Štětina chce iniciovat zákon, kterým by ČR uznala genocidu Arménů

PRAHA 24. dubna (ČTK) – Senátor Jaromír Štětina chce iniciovat zákon, kterým by Česká republika uznala násilí na Arménech v tehdejší Osmanské říši v roce 1915 jako genocidu. „Je hanba, že ČR ještě takový zákon nemá,“ řekl dnes ČTK Štětina. Senátor se v pražskémkostele svatého Salvátora zúčastnil smuteční mše pořádané arménskou komunitou za oběti násilí před 90 lety, kterých je podle Arménů 1,5 milionu.

„Chtěl bych poprosit arménskou komunitu zde v Praze, aby mi pomohla připravit návrh takového zákona. A já se pokusím u nás v Senátu zákon předložit jako návrh našim poslancům,“ řekl Štětina. Turecko, nástupnický stát Osmanské říše, chce vstoupit do Evropské unie a podle senátora je důležité, aby se vypořádalo se svou minulostí.

Impulzem k aktivitě bylo podle něj nedávné přijetí takového zákona v sousedním Polsku. Česká republika by se tak přidala ke zhruba dvěma desítkám zemí na světě, které podobný zákon mají, mimo jiné k Francii, Rusku, Itálii, Švýcarsku, Kanadě či Slovensku. Již roku 1987 označil transport a vraždění Arménů za genocidu Evropský parlament.

Výročí si Arméni připomínají právě 24. dubna, neboť ten den v roce 1915 osmanská vláda zatkla přes 2300 významných arménských osobností; datum považují Arméni za počátek genocidy. V hlavním městě Arménie Jerevanu se dnes například u památníku obětí tureckých masakrů sešly desítky tisíc lidí. Kolem památníku by mělo nakonec projít 1,5 milionu lidí, tedy symbolicky stejný počet jako obětí před 90 lety.

Turecko odmítá tehdejší události za genocidu označit a tvrdí, že šlo o represe v kontextu občanské války. Také udává podstatně nižší počet obětí, a to zhruba 300.000 až 500.000.

Výročí krvavých událostí si dnes v Praze připomněla arménská komunita nejen smuteční mší, ale také shromážděním na Staroměstském náměstí. Účastníci měli transparenty s texty „Kdy ČR uzná první genocidu 20. století?“ nebo „Nic neospravedlňuje Turecko za spáchaný zločin“. Dvě stovky Arménů a lidí s nimi sympatizujících uctily oběti represí v roce 1915 minutou ticha.

Shromáždění začalo ve 14:00, což se však nelíbilo členům nedaleko stojící dixielandové skupiny, která chtěla vyhrávat turistům. Jeden z členů kapely v doprovodu policisty se proto dožadoval klidu k produkci kapely, nakonec s nepořízenou odešel. „Pravděpodobně měla dixielandová skupina povolení na stejnou dobu. Ale protože máme oficiální povolení od magistrátu, tak to nakonec bylo v pořádku,“ řekl ČTK za pořadatele Tigran Abramjan.