Praha 15. srpna (ČTK) – Senát zahájil dnes dopoledne schvalování vládní podoby zákona o církevních restitucích. Hlavně hlasy levice, která má v horní komoře převahu, ji pravděpodobně odmítne. Doporučily to všechny tři senátní výbory, které se normou zabývaly. Vládní koalice ale může veto přehlasovat ve sněmovně.
Normu v úvodu projednávání obhajovala ministryně kultury Alena Hanáková. Uvedla, že o nutnosti vydávání církevního majetku už rozhodl předloni Ústavní soud, podle něhož je současný stav v rozporu s ústavním pořádkem. Pokud zákon nebude platit, podle ministryně hrozí, že se církve budou soudně domáhat nejen svého majetku, který je v držení státu.
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Hanáková zdůraznila, že církve budou muset svůj nárok na majetek dokázat a že se vrácení nebude týkat majetku v držení obcí, krajů nebo soukromých osob a společností. Vztahovat se tak nebude například na nemocnici a Střední odborná školu vinařskou ve Valticích, pražskou Nemocnici Na Františku, zámků Řevnice a Horní Dunajovice nebo zdravotního střediska a statku ve středočeských Horoměřicích, uvedla ministryně. „Ohroženy nejsou ani školky nebo čističky na státních pozemcích,“ řekla.
Komunisté už ve sněmovně chtěli zákon zamítnout jako celek. Poslanci ČSSD usilovali alespoň o zrušení finanční náhrady. Požadovali také, aby byl církvím vracen jen majetek, který nejen vlastnily, ale také užívaly, nebo aby nebyl od daně z příjmu osvobozen první prodej restituovaného majetku. I v Senátu zpochybňovali výši a výpočet náhrad, je prý nadhodnocena o 54 miliard korun. Podle místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera se návrh snaží odstranit veškeré majetkové křivdy vůči církvím, což by způsobilo neústavní nerovnost mezi restituenty.
Projednávání předcházela slovní přestřelka mezi zástupci ČSSD a TOP 09 kvůli protestu čtveřice občanů proti navrhovanému zákonu. Místopředseda senátorů vládní TOP 09 a STANJaromír Štětina žádal, aby proti nim policie uplatnila zákon zakazující demonstrace blíže než 100 metrů od sídla parlamentu. „Žádnou demonstraci jsem nezaznamenal,“ oponoval místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach, podle něhož protestující dávali najevo svou nespokojenost s vládní politikou. Dienstbier dodal, že protest s řadou transparentů byl petiční akcí, kterou lze pořádat kdekoli ve veřejném prostoru. Hodinu před polednem už ale protestující podle zjištění zpravodaje ČTK nikde na dohled od Senátu k vidění nebyli.