Společný návrh usnesení Evropského parlamentu o případu krymskotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova a novináře Mykoly Semena

Evropský parlament,

– s ohledem na asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou a na prohloubenou a komplexní obchodní zónu volného obchodu,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Krymu, o evropské politice sousedství a východním partnerství, a zejména na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(1), na své usnesení ze dne 4. února 2016 o situaci v oblasti lidských práv na Krymu, zejména o situaci krymských Tatarů(2), na své usnesení ze dne 12. května 2016 o krymských Tatarech(3) a na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu(4),

– s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 25. září 2017 o situaci v oblasti lidských práv v dočasně okupované Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol,

– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/262 ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“ a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 71/205 ze dne 19. prosince 2016 s názvem „Situace v oblasti lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“,

– s ohledem na rozhodnutí Rady, na základě nichž došlo k prodloužení sankcí uvalených na Ruskou federaci za její nezákonnou anexi Krymského poloostrova,

– s ohledem na mezinárodní humanitární právo, a zejména na jeho ustanovení o okupovaných územích a o zacházení s civilním obyvatelstvem a jeho ochraně,

– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že v řadě důvěryhodných zpráv, včetně nejnovější zprávy vysokého komisaře OSN pro lidská práva, se objevují důkazy o stále častějším porušování lidských práv na Krymu, které se dotýká zástupců krymských Tatarů, novinářů, pracovníků sdělovacích prostředků, blogerů i obyčejných lidí, kteří vystupují proti ruské okupaci či se jen snaží zdokumentovat zvěrstva páchaná faktickými orgány;

B. vzhledem k tomu, že ve zprávě Úřadu OSN pro lidská práva ze dne 25. září 2017 o situaci v oblasti lidských práv v dočasně okupované Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol se uvádí, že „byly zdokumentovány závažné případy porušování lidských práv, jako např. případy svévolného zatýkání a zadržování, nuceného zmizení, špatného zacházení a mučení a alespoň jeden případ mimosoudní popravy“;

C. vzhledem k tomu, že krymský Tatar a místopředseda Medžlisu Ilmi Umerov byl za vyjádření nesouhlasu s nezákonnou anexí Krymského poloostrova odsouzen podle čl. 280 odst. 1 ruského trestního zákoníku, který se týká „veřejného vyzývání k činnosti zaměřené na porušování územní celistvosti Ruska“ ke dvěma letům odnětí svobody;

D. vzhledem k tomu, že místopředseda Medžlisu Achtem Čijgoz byl za „organizování masových nepokojů“ dne 26. února 2014 odsouzen k osmi letům odnětí svobody;

E. vzhledem k tomu, že novinář Mykola Semena byl podle čl. 280 odst. 1 ruského trestního zákoníku, který se týká „veřejného vyzývání k činnosti zaměřené na porušování územní celistvosti Ruska“ odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce dvou a půl let a ke tříletému zákazu provozování novinářské činnosti;

F. vzhledem k tomu, že nedávná rozhodnutí soudu ukazují, že soudní systém se používá jako politický nástroj k represím vůči osobám, které vystupují proti ruské anexi Krymského poloostrova;

G. vzhledem k tomu, že podle informací dochází ve věznicích v řadě případů k únosům, nucenému zmizení a používá se v nich také mučení a kruté a ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že se mučení používá k získání falešných důkazů o vině; vzhledem k tomu, že tato údajná obvinění nebyla dodnes řádně vyšetřena;

H. vzhledem k tomu, že na Krymu probíhá rozsáhlé vyvlastňování veřejného a soukromého majetku bez náhrady, aniž by se přihlíželo k ustanovením mezinárodního humanitárního práva, která chrání majetek před zabavením nebo zničením;

I. vzhledem k tomu, že na Krymu došlo k výraznému omezení možnosti občanské společnosti fungovat, jelikož byla ukončena činnost sdělovacích prostředků, což nadměrně zasáhlo komunitu krymských Tatarů, jejich právo na informace a právo na zachování vlastní kultury a identity;

J. vzhledem tomu, že anexe Krymu Ruskou federací je nezákonná a porušuje mezinárodní právo a evropské dohody, které podepsala jak Ruská federace, tak i Ukrajina, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Budapešťského memoranda z roku 1994 a Smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ukrajinou a Ruskou federací z roku 1997;

K. vzhledem k tomu, že v průběhu anexe musí být za ochranu obyvatel a občanů Krymu odpovědná Ruská federace, a to prostřednictvím faktických orgánů přítomných v dané oblasti;

1. odsuzuje odsouzení krymskotatarského vůdce a místopředsedy Medžlisu Ilmiho Umerova, místopředsedy Medžlisu Achtema Čijgoze a novináře Mykoly Semeny; požaduje zrušení těchto rozsudků a okamžité a bezpodmínečné propuštění I. Umerova a A. Čijgoze a okamžité a bezpodmínečné zrušení všech bodů obžaloby vznesené proti panu Semenovi;

2. důrazně odsuzuje tvrdé rozsudky udělené na základě absurdních soudních řízení a pochybných obvinění vůdčím osobnostem krymskotatarské komunity a dalším osobám vystupujícím proti ruské anexi, jako jsou Uzair Abdullajev, Tejmur Abdullajev, Zevri Abseutov, Rustem Abiltarov, Muslim Alijev, Refat Alimov, Ali Asanov, Volodymyr Baluch, Enver Bekirov, Oleksij Bessarabov, Hlib Šablij, Oleksij Čirnij, Mustafa Degermendži, Emil Džemadenov, Arsen Džeparov, Volodymyr Dudka, Pavlo Hryb, Rustem Ismajlov, Mykola Karpjuk, Stanislav Klych, Andrij Kolomyjec, Oleksandr Kolčenko, Oleksandr Kostěnko, Emir-Usein Kuku, Sergej Litvinov, Enver Mamutov, Remzi Memetov, Jevhen Panov, Jurij Primov, Volodymyr Prysyč, Ferat Sajfullajev, Ejder Saledinov, Oleg Sencov, Vadym Siruk, Oleksij Stohnij, Redvan Sulejmanov, Roman Suščenko, Mykola Šiptur, Dmytro Štyblikov, Viktor Ščur, Rustem Vajtov, Valentyn Vyhovskij, Andriy Zachtěj a Ruslan Zejtullajev; požaduje zrušení jejich rozsudků a okamžité propuštění zadržovaných;

3. odsuzuje diskriminační opatření, která zavedly tzv. orgány zejména proti původní komunitě krymských Tatarů, porušování jejich majetkových práv a stále častější zastrašování tohoto společenství a osob, které se stavějí proti ruské anexi, v rámci jejich politického, společenského a ekonomického života;

4. domnívá se, že na základě zákazu činnosti Medžlisu a jeho označením za extremistickou organizaci dne 26. dubna 2016 a na základě zákazu návratu jeho vedoucích představitelů na poloostrov došlo k závažnému porušení práv krymských Tatarů; znovu důrazně opakuje svou výzvu k okamžitému zrušení souvisejících rozhodnutí a jejich účinku a k dodržování nařízení Mezinárodního soudního dvora ze dne 19. dubna 2017 o dočasných opatřeních v rámci řízení, které zahájila Ukrajina proti Ruské federaci, v němž se uvádí, že Ruská federace nesmí „žádným způsobem omezovat možnost společenství krymských Tatarů ponechat si své zastupitelské orgány, včetně Medžlisu“;

5. připomíná, že represivní opatření a uplatňování právních předpisů týkajících se extremizmu, terorizmu a separatizmu vedly k výraznému zhoršení situace v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a k rozsáhlému porušování svobody projevu a sdružování, že lidé jsou systematicky nuceni přijmout ruské občanství a že na Krymu nejsou zaručeny základní svobody; požaduje zrušení diskriminačních právních předpisů a poukazuje na to, že je nutné zajistit zodpovědnost za porušování lidských práv na tomto poloostrově;

6. důrazně odsuzuje převládající praxi, kdy jsou vězněné osoby převáženy do vzdálených regionů Ruska, jelikož jim to velmi znesnadňuje komunikaci s rodinnými příslušníky a přáteli a organizacím na ochranu lidských práv to znemožňuje sledovat jejich zdravotní stav; poukazuje na to, že tato praxe je v rozporu s platnými ruskými právními předpisy, zejména s článkem 73 trestního zákoníku, podle něhož se má trest vykonávat v regionu, v němž má odsouzený trvalé bydliště nebo v němž byl vynesen rozsudek;

7. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a delegaci EU v Rusku, aby pozorně sledovaly probíhající soudní řízení a věnovaly pozornost tomu, jak se se zadrženými osobami zachází; vyjadřuje znepokojení zejména nad zprávami o používání psychiatrické léčby jako určité formy trestu; očekává, že delegace EU, ESVČ a velvyslanectví členských států budou tato soudní řízení pozorně sledovat a že se budou snažit získat přístup k zadrženým osobám před zahájením soudního řízení, v jeho průběhu i po jeho ukončení;

8. vyzývá Evropský soud pro lidská práva, aby veškeré žádosti obyvatel Krymu o nápravu projednal jako nejvyšší prioritu, jelikož ruský soudní systém není schopen zajistit v těchto případech nápravu, resp. ji nezajišťuje;

9. odsuzuje represivní opatření proti nezávislým sdělovacím prostředkům zastupujícím menšinová společenství a naléhavě vyzývá ruské orgány, aby přestaly vytvářet právní a správní překážky, jež brání jejich fungování;

10. vyzývá k tomu, aby měli mezinárodní pozorovatele situace v oblasti lidských práv, včetně specializovaných struktur v rámci OSN, OBSE a Rady Evropy, neomezený přístup na Krymský poloostrov, aby mohli vyšetřit situaci na Krymu, a aby byly vytvořeny nezávislé monitorovací mechanismy; podporuje iniciativy pod vedením Ukrajiny, jejichž cílem je vyřešit tyto problémy na půdě Rady pro lidská práva a Valného shromáždění; vyzývá ESVČ a zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnovali trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a poskytovaly Parlamentu pravidelné informace;

11. vyzývá Komisi, aby podporovala projekty a výměny zaměřené na zlepšení kontaktů mezi lidmi a také ty, které prosazují budování míru, řešení konfliktů, usmíření a mezikulturní dialog, včetně projektů a výměn na území Krymu; podporuje možnost vyhnout se po dohodě s Kyjevem byrokratickým překážkám a podporuje flexibilnější postupy, které by mezinárodním pozorovatelům, včetně poslanců, zajistily snadnější přístup na poloostrov, aniž by se to vykládalo jako uznání anexe;

12. poukazuje na to, že restriktivní opatření by měla být uložena vůči všem osobám odpovědným za hrubé porušování lidských práv, včetně těch krymských a ruských úředníků, kteří jsou přímo odpovědni za obvinění a odsouzení Achtema Čijgoze, Mykoly Semeny a Ilmiho Umerova, přičemž mezi tato opatření by mělo patřit zmrazení jejich majetku v unijních bankách a zákaz cestování; znovu opakuje, že podporuje rozhodnutí EU zakázat dovoz z Krymu a vývoz určitého zboží a technologií, investic, obchodu a služeb na Krym;

13. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že řada dětí na Krymu musí vyrůstat bez otce, protože jejich otcové, včetně osob, které byly převezeny do vzdálených částí Ruské federace, byli de facto jako političtí vězni nezákonně zbaveni svobody; považuje to za zcela zjevné porušení mezinárodních lidských práv, práv dítěte a mezinárodních povinností Ruské federace, jako je Úmluva OSN o právech dítěte; vyzývá ruské orgány a faktické krymské orgány, aby uvedeným osobám umožnily se pravidelně stýkat se svými rodinnými příslušníky, zejména s nezletilými;

14. připomíná Ruské federaci coby de facto okupační mocnosti, která má nad Krymem faktickou kontrolu, že je plně odpovědná za ochranu krymských občanů před svévolnými soudními či správními opatřeními a že je ze stejného důvodu vázána mezinárodním humanitárním právem a má povinnost zajistit ochranu lidských práv na poloostrově;

15. podporuje svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a znovu odsuzuje nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol ze strany Ruské federace; podporuje politiku EU a jejích členských států, která spočívá v neuznání nezákonné anexe Krymu a v uvalení restriktivních opatření přijatých v této souvislosti; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad pokračující rozsáhlou militarizací krymského poloostrova ze strany Ruska, která ohrožuje regionální i celoevropskou bezpečnost;

16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, prezidentu Ukrajiny, vládě a parlamentu Ukrajiny a Ruské federace, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Medžlisu krymskotatarského národa a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.