Senát podpořil zvýšení počtu českých vojáků v zahraničních misích

Praha 11. prosince (ČTK) – Senát podle očekávání schválil zvýšení počtu českých vojáků, kteří mají příští rok působit v zahraničních misích. Má jich být celkem téměř 1400. Rozšířit se má hlavně tým v Afghánistánu. Vyslání vojáků nyní závisí na souhlasu sněmovny, která o tom má jednat příští týden. V dolní komoře více než v horní komplikuje vládě situaci odpor levice.

„Problém s vysláním vojáků do zahraničních misí nikde jinde nemají,“ posteskla si ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). K nesouhlasu sociálních demokratů s afghánskou misí uvedla, že jejím cílem je potlačovat terorismus. Alternativou by podle ministryně bylo čekání na to, až se teroristé dostanou do Evropy. Ministryně podotkla, že afghánská mise je podložena rezolucemi OSN, takže její zpochybňování je nemístné.

Parkanová odmítla tvrzení senátora ČSSD Vladimíra Drymla, že není zajištěno uhrazení téměř powloviny výdajů na zahraniční mise v celkové výši 2,4 miliardy korun. Odmítla také spojování výdajů na obranu s finanční a ekonomickou krizí. „Začít šetřit na výdajích na obranu v této době by bylo to nejhorší rozhodnutí. Byla by to kardinální chyba. Bezpečnost a svoboda, ta není na prodej,“ dodala ministryně.

Vedle zástupců ODS vládní plány podpořil i Jaromír Štětina (za Stranu zelených), který argumenty opozice proti misím označoval za „nehorázné“ a „pitoreskní“. Schválení misí podpořilo 49 ze 71 přítomných senátorů, pro přijetí bylo třeba nejméně 41 hlasů.

Celkem by podle plánů vlády mohlo v Afghánistánu v rámci dvou operací, tedy alianční ISAF a protiteroristické Trvalá svoboda, pracovat až 745 českých vojáků. Pro letošní rok parlament schválil působení nejvýše 415 osob. Ve druhé polovině roku 2009 chce armáda poslat do Afghánistánu vyslat tři vrtulníky