Senát: Zákonodárci nedostali víza do Běloruska

Senátoři Karel Schwarzenberg a Jaromír Štětina nedostali víza do Běloruska, kam chtěli vycestovat před běloruskými březnovými volbami. Jejich cestu schválil Organizační výbor a zavázal je, aby po návratu do České republiky podali Senátu zprávu. Na programu měli senátoři mimo jiné i diskuse o členství České republiky v euroatlantických organizacích a vztazích Evropské unie a Běloruska. Vedle dalších jednání plánovali také setkání s kandidátem sjednocené běloruské demokratické opozice Aljaksandrem Milinkevičem. Předseda Senátu Přemysl Sobotka zaslal vrcholným představitelům Běloruska otevřený dopis, ve kterém považuje odmítnutí víz ústavním činitelům naší země za velice nešťastný krok, který odvrací Bělorusko od standardního chování moderního státu a vrhá stín na zemi, která bezprostředně sousedí s Evropskou unií. Podle slov dopisu neudělení víz držitelům diplomatického pasu svědčí o malé vůli spolupracovat a vycházet s mezinárodním společenstvím. Běloruská televize však v jednom zesvých programů uvedla, že J. Štětinajako válečný korespondent finančně podporoval čečenské teroristy a K. Schwarzenberg se vměšoval na Kubě do vnitřních věcí. „Na Kubu jsem jel, abych zjistil, jaká situace tam opravdu je. Vedl jsem informační rozhovory s různými osobami, abych si udělal objektivní názor; do ničeho jsem se nevměšoval. Kuba i Bělorusko však očividně považují pokusy o zjišťování pravdy za podvratnou činnost,“ uvedl K. Schwarzenberg v tiskové zprávě. Jaromír Štětina se dle této zprávy domnívá, že tvrzení běloruské televize je zřejmě rutinním výrobkem běloruské KGB. „Je to účelová lež, která má ospravedlnit odmítnutí našich vstupních víz. Čečenský terorismus se mi příčí stejně, jako státní teror ruské armády na Severním Kavkazu,“ dodává J.Štětina.
Ve čtvrtek 26. ledna byla zahájena 9. schůze Senátu, která bude pokračovat ještě v následujících dnech. Během prvních dvou dnů projednali senátoři 16 návrhů zákonů. Pět jich zamítli, mezi jinými i návrh zákona o kronikách obcí. Pět návrhů zákonů podpořili, mimo jiné i dlouho očekávaný kontroverzní návrh zákona o registrovaném partnerství. K šesti návrhům zákonů připravili pozměňovací návrhy. Návrh zákona o kronikách obcí zamítli senátoři zvláště kvůli jeho údajné zbytečnosti. „Nepřijmeme-li tento návrh zákona, podle mého soudu se nic vážného nestane. Zůstanou v platnosti dosavadní zákon i dosavadní vládní nařízení, které další kronikářské aktivity neohrozí ani neomezí,“ uvedl například Josef Kalbáč, zpravodaj garančního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Dosavadní zákon platí od roku 1920, předkladatelé však chtěli dát pravidlům pro vedení kronik modernější podobu. Domnívají se, že současný zákon je zastaralý. Odpůrci návrhu však argumentují tím, že návrh zákona neřeší problém povinnosti a dobrovolnosti vedení kroniky, v zákoně také chybí opatření, které by zamezilo zcizení, případně znehodnocení kroniky. Není zde specifikována osoba kronikáře jako hlavního tvůrce vedení kroniky, také nejsou uvedeny požadavky na jeho kvalifikaci ani odbornost. V neposlední řadě je opomenuta problematika odměňování kronikáře, vyřešena není ani skutečnost, za jakých podmínek by mohla obec zápis v kronice opravit či doplnit. Podle senátora J. Kalbáče ze Strakonicka se shodli pracovníci muzeí, archivů, četní starostové i samotní kronikáři v jeho volebním obvodu, že zákon není lepší než stávající. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 55 senátorů ze 71 zaregistrovaných. O zákonu bude ještě jednou hlasovat Poslanecká sněmovna.