Širší souvislosti smrti čečenského vůdce Aslana Maschadova

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Studio STOP se tradičně věnovalo i zahraničněpolitickým tématům a tentokrát se zabývalo smrtí čečenského vůdce Aslana Maschadova, jehož zabili příslušníci ruských jednotek v jeho úkrytu v jedné ze severočečenských vesnic. Kolega Libor Dvořák si k debatě o širších souvislostech této události pozval osobnosti nad míru povolané, bývalého diplomata, který působil v postsovětském prostoru Milana Tokára, rusistu a překladatele Milana Dvořáka a znalce čečenských reálií, publicistu a senátora Jaromíra Štětinu, který mimo jiné uvedl:

/ukázka/

Jaromír ŠTĚTINA, senátor, novinář, publicista
——————–
Moskva nechce mír v Čečensku. Moskva potřebuje válku na Kavkaze, potřebuje udržovat přítomnost svých vojsk na Severním Kavkazu, poněvadž Severní Kavkaz je předpolí Kavkazu jižního, a to jsou veškerá ropná a plynová ložiska na Kaspiku a roury, které povedou z Kaspiku do Evropy a Rusko potřebuje znova tyto cesty a tu těžbu kontrolovat. To je ten hlavní důvod. Pár desítek mrtvých vojáků každý měsíc pro Kreml je naopak velmi, velmi výhodné. Zajímavé je, že Maschadova zabili doslova pár dní, asi týden až čtrnáct dní, poté, co vyvinul své poslední dvě mírové iniciativy. On už na začátku roku vyhlásil příměří, které víceméně dodržovali čečenští partyzáni a prostřednictvím pražského Rádia Svoboda týden před svou smrtí vyzval prezidenta Putina k půlhodinové schůzce bez jakýchkoliv předběžných podmínek, nechtěl mluvit o vztahu Čečenska a Ruska. To byla jedna iniciativa a vysloveně čtyři dny před smrtí Maschadova začal jednat v Londýně jeho vlastně velvyslanec Zakajev s hnutím Ruské matky. To bylo velmi zvláštní a velmi důležité setkání dvou znepřátelených stran a najedou přišla ta vražda. Mně to připadá tak jako, že prostě Kremlu je nepříjemné vůbec pomyslet na to, že by mír v Čečensku mohl být uzavřen a válka by mohla být skončena jednáním.

Libor DVOŘÁK, redaktor
——————–
Milan Dvořák.

Milan DVOŘÁK, rusista, publicista
——————–
Já si myslím, že dávno dopředu prostě byla z moskevské strany rozhodnost s nikým nevyjednávat. Dosud se tam věří v sílu a v to, že se to zvládne silou a tím pádem prostě ten Maschadov by jim k ničemu nebyl.

/konec ukázky/

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Z debaty dále vyplynulo, že Moskva si čečenský problém uměle pěstuje a kdyby chtěla, usoudila trojice hostů, rebely by dávno pochytala. Nyní byl zabit exprezident Maschadov, skutečný radikál Šamil Basajev však stále uniká. Senátor Štětina podotýká:

/ukázka/

Jaromír ŠTĚTINA, senátor, novinář, publicista
——————–
Je pravda, že Basajev od Beslanu, a je skoro jisté, že ten zločin v Beslanu má na svědomí právě Basajev, že se pohybuje každý den. On nespal ty poslední měsíce jedinou noc někde v nějakém kišlaku dvakrát na rozdíl od Aslana Maschadova, který je jednak starší a jednak s daleko větší zodpovědností, mnohem unavenější, dával přednost tomu bydlet na místě delší dobu, a to se mu stalo osudné právě v Tolstoj-Jurtu a Tolstoj-Jurt zvolil zřejmě proto, že Tolstoj-Jurt v rovinách, daleko od horských sídel bylo místo, kde se neprováděly ty slavné začistky, to znamená prohledávání baráků. Proto mu tam vybudovali ten bunkr, ve kterém jistou dobu, jistou dobu pobýval. Co se týče toho chycení nebo nechycení. Samozřejmě, to je země jak pětník. Při stotisícové armádě, která tam kdysi byla, dnes už je to samozřejmě menší, a při tý síle všech agentů a té kvizlingovské a kadyrovské vlády není žádný kumšt chytit Basajeva a chytit Maschadova. Skutečně ta Moskva potřebuje, to je další důkaz toho, že ta Moskva potřebuje, aby ten konflikt dál doutnal, hořel, a to, že tam umírají lidé, to je Kremlu v podstatě šumafuk.

