Podmíněně zakázaný Komunistický svaz mládeže se na demonstraci proti americké radarové základně v Brdech dostavil s rudými prapory ozdobenými srpem a kladivem. U představitele Strany zelených Stropnického to vyvolalo nevoli, mladí komunisté údajně slíbili, že rudý prapor se symboly nechají doma. Jsem názoru, že by se jednotlivé složky odporu proti základně neměly navzájem vymezovat, spojuje je daleko závažnější pouto a poslání – zabránit tomu, aby se území České republiky nestalo vojenským nástupištěm USA. Doufám, že různost názorů na tuto druhořadou otázku nenaruší další společná vystoupení proti záměru nevlastenecké vlády prodat naši vlast US vojenské mašinérii.
Neskonale silnější averzi proti srpu a kladivu vyslovuje česká fašizující pravice, v jejíchž řadách vynikají borci typu Vladimíra Hučína a Jana Šinágla, kteří berou »zákon do svých rukou«. Legální cestu k potření těchto »komunistických« symbolů hledá v Senátu JaromírŠtětina, Martin Mejstřík a další sekundanti. Přes rudý prapor se symboly chtějí prosadit úplný zákaz jedné z parlamentních stran, KSČM. Obviňují ji ze všech možných hříchů, ale opírají se přitom dílem o nezákonnosti 50. let, dílem o průkazné falšování historie. Vývoj ovšem pokročil o plných 55 let a souvislou odpovědnost dnešní KSČM s 50. léty je nadmíru těžké prokázat. Jejich křižácké tažení se proto až dosud nesetkalo s úspěchem. Přece jen nejsme bigotní jako vládně protikomunistické Polsko, kde se vládnoucí garnitura snaží se symboly likvidovat i všechny pomníky, památníky, busty a tabule připomínající socialistickou minulost Polska. Ušetřeny mají být jen hroby. V Čechách se sice tak rozsáhlá kampaň »očisty« nechystá, ale vandalové berou věc »svobody a demokracie« do svých rukou a neštítí se očesávat a holit i památníky padlých rudoarmějců.
Cítím potřebu cosi k symbolům uvést. Jak napsal Petr Uhl v Právu, srp a kladivo představují symboly, kterých užívalo dělnické hnutí již v 19. století, tedy několik desítek let před ustavením komunistické strany. Je to naprosto přirozené; kladivo symbolizovalo dělnickou třídu a srp rolnictvo, tedy dvě základní vrstvy společnosti, vrstvy přirozené manuální práce. O práci tady šlo, protože práce je matka pokroku a bez práce nejsou koláče, ba ani skýva chleba. Bylo proto také přirozené, že tyto dva symboly převzala do svého štítu a vetkla na svůj prapor i komunistická strana; demonstrovala tím, o které společenské vrstvy se hodlá především opírat a čí práva hodlá především hájit. Pokud mě paměť neklame, měla Česká strana socialistická ve svém znaku brko, mělo zřejmě demonstrovat, že tato strana se opírá především o úřednictvo a v lepším případě o intelektuály či inteligenci.
Nikdo nedokáže popřít, že pod rudým praporem se srpem a kladivem bojovala Rudá armáda proti fašistickým agresorům za osvobození své vlasti a posléze celé východní Evropy. Tehdy, v roce 1945, by se nikdo neodvážil projevit odpor proti rudému praporu a našitým symbolům lidské práce.
Nelze popřít, že vývoj přinesl jinou podobu světa a skladby lidské společnosti. Do popředí stále silněji vystupuje technická inteligence, přinášející nebývalý vědecko-technický pokrok. Změněnou situaci registrují i komunisté; jsou daleci toho, aby popírali význam vědecko-technického pokroku a jeho nositelů. Věrnost a příklon k tradičním symbolům nechce znamenat, že jsme ustrnuli v situaci 19. století s jeho společenskou dělbou práce. Srp a kladivo nám mají především stále připomínat, že jen z práce, práce lidských rukou, ale i práce lidských mozků se rodí hodnoty, bez nichž je lidský život nemožný. Jaký symbol technické inteligence však zvolit tak, aby doplnil tradiční srp a kladivo? A je to vůbec zapotřebí? Snad postačí, představímeli si pod kladivem i nejsložitější automatické stroje, jimiž vládne dělník, a pod srpem kombajny a další moderní zemědělské stroje, jichž používá rolník, ale i další vymoženosti vědy a techniky, jichž používá celá společnost. Vzdáme tak oprávněný hold těm, kdož těchto vymožeností lidské civilizace používají v každodenní práci, i těm, kdo je objevili, vymyslili, narýsovali a sestrojili. Vždyť i veškerá duševní práce je stále jen a jen prací. Skutečným symbolem komunistů kdysi a komunistů dnes je tedy tvořivá a užitečná lidská práce.
Foto popis|