Když senátor Jaromír Štětina poslal sněmovní komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby materiály, které mají doložit jeho tvrzení o vměšování ČSSD a tajné služby do vyšetřování případu Vladimíra Hučína, zadělal si na problém, který může vyústit v trestní stíhání.
Poslancům totiž předložil i dokumenty, které pocházejí z utajovaných spisů BIS. Tím, jak je možné, že materiály vůbec u sebe měl a navíc je ještě předával dál, se budou poslanci z komise pro kontrolu BIS zabývat na jejím dnešním jednání.
„Pan Štětina bojuje proti porušování zákona, ale operuje přitom s materiály pocházejícími z tajných spisů. Pokud nepodá trestní oznámení sama BIS, tak se domnívám, že ho bude muset podat naše komise, a to na neznámého pachatele, protože podle všeho tak jde o další únik informací z této tajné služby, byť dávný,“ řekl k tomu včera Právu předseda komise Jeroným Tejc (ČSSD).
Štětina tvrdí, že BIS na přímý pokyn vlády ČSSD před osmi lety rozpracovala diskreditační kampaň s cílem zničit Hučína, bývalého důstojníka civilní kontrarozvědky.
Důvodem prý byly informace o stycích ČSSD s představiteli bývalého režimu a jeho tajné policie, které Hučín shromažďoval. Tejc už dříve označil senátorova slova za spíše úsměvná, sama BIS za lživá.
Tejcova komise by měla na dnešním zasedání také schválit závěrečnou zprávu ke kauze úniku velmi citlivých dat z BIS, která v posledních týdnech zahýbala českou politickou scénou. Počátkem listopadu totiž vyšlo najevo, že jeden z bývalých pracovníků této tajné služby v minulosti vynesl z jejího sídla celou tehdejší databázi ekonomického odboru služby.
Právo v této souvislosti jako první informovalo o tom, že podezřelým je někdejší šéf ekonomického odboru Jan Procházka, který po svém odchodu ze služby pracoval jako bezpečnostní ředitel v důlní společnosti OKD.
„V závěrečné zprávě zřejmě doporučíme vládě, aby v BIS provedla procesní audit, který by měl analyzovat, jak se vlastně v této tajné službě s tajnými materiály nakládá,“ uvedl Tejc. Zároveň předeslal, že komise také navrhne vládě navýšení rozpočtu BIS, a to v dlouhodobém horizontu až o desítky miliónů korun. „Technika jde kupředu a je potřeba, aby v BIS fungovaly ty nejmodernější mechanismy, jak utajovaná data ochránit. Je lepší investovat do moderních technologií, které mohou selhání jednotlivce eliminovat, než posléze vyčíslovat škody způsobené případným únikem,“ poznamenal Tejc.