Libor DVOŘÁK, redaktor
——————–
Milan Tokár, co soudí o pěstování války na Severním Kavkaze?

Milan TOKÁR, bývalý diplomat působící v postsovětském prostoru
——————–
No, pěstování války, já si myslím, že mnohé komentáře po této události poukazovaly na to, že Moskvě vyhovuje prostě válečný stav, přitom takový ten stav, při kterém zůstaly zbytky jenom těch čečenských oddílů, z nichž většina již dnes je schopna jenom nějakých teroristických akcí a hlavně poukazuje na důsledky, které to má pro ruskou politiku a tam je jednoznačně …, Putinova autorita bohužel stoupla. Většina Rusů pohlíží na Čečensko tak, jak na něj pohlíží, tajné služby, bezpečnostní orgány taky si připsaly plus, protože zavraždily teda vedoucího představitele v uvozovkách znepřáteleného národa, takže já si myslím, že to taky jde o akci, která měla utlumit prostě možnosti jakéhokoliv náznaku politického řešení problému, byť i ve velice vzdálené budoucnosti. Já chci znovu zdůraznit to, co řekl Mirek Štětina, že on byl ochoten na půl hodiny se setkat na to, aby vůbec mluvili o zásadních otázkách. Dnes už totiž málokdo si vůbec pamatuje, o co jde a každý jenom opakuje: „Terorismus, terorismus“ a poukazuje na ty hrůzné věci, které se odehrály a na ty zásadní otázky, kvůli čemu to všechno vypuklo, jak k tomu došlo. Na to už se bohužel začíná zapomínat.

Libor DVOŘÁK, redaktor
——————–
Milan Dvořák.

Milan DVOŘÁK, rusista, publicista
——————–
No, já bych si dovolil mírně nesouhlasit se senátorem Štětinou v tom, že důvodem je držet vojska na Kavkaze. I kdyby na Kavkaze žádná válka nebyla, tak Rusko na svém suverénním území bude držet vojska tam, kde uzná za vhodné, ale spíše bych se připojil k tomu, co říká Milan Tokár, totiž, že to, že se neustále takovýhle boj vede, slouží k jakési vnitřní mobilizaci toho obyvatelstva. V tomhle ohledu ta válka skutečně má jakýsi význam. Na druhé straně ovšem si přece jenom nemyslím, že by to čistě Rusové udržovali. Ne, čečenský odpor je věc faktická, nad níž přece jenom ruské centrum nemá kontrolu a existuje prakticky po celou dobu a existuje prostě od chvíle, kdy noha ruského vojáka prvně vkročila na Severní Kavkaz. To je taková příhoda ještě za doby, ještě za života Petra I. On vystoupil z lodi v místech, kde dnes je hlavní dagestánské město Machačkala, v roce 1722 a vyslal nějaký oddíl do hor, kterému se tam horalé, velmi pravděpodobně Čečenci, postavili na odpor a od té doby to trvá. To jenom v dobách, kdy Rusko stabilizovalo svou moc, myslím teď i carské Rusko i sovětské Rusko, tak to jakoby zůstalo pod pokličkou, ale ve chvíli, kdy byla nějaká nejasnost, nějaká nepevnost na tom Severním Kavkazu, okamžitě tam znovu začínal odpor, a to zejména odpor čečenský. Je to povstání Šamila, rusko-turecká válka 1877 a další a další, koneckonců bolševická revoluce a opět tedy německý útok, za všech těchto okolností se vždy znovu projevil. To znamená, že i kdyby ho nakrásně nějakým způsobem teď potlačili, tak ten teď hořící plamen se stane žhavým uhlíkem, který opět bude někde pod pokličkou doutnat a čekat, kdy k němu zavane opět nějaký kyslík.

/konec ukázky/

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
——————–
Varoval v pondělním vydání Studia STOP rusista Milan Dvořák a v následujících dnech přibyly do mozaiky stále nevyjasněných okolností Maschadovovy smrti další údaje. Rusko oznámilo, že již vyplatilo dříve nabídnutou bezprecedentní odměnu deset milionů dolarů osobám, které vyzradily Maschadovovu skrýš a stejně hodlá postupovat i v případě Basajeva. Kdo poskytne příslušné informace, dočká se kromě stejně vysoké peněžní sumy i změny identity, včetně zaplacení plastické operace.