ohledem na nedostatečný pokrok při reformě soudního systému v Moldavsku a na skutečnost, že země neplní podmínky EU;
1. vyjadřuje své hluboké znepokojení, pokud jde o rozhodnutí prohlásit výsledky voleb starosty Kišiněva za neplatné, které přijal moldavský nejvyšší soud na základě pochybných důvodů a netransparentním způsobem, což výrazně narušilo integritu voleb;
2. připomíná, že důvěryhodné, transparentní a spravedlivé volby umožňující účast všech stran jsou základním kamenem každého demokratického systému, zachovávají nestrannost a nezávislost soudního systému na jakémkoli politickém vlivu a představují pevný základ pro důvěru v politický systém země, a dále, že politické vměšování do soudnictví a průběhu voleb odporuje evropským normám, k nimž se Moldavsko hlásí, zejména v rámci dohody o přidružení EU-Moldavsko;
3. vyjadřuje silnou solidaritu a sdílí požadavky tisíců lidí, kteří protestují v ulicích Kišiněva a žádají, aby moldavské orgány přijaly vhodná opatření, která by zajistila respektování výsledků voleb starosty Kišiněva, které uznali rovněž vnitrostátní a mezinárodní pozorovatelé a které odrážejí vůli voličů; vyzývá orgány, aby zaručily právo na pokojné protesty;
4. naléhavě vyzývá moldavské orgány, aby zaručily fungování demokratických mechanismů, trvá na tom, aby jak výkonná, tak soudní pravomoc vzájemně respektovaly oddělení pravomocí, plně podporovaly demokratické zásady a řídily se zásadami právního státu;
5. je vážně znepokojen dalším zhoršením demokratických norem v Moldavsku; konstatuje, že rozhodnutí soudů, která již byla mnohokrát označena za politicky ovlivněná a motivovaná, jsou příkladem tzv. zmocňování se státu a odhalují hlubokou institucionální krizi v Moldavsku; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory četným výzvám mezinárodního společenství orgány nadále podkopávají důvěru lidí ve spravedlivost a nestrannost státních institucí;
6. domnívá se, že s ohledem na rozhodnutí o prohlášení voleb starosty Kišiněva za neplatné nebyly splněny politické podmínky pro vyplacení makrofinanční pomoci, a připomíná, že „nezbytnou podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země přijímající pomoc respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, jakož i zásady právního státu, a že zaručuje dodržování lidských práv“;
7. naléhavě vyzývá Komisi, aby pozastavila veškeré plánované vyplácení makrofinanční pomoci Moldavsku; je přesvědčen, že o budoucím vyplácení by mělo být rozhodnuto až po plánovaných parlamentních volbách a pod podmínkou, že tyto volby proběhnou v souladu s mezinárodně uznávanými normami a budou posouzeny specializovanými mezinárodními subjekty a že budou splněny podmínky pro makrofinanční pomoc;
8. požaduje, aby Komise pozastavila rozpočtovou podporu Moldavsku, a to na základě precedentu z července 2015, kdy k takovému pozastavení došlo v návaznosti na bankovní krizi; domnívá se, že mechanismus pro pozastavení rozpočtové podpory EU je třeba přijmout jako reakci na prohlášení voleb starosty Kišiněva za neplatné a že by měl obsahovat seznam podmínek, které musí moldavské orgány splnit a které by zahrnovaly potvrzení platnosti voleb v Kišiněvu a konkrétní vyčerpávající a transparentní vyšetřování zaměřené na výsledky, jakož i vymáhání majetku a stíhání pachatelů bankovního podvodu;
9. vyzývá moldavské orgány, aby se zabývaly doporučeními OBSE/ODIHR a Benátské komise ohledně volební reformy;
10. opakuje své obavy ohledně soustřeďování ekonomické a politické moci v rukách úzké skupiny lidí, zhoršování situace v oblasti právního státu, demokratických norem a dodržování lidských práv, nadměrného zpolitizování státních institucí, systémové korupce, nedostatečného vyšetřování bankovního podvodu v roce 2014 a omezené plurality médií; vyjadřuje své obavy, pokud jde o nedostatečnou nezávislost soudnictví, zejména pokud jde o případy selektivní spravedlnosti používané jako nástroj nátlaku na politické oponenty; vyzývá moldavské orgány, aby zreformovaly soudní systém, včetně jmenování nových soudců, aby se zabránilo tomu, aby soudy zasahovaly do volebního a politického procesu nebo jakýmkoli jiným způsobem podkopávaly demokraticky vyjádřenou vůli moldavských občanů;
11. je znepokojen tím, že moldavské orgány pronásledují politické oponenty a jejich právníky prostřednictvím vykonstruovaných obvinění a trestních řízení, a upozorňuje, že tím orgány porušují právní stát a práva politických oponentů a právníků;
12. vyjadřuje politování nad tím, že po bankovním podvodu v roce 2014, kdy byla z moldavského finančního systému zcizena celkem asi 1 miliarda USD, dosáhly orgány jen velmi malého pokroku v důkladném a nestranném vyšetřování; naléhavě žádá, aby bylo vyvinuto rozhodné úsilí s cílem získat zpět odcizené finanční prostředky a postavit pachatele bez ohledu na jejich politickou příslušnost před soud; je přesvědčen, že je to nezbytné, aby byla obnovena důvěra moldavských občanů vůči institucím a důvěryhodnost orgánů;
13. vyzývá moldavské orgány, aby dodržovaly mezinárodní zásady a osvědčené postupy a zajistily příznivé prostředí pro občanskou společnost; vyjadřuje své znepokojení zejména nad zahrnutím ustanovení, která by mohla omezit zahraniční financování moldavských nevládních organizací, do současného návrhu právního předpisu týkajícího se nevládních organizací, který nyní parlament projednává;
14. vyzývá moldavský parlament, aby před konečným přijetím nového audiovizuálního kodexu konzultoval tento kodex s občanskou společností a nezávislými médii a aby odmítl jeho reformu, která má dvojí účel; vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o otázku, zda nezávislá, místní a opoziční média v Moldavsku, která mimo jiné nemají dostatek prostředků, budou schopna splnit požadavky nového kodexu týkající se povinného místního obsahu;
15. vyzývá ESVČ a Komisi, aby pečlivě sledovaly vývoj ve všech těchto oblastech a aby Parlament řádně informovaly;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Radě, Komisi a členským státům, prezidentovi, předsedovi vlády a předsedovi parlamentu Moldavské republiky, OBSE/ODIHR a Benátské komisi.
|