Účelové vysvětlení nebo lež?

V nedělních Otázkách Václava Moravce vystupovali tři hlavní aktéři. Ten první, pan – v té době ještě vicepremiér – Čunek, se nám posluchačům svěřoval, jak to vlastně bylo s jeho financemi a sociálním příspěvkem. Miliony prý jen z části byly jeho, ten 1,5 milion z těch 3,5 milionu, které uložil v téže době do banky, patřil jinému účastníku transakce. Dodatečně jsme se dozvěděli, že právě z ní však sešlo. Zřejmě pan Čunek poté příslušnou částku vrátil a má na to příslušný papír. Zajímavé je, že při minulé kauze, kterou zastavil jihlavský státní zástupce, však pan Čunek oněmi penězi z banky neoperoval. Ty, které potřeboval na svoje bydlení, měl pěkně uloženy doma, a teprve když se ukázala potřeba, je přinesl v batohu nebo v aktovce k bankovní přepážce. Doma je zřejmě měl dokonce pod polštářem. Tam je to, jak známo z doby našich praprababiček, nejbezpečnější. Vyznat se v problémech pana bývalého vicepremiéra, a stále ještě předsedy jedné vládní politické strany, není jednoduché. Pochopit je může jenom pánbůh a toho si pan Čunek jako svědka ještě nezavolal. Jiné kamarády už ano, i když v době, kterou měli dosvědčit, vlastně s panem Čunkem se ani neviděli. Pánbůh by však jistě své věrné ovečce potvrdil, že všechno bylo tak, jak říkal on, a ne ti prokletí policajti, dozajista ještě kryptokomunisti. I proto pan senátor Štětina se na ně tak rozčílil, že málem ho postihla mozková příhoda. A to by pro náš národ byla velká škoda.
Jako druzí hlavní aktéři se divákům představili pan Petr Nečas za ODS a Vojtěch Filip za KSČM. Při debatě se dostali až k problémům zdravotnictví, a vlastně k porušení Základní listiny práv a svobod, jež je součástí naší Ústavy. Pokud bychom tento dokument brali vážně, pak placení za zdraví je protiústavní. To panu Nečasovi sdělil Vojtěch Filip. Pan Nečas ovšem zůstal zcela klidný, a aniž hnul brvou, jen očima trochu zakroutil, prohodil, že už dnes platíme za svoje zdraví spoluúčast, rovnající se čtyřiceti procentům. Pochopil jsem, že to je vlastně důkaz správnosti postupu Topolánkovy vlády, a že se nikdo proti tomu ani neohradil. Přiznávám, že jsem nevěděl, jak vysoko dotujeme své vlastní zdraví. Doma jsem si však spočítal, že Petr Nečas zřejmě hraje poker a blufoval. Většinou totiž v každé kategorii jsou k dispozici léky zcela zdarma či za minimální poplatek. Pokud ovšem lékař má dohodu s příslušným výrobcem, pak předepíše jiný, stejně účinný lék, a ten může mít i podstatně vyšší doplatek. Pak ale nejde o spoluúčast pacienta, ale jeho dotaci lékaře i firmy, která ten jiný, stejně účinný lék vyrábí. Jde o docela dobrý kšeft. Pan Nečas nám ovšem také sdělil, že dnes se obálkami vlastně léčba i platí, tedy obálkami s penězi strčenými cudně do kapsy bílého pláště. Je to jistě pravda. Jsou takoví přispěvatelé. Zvláště, chtějí-li předběhnout plán potřebných operací. Nejde však o obory, kde hrozí akutní zdravotní nebezpečí. To pan Nečas jistě ví. Možná, že už někomu dal svou obálku, ale zřejmě vzhledem k jeho platu by tam bylo víc, než dejme tomu tisícovka či tisícovek pět. Ale to je jeho věc.
Je tedy pravdou, že jsme si zdraví vlastně již platili a tak nabourali Ústavu? Myslím, že informace pana Nečase, vyřčená bez uzardění přímo do obrazovek, je nesmysl. Stejně jako mnoho dalších argumentů pro cokoli, vyřčené někým z Topolánkova týmu. Nebo, tak se to alespoň dnes vysvětluje, diskutér měl »neúplnou informaci či použil »účelového vysvětlení«, atd. Dříve jsme však podobným výrokům říkali lež. Jsme však v nóbl společnosti a tam se jaksi nehodí vyslovovat podobné výrazivo. To jen bezdomovci zpod mostů a pochopitelně komunisté nevědí, co je etiketa.

Foto popis|