Nástup pravice se i při nepatrné volební převaze odrazil v podobě řady projevů a tendencí ohrožujících demokracii v ČR. Nejdříve přišla již před volbami avizovaná »noc dlouhých nožů« ve veřejných úřadech a firmách. Umožnila co nejrychleji odstranit všechny nepohodlné osobnosti, a to bez ohledu na odbornost a mravní kvality. Uvolnil se tak prostor uspokojit různými prebendami členy a stoupence stran vládní koalice, zejména ODS.
Čistky se nevyhnuly ani vedoucím strukturám policie a orgánů činných v trestním řízení. Kde by snad nepochopili, jaké jsou zájmy mocných, přišel zásah nejvyšší státní zástupkyně. »Hon na čarodějnice« se rozpoutal proti všem, kteří si dovolili vyšetřovat kauzu místopředsedy vlády J. Čunka. Přitvrzují i některé obecní a městské orgány. Zatímco antifašisté a levicoví aktivisté jsou vystavováni násilným zásahům a ponižujícím procedurám, neonacisté stupňují svou dravost a uchylují se k takovým provokacím, jako byl ohlášený pochod pražským Židovským městem v den výročí Křišťálové noci.
Příkladem těmto silám jdou extremističtí antikomunističtí politici typu pánů Štětiny a Mejstříka, kteří rozdmychávají emoce svými návrhy na likvidaci důsledného nositele levicové alternativy společenského vývoje -KSČM. Je s podivem, že této atmosféře, kdy se vedle napadání legitimní politické strany KSČM množí i útoky na svobodu tisku a na konkrétní novináře, nahrávají i veřejnoprávní média, především Česká televize. Vrcholem nestydatosti jsou slova předsedy vlády M. Topolánka, který přiřadil k hrdinným osobnostem našeho odboje i bratry Mašíny. Připomeneme-li si slova T. G. Masaryka, že »demokracie je diskuse«, ukázala česká pravice, že jí o žádnou demokracii nejde. ODS v Senátě to potvrdila svým bezpříkladným rozhodnutím schválit návrh reformy veřejných financí bez rozpravy, čímž si pravice otestovala svou sílu a dala jasné varování jakékoli opozici. Přitom sami senátní právníci i prezident ČR upozornili, že zákon o stabilitě veřejných financí trpí mnoha vadami, které do budoucna umožní jeho snadnou napadnutelnost. Tyto vady rozhodně využije i KSČM ve své ústavní stížnosti proti tomuto zákonu.
Zřejmě nejzávažnější lekcí nedostatečnosti současné demokracie v ČR však zůstává tvrdošíjná snaha pravice prosadit v podstatě zákulisními, často nezákonnými a ryze manipulativními cestami vybudování radarové základny USA na našem území a všemi prostředky zabránit konání referenda, ve kterém by, jak ukazují opět sociologické výzkumy, řekla výrazná většina »NE«. Je patrné, že limitem demokracie v ČR je přání nejsilnější a nejagresivnější mocnosti současného světa – USA.
KSČM, přes soustavné lživé obviňování z nedemokratičnosti, zůstává hluboce demokratickou institucí a důsledným obráncem demokracie. Podpoříme proto takovou platformu pro občany, ve které by se mohli všichni zastánci demokracie a odpůrci manipulace a projevů totalitního myšlení sjednotit a nalézt společnou řeč dříve, než bude pozdě.
Foto autor| FOTO – Karel MEVALD