Štětina se kvůli Hučínovi pustil do ČSSD

Bezpartijní senátor Jaromír Štětina v pondělí nařkl bývalou sociálnědemokratickou vládu z toho, že v letech 1999 až 2000 údajně zadávala politickou objednávku okresnímu státnímu zastupitelství a policii v Přerově v případu vyšetřování bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimíra Hučína. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD) s tím zásadně nesouhlasí.

Hučín, který se v BIS zabýval monitoringem takzvaného levicového extremismu, byl po propuštění z tajné služby obviněn ze sedmi trestných činů – zneužívání pravomoci veřejného činitele, šíření poplašné zprávy, neuposlechnutí rozkazu, nedovoleného ozbrojování, neoprávněného nakládání s osobními údaji, ohrožení utajovaných skutečností a z podvodu. Toho se měl dopouštět při výkonu své práce – soud jej ale nakonec plně osvobodil. „Sedm let trvalo, než se Vladimír Hučín před křivými obviněními obhájil, přestože se z něj snažili dělat blázna, teroristu a zloděje. Ač nevinen, byl takřka rok držen ve vyšetřovací vazbě. Teprve vloni byl soudy plně osvobozen,“ řekl Jaromír Štětina. Dodal, že tytéž orgány činné v trestním řízení řadu měsíců šetřily případ údajného úplatku, který měl přijmout bývalý místopředseda vlády, tehdejší vsetínský starosta Jiří Čunek. „Svou dlouhodobostí, únikem informací ze spisů a dehonestační intenzitou jsou si obě kauzy podobné,“ uvedl Štětina. Žádné údajné důkazy v případu Čunek ale k dispozici nemá.

Důkazem, že se v případu Hučína údajně jednalo o politickou objednávku, je podle senátora úryvek z odůvodnění osvobozujícího rozsudku soudce Antona Bucheně během závěrečného přelíčení s Hučínem, které se konalo 21. dubna 2006 u Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc. „Snad se proti ničemu nezpronevěřím, když řeknu, že osobou Hučína se zabývala i vláda, ředitel BIS dostal přímo úkoly situaci řešit, a to souviselo právě s tou nekázní, říkejme tomu nekázeň, protože nic jiného to z tohoto hlediska nemůže být, pokud to není trestný čin veřejného činitele, že musí být řešena,“ řekl soudce. Podle něj nakonec ze strany nejvyšších vládních činitelů přes ředitele BIS „situace taky byla řešena“. „Je vidět, že senátor Štětina má nouzi o témata, se kterými by oslovil média a veřejnost,“ uvedl pro gitU Jeroným Tejc. „Má-li pan senátor vědomosti či snad dokonce důkazy o nezákonném postupu či ovlivňování, proč je nesdělil kompetentním orgánům? Tedy policii nebo nejvyšší státní zástupkyni Renátě Vesecké? Proč se obrací na novináře, Stálou komisi pro kontrolu činnosti BIS, kterou ostatně dle svých dřívějších vyjádření nepovažuje za kompetentní? A ne na orgány činné v trestním řízení?“ řekl Tejc.

Uvedl také, že sněmovní komise pro kontrolu BIS není orgánem, který by měl sloužit ke zviditelnění názorů senátora Štětiny. „Přesto si umím představit, že materiály, kterým pan Štětina už nyní říká důkazy, budou podrobeny důkladnému prozkoumání. Bude s nimi naloženo v souladu se zákonem. Tedy budou-li skutečně svědčit o vměšování se do kauzy, poskytneme je orgánům činným v trestním řízení, budeme-li však vnímat tyto materiály jinak, nezbude než v souladu se zákonem zvážit, nenaplňují-li skutkovou podstatu trestného činu pomluvy,“ řekl Tejc.„Jednání pana senátora vnímám jako snahu dehonestovat opět BIS a levici – tentokrát ne KSČM, ale ČSSD. Tak vyznívá jeho snaha o předložení důkazů – jako další teatrální pokus vybudovat si image levicobijce a vášnivého zastánce lidských práv. S ohledem na to, co zaznělo na jeho tiskové konferenci, je to pokus směšný a trapný,“ uzavřel Tejc. S rozpaky odcházeli z tiskové konference také zástupci a zástupkyně médií. „Slibované překvapení se nekonalo. Vždyť BIS je ze zákona odpovědná vládě,“ uvedl jeden z nich v neformálním povídání po jejím skončení. Novináři a novinářky poté v hloučcích diskutovali o tom, zda o tiskové konferenci vůbec informovat veřejnost.

Autorka je interní redaktorkou gitY.

Od autorky: I já jsem zvažovala, zda tento zpravodajský článek napsat. Rozhodla jsem pro kvůli tomu, aby čtenáři a čtenářky měli možnost udělat si vlastní názor…