Nesmírně si vážím senátora Jaromíra Štětiny, neboť hledá spravedlnost na tomto světě. Je odvážný, pravdivý, objektivní. Postrádá zbabělost i lhostejnost, které jsme po léta soužití s totalitami do sebe nasákli. Doufám, že paní Habětínová i pan Bárta (na jejichž ohlas k článkůmJ. Štětiny v TR č. 37/2006 touto poznámkou reaguji) zhlédli na ČT 2 dokument o Josefu Goebbelsovi a slyšeli jeho projevy. Tehdy bylo mým rodičům i mně jako dítěti jasné, že jestli Hitler v Evropě zvítězí, půjdeme všichni do vyhnanství třeba na Sibiř. Fašismus, který dovedl zlikvidovat miliony nevinných „nearijských“, „nečistých“, „negermánských“ ras, by to hravě uskutečnil. Stejně jako Stalin stěhoval a ničil v Sovětském svazu celé národy. A Hitler v jedné chvíli už opanoval téměř celou Evropu a stál před Moskvou. Ale pak vstoupily do války i Spojené státy a američtí hoši šli bojovat proti zlu, ať už v Normandii nebo jinde v Evropě. My jsme je pak na konci války vítat nemohli, neboť jsme byli obětováni jiné mocnosti. Ale přesto jsme aspoň po nějakou dobu měli čokoládu a konzervy z UNRRY, babičky šily ubrusy z amerických padáků (i šaty do tanečních!), ba dokonce někteří zdejší komunisté krmili prasata burskou pomazánkou -neboť byli často první u „zdroje“ a americká pomoc jim vůbec nesmrděla. Proto také děkuji Olze Sommerové za televizní cyklus Ztracená paměť národa, který minulou dobu účinně připomněl.
O autorovi| Ludmila Strnadová, Lysá nad Labem