Strašidlo na komunisty

ZKRAJE TÝDNE JAROMÍRA ŠTĚTINY

Kdysi obcházelo Evropou strašidlo komunismu. Dnes se Evropou šíří významný dokument, který je bezprecedentním strašidlem pro komunisty. Jmenuje se Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů. Světlo světa spatřil v prosinci minulého roku v Politickém výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Někteří novináři v nadsázce přirovnávají odsudek Rady Evropy k Norimberskému procesu, který kdysi odsoudil nacisty. Pravdou je, že je to rezoluce zásadního významu, první celoevropské odsouzení komunistické ideologie a praxe. Dokument je to dlouhý, ale stojí za to ocitovat některé řádky:
„Totalitní komunistické režimy, které panovaly ve střední a východní Evropě v minulém století a které jsou v několika zemích světa stále u moci, se bez výjimky vyznačovaly masivním porušováním lidských práv. Toto porušování se lišilo v závislosti na kultuře, zemi a historickém období a spočívalo mimo jiné ve vraždění jednotlivých osob i hromadném vraždění a popravách, úmrtí v koncentračních táborech, hladovění, deportacích, mučení, otrocké práci a jiných formách masového fyzického teroru.
Tyto zločiny byly ospravedlňovány ve jménu teorie třídního boje a zásady diktatury proletariátu. Interpretace obou principů legitimizovala „eliminaci“ osob, které byly považovány za osoby škodící budování nové společnosti a jako takové za nepřátele totalitních komunistických režimů. Obrovské počty obětí v jednotlivých zemích byli vlastní občané těchto zemí. To byl příklad zejména národů bývalého SSSR, které počtem obětí daleko převyšovaly jiné národy. Více než dvacet zemí na čtyřech kontinentech se může kvalifikovat jako země, které byly komunistické nebo pod komunistickou vládou po určitou dobu. Kromě Sovětského svazu a jeho šesti evropských satelitů patří mezi tyto země Afghánistán, Albánie, Angola, Benin, Kambodža, Čína, Kongo, Kuba, Etiopie, Severní Korea, Laos, Mongolsko, Mosambik, Vietnam, Jižní Jemen a Jugoslávie. Počet obyvatel žijících pod komunistickou vládou čítal před rokem 1989 více než 1 miliardu.“
Podle opatrných odhadů lze počet lidí zabitých komunistickým režimem stanovit podle jednotlivých zemí a regionů takto: Sovětský svaz: 20 milionů obětí, Čína: 65 milionů, Vietnam: 1 milion, Severní Korea: 2 miliony, Kambodža: 2 miliony, východní Evropa: 1 milion, Latinská Amerika: 150 000, Afrika: 1,7 milionu, Afghánistán: 1,5 milionu. Tyto číselné údaje zahrnují celou řadu různých situací: popravy jednotlivců a hromadné popravy, úmrtí v koncentračních táborech, oběti hladomoru a deportací.“
Mužem, který rezoluci v Radě Evropy prosadil, je švédský poslanec Göran Lindblad. Nedalo mi to a zatelefonoval jsem mu do Stockholmu. Ani mne nepřekvapilo, když mi oznámil, že jsou to zejména čeští a ruští komunističtí poslanci v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, kteří se spojenými silami snaží rezoluci znevážit. Patří mezi ně i poslanec Parlamentu České republiky soudruh Václav Exner, který dokument nazývá pěkně přiléhavě po komunisticku „nástupem nového mccarthismu“ či „evropským honem na čarodějnice“.
Snahy KSČM falšovat historii jsou stále silnější. Stejně jako nacisti představují dodnes světu svou „osvětimskou lež“, jsou to naši komunisté, kteří mají svoji „lež jáchymovskou“ či „lež gulagskou“. Vždyť přece žádné zločiny komunismu nebyly, jen sem tam nějaký drobný omyl, když se kácí les, padají přece třísky. Nebezpečné je, že se k tomu spojují s komunisty Ruska, kteří, stejně jako naši, polnicemi troubí k novému nástupu.