Soud poprvé potrestal podporu holocaustu

PRAHA Český soud včera poprvé udělil trest člověku, který otevřeně podporoval holocaust.
Jednadvacetiletý Antonín Čermák dostal patnáctiměsíční Paragraf, trest s 3,5letou podmínkou za to, že hlásal extremistické názory. Mladík se loni v říjnu zúčastnil demonstrace neonacistů před německým velvyslanectvím v Praze. Extremisté tam přišli podpořit německého popírače holocaustu Ernsta Zündela, který tehdy stál před soudem.
Na demonstraci přišli i odpůrci nacismu. Jeden z nich řekl, že nacisté během druhé světové války zabili 1,7 milionu židovských dětí. Nyní odsouzený Antonín Čermák na to posměšně křikl: „Jenom, jenom!“ Stáli za ním ale tři policisté, kteří jeho slova natočili na video. Po skončení protestní akce mladíka zadrželi.
Čermák se u soudu hájil tím, že slovy „jenom, jenom“ komentoval nízkou účast na demonstraci. Soudkyně Edita Beranová mu ale neuvěřila. Od Čermáka si za to vysloužila posměšky.
Paragraf, který umožňuje trestat zastánce holocaustu, v českém právu existuje od roku 2001. „Myslím, že teď to bylo poprvé, co byl použit,“ říká politolog Miroslav Mareš, který se zabývá extremismem. Jestli se Čermák proti rozsudku odvolá, není jasné.
Pokračování na straně 4

Soud poprvé trestal podporu holocaustu
Dokončení ze strany 1
Senátor Jaromír Štětina, který byl na loňské demonstraci přítomen, je s Čermákovým trestem spokojen. „Policie si konečně uvědomila, že není možné beztrestně nechat procházet stovky případů politického extremismu. Uděluji jí za to pochvalu,“ řekl Štětina. Byl to on, kdo loni v říjnu na neonacisty zavolal policii.
Právník Václav Vlk očekává, že kvůli včerejšímu rozsudku začne policie a soudy přísněji postihovat nejen zastánce holocaustu, ale například i účastníky na neonacistických koncertech. „Stupeň společenské nebezpečnosti je podle mého názoru v tomto případě srovnatelný,“ řekl Vlk.
Podle politologa Jana Rataje, který se také zabývá extremismem, ale verdikt zřejmě nebude mít na extremisty žádný výchovně odstrašující účinek. „jak znám ta jejich hnutí, tak myslím, že je to naopak vyburcuje,“ říká Rataj.
Čermákův případ popírání holocaustu není v Česku v poslední době ojedinělý. Před dvěma měsíci začal neznámý autor do škol rozesílat Publikaci Osvětim – fakta versus fikce.
Knížka se tváří věděcky, ve skutečnosti jde jen o popírání genocidy během druhé světové války. Autora publikace česká policie dosud nevypátrala.
Podle právníka Josefa Lžičaře mohla k vynesení včerejšího rozsudku přispět i snaha ultrapravicové Národní strany, která se rozhodla v Letech u Písku vztyčit kontroverzní památník obětem druhé světové války.
„Tuto souvislost nemohu vyloučit,“ řekl Lžičař. Právník Václav Vlk ale s tímto pohledem nesouhlasí. „Případ Antonína Čermáka je starší než snaha Národní fronty. Podle mě to soud neovlivnilo,“ říká Vlk.

Paragraf který umožňuje trestat zastánce holocaustu, existuje v právu od roku 2001