Senát směřuje k totalitě

V Senátu ČR má pravice vedená ODS spolehlivou většinu. Právě to jí umožňuje projevit se ve své podstatě a metodami uskutečňování svých cílů. V plném rozsahu se to projevilo minulý týden.
Při projednávání vládního balíku reforem, tedy návrhu zákona o stabilizaci veřejných financí, využila pravice své většiny k tomu, aby se Senát tímto zákonem nezabýval. Tím znemožnil nejenom opozici vyjádřit se k zákonu, ale i navrhovat případně změny. Všem je jasné, že jde v současnosti o balík takzvaných reforem, které svou asociální podstatou významně ovlivní život všech občanů na dlouhé období a je prvním krokem k ještě drastičtějším zásahům do životní úrovně většiny sociálně slabších skupin obyvatelstva.
Uvedený postup pravice zcela oprávněně nazval senátor za KSČM Vlastimil Balín soumrakem demokracie v České republice. Uvedený způsob vládnutí a jednání je v rozporu s literou i duchem Ústavy České republiky. V ní se zdůrazňuje, že lid je zdrojem veškeré moci a vykonává ji prostřednictvím orgánů státní moci zákonodárné. Senátoři i poslanci ve svém slibu se zavazují »zachovávat Ústavu a svůj mandát vykonávat v zájmu všeho lidu«. Senátní pravicová většina tyto základní principy Ústavy ČR a parlamentní demokracie arogantně ignorovala a narušila. Je přece všeobecně známo, že většina občanů s návrhem vládních reforem nesouhlasí.
Podle minulý týden zveřejněného šetření agentury Factum většina občanů ČR s reformami nesouhlasí. Výrazná většina občanů – 70 % – je nespokojena s tím, že vládní koalice prosadila reformu veřejných financí. Proti pokračování v reformě se vyslovilo 65 % občanů. Přes 80 % lidí je přesvědčeno, že vliv reforem na jejich život bude negativní. Takový je názor většiny lidu, který koaliční vláda a její poslanci a senátoři ignorují a neberou vůbec v úvahu. V Senátu o tom dokonce znemožnili diskusi. Jde v současné době o prioritní otázku domácí politiky, a tedy o zásadní otázku uplatňování Ústavy a demokracie u nás. Není to tedy i zásadní téma Ústavního soudu ČR? Navíc zásadně jsou porušeny zásady Listiny základních zpráv a svobod, která je u nás součástí ústavního uspořádání. Zcela evidentní je to u práva občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění a u dalších sociálních práv občanů.
Uvedený postup pravicové většiny Senátu ukazuje, že pravice usiluje o totalitní systém vládnutí. Právě v Senátu má možnost to postupně realizovat. Totalita totiž není nic jiného, než způsob vlády, v němž vládnoucí strana (v našem případě ODS) a jí ovládaný stát řídí jednotně a bez skutečné opozice všechny složky života společnosti (definice podle slovníku cizích slovy). Uvedené tendence jsou zásadní povahy a jsou vážným nebezpečím pro budoucnost státu. Proto je prioritní otázkou celé společnosti, a především parlamentních politických stran, projednat a dohodnout se na prohlubování a upevňování skutečné demokracie u nás a na opatřeních, která zabrání tendencím totalitního systému vládnutí.
To je klíčovou otázkou a ne témata, kterými se minulý týden zabýval Senát. Například o zrušení nebo zavedení státních svátků nebo významných dnů a například o novele trestního zákona, která zakazuje nejen propagaci nacismu, ale i komunistického hnutí a symbolů (srp, kladivo, hvězda). Zakázat se má i slovo »komunistická« v názvu politických stran. Charakteristické je, že se v této souvislosti mluví stále o komunismu u nás, i když zde nikdy nebyl a nikdo to za minulého režimu netvrdil. Byli jsme státem socialistickým, který dosáhl velkých úspěchů především v oblasti sociální i v oblasti ekonomické, ale měl i řadu nedostatků a deformací socialistických principů a zásad v oblasti občanských a politických práv. Od hlavních »komunistobijců«, senátora Mejstříka a Štětiny, přeplněných hysterickým antikomunismem, jsem ještě nikdy neslyšel, co si pod pojmem komunismus vlastně představují. Zřejmě za svého působení ve Svazu mládeže a v KSČ řádně nestudovali základy marxismu. V tom pokračují i dnes, protože neznám od nich nic, co by nasvědčovalo, že se něčím konkrétním (jako senátoři) zabývají ve prospěch »všeho lidu«. Ale ze senátorských příjmů si zřejmě žijí dobře. Věřím, že podpoří návrh, se kterým minulý týden přišel jejich kolega, senátor Jaroslav Kubera, aby plat zákonodárců byl stanoven na úroveň europoslanců, tedy asi 275 tisíc měsíčně. I když se o tom mezi zákonodárci zřejmě dost diskutuje, uvádím to v této souvislosti pouze proto, že senátor Kubera (ODS) je předsedou senátního ústavněprávního výboru. Co je tedy předmětem jeho zájmu? Otázky dodržování Ústavy a Listiny základních práv a svobod to zřejmě nejsou.

Foto popis|