To je ale jen česká pitomina!

V 90. letech jsem velvyslanci Evropské komise v Praze Ramiru Cibriánovi potvrdil, že pan XY je pro nějakou evropskou funkci odborně i jinak vhodný. V Praze to ale neprojde, řekl jsem mu, protože má šrám z doby před rokem 1990.
Tohle kádrování minulostí je jen vaše česká pitomina, opáčil Španěl Cibrián. A pro pitominu užil dle neolatinského zvyku slovo odvozené z názvu ženského přirození.
Od té doby se tu moc nezměnilo. Pro mnohé lidi na Západě jsou lustrátoři a antikomunisté v lepším případě nešťastníci či cvoci, v horším lumpové, bažící po kariéře či politické moci na úkor jiných.
Na obranu Čechů ale musím uvést, že to je dědictví „třídního“ boje z let 1948–1956 a tehdejšího svazáctví.
Nedávno se zaměřili Reportéři ČT na poslance KSČM Václava Exnera, který chce kandidovat do Evropského parlamentu (EP). „Hlásí se k ideologii, která potlačovala základní lidská práva, hrne se do komisí OBSE, chtěl se stát předsedou delegace do OBSE,“ říká o něm zelená poslankyně Kateřina Jacques.
Díky redaktoru Jiřímu Františku Potužníkovi – mezitím se stal vládním mluvčím pro předsednictví EU – zahájila tak ČT předvolební boj do EP. Prý se tam prověřuje minulost i více než dvacet let zpátky. Není to pravda.
Snad to platí o USA a NATO, a trochu i o ČR. Ta se v EU nejvíce šťourá v minulosti lidí. Taková česká pitomina.
Exner marně poukazoval na to, že kategorii důvěrník, v níž byl veden, Ústavní soud pro účely lustračního zákona zrušil. Dušoval se, že osvědčení má čisté a neudával. Zase ta česká pitomina. Znovu jsem se cítil ponížen.
Potužník neřekl k Exnerově udávání nic. Dal jen slovo Zuzaně Roithové, lidovecké europoslankyni. „Už jednou se ukázalo, že ten člověk byl schopen udávat své kamarády tajné policii jen proto, že měli jiné názory,“ divila se jeho kandidatuře.
Je to účinné. Pro lidi je rozdíl mezi důvěrníkem a agentem španělskou vesnicí. Důvěrník ale neznal své krycí jméno, nepodepisoval závazek, nedostával odměny a nesměl být úkolován. Exner se proto ani nemohl StB „upsat“, jak tvrdil Potužník.
Nyní, při 40. výročí sovětského vojenského vpádu, je ale zvlášť pikantní, že podle ČT upoutal Exner pozornost StB kritikou SSSR. Proto ho od roku 1971 vyslýchala a od roku 1981 ve svých papírech označovala za důvěrníka. Co kdyby se komunisté rozhoupali a začali psát a mluvit o tom, jaké měli sami zážitky se starým režimem?
Reportáži ČT chyběl ovšem státní punc. To až Senát, po nezměrném úsilí senátorůMartina Mejstříka a Jaromíra Štětiny shledal poslední den starého funkčního období 30 hlasy z 38 přítomných, že indicie – nikoliv tedy důkazy –, že KSČM porušuje ústavu a nedodržuje zákony, jsou znepokojující a závažné.
Zpráva senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM je ideologický blábol. Směšuje různá historická období, KSČM vydává za KSČ. Zvláště cenné byly proto hlasy někdejších členů KSČ, například Petra Pitharta. Vzdání se vlastní integrity k české pitomině patří.
Vládě podal Senát podnět, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu rozpuštění KSČM. Pro vládu má ale stejnou právní sílu, jako kdyby ho podal pan Novák, podle ústavy nemůže vládě Senát nic navrhovat. I to je jen taková česká pitomina.

Foto popis|