Szydlová v EP obhajovala kroky polské vlády, jsou prý v souladu s evropskými standardy

Polská premiérka Beata Szydlová obhajovala před poslanci Evropského parlamentu kroky nové polské vlády. Reformy týkající se třeba ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií jsou podle ní v souladu s evropskými standardy. Evropský parlament stejně jako Evropskou komisi znepokojují kroky, které kabinet Szydlové podniká a chystá kvůli tomu rezoluci. Dnešní vystoupení polské premiérky na tom pravděpodobně nic nezmění.

Evropská komise vyjádřila obavy především kvůli změnám, které se týkají ústavního soudu a fungování médií. Szydlová postup vlády obhajovala.

Pokud jde o změny týkající se ústavního soudu, tak se prý v žádném případě neliší od standardů v jiných členských zemích. Premiérka řekla, že spor o ústavní soud je politickým a ne právním problémem. O reformě médií sdělila, že je nutná, aby vzniklo skutečně nestranné vysílání. Polská veřejnoprávní média se podle ní v minulosti dopustila několika přešlapů vůči evropským mediálním standardům. Vláda se však podle ní nechce nijak vměšovat do nezávislosti polských médií. Zdůrazňovala, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami tím, že si ve volbách vybrali program nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), což je argument, jímž představitelé PiS obhajují své kroky opakovaně.

Svoboda a svrchovanost
Formální procedura sledování stavu právního státu v zemi, kterou proti Varšavě kvůli některým kontroverzním krokům zahájila Evropská komise, může teoreticky vyvrcholit až rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii.
Szydlová uvedla, že svoboda a svrchovanost jsou pro Poláky klíčovými hodnotami. „Po celá desetiletí jsme museli bojovat, abychom mohli stát spravovat sami, a to si nenecháme vzít. Naučili jsme se to od Evropy,“ řekla Szydlová.

Její vláda je však prý připravená o vytváření lepších reforem pro Polsko diskutovat s evropskými představiteli i domácími stranami. „Chceme pracovat na dobrých politických reformách, abychom mohli zajistit, že Polsko bude svobodnou zemí,“ řekla. „Chceme být v EU šampionem, to je náš sen,“ dodala.

Podle českého europoslance Pavla Teličky (ANO) byla nějaká reakce na dění v Polsku na místě. Věří, že situaci lze vyřešit vzájemným dialogem. „Jsem rád, že nebyl zvolen ten radikálnější postup článku sedm, který byl rovněž zmiňován, ale že byla rozhodnuta procedura, která by měla vést k vyhodnocování, k vysvětlování, a tudíž dialogu,“ podotkl Telička.

Jiný názor má europoslanec za Svobodné Petr Mach. Podle něj Varšava neudělala nic špatného a takový přístup si nezaslouží. „Mně to připadá bezpředmětné, připadá mi to jako hysterická reakce pro něco, co není vlastně žádný prohřešek,“ řekl Mach.

Evropský parlament zatím nepřijal k situaci v Polsku žádné oficiální stanovisko. Do budoucna však chystá rezoluci, ve které bude doporučení Evropské komisi, jak k problému přistupovat.

Jaromír Štětina (za TOP 09 a STAN) si myslí, že výzva by se neměla týkat jenom Varšavy, ale všech zemí visegrádské čtyřky. Podle něj Polsko není jediným státem, který se nedrží jednotné evropské politiky.„Mě znepokojuje celý ten středoevropský kontext. Znepokojuje mě to soustředění sil Česka, Maďarska, Slovenska, Polska v podstatě proti Evropské unii. My potřebujeme být jednotní,“ podotkl.

O zmíněné rezoluci k situaci v Polsku by měl Evropský parlament hlasovat už v únoru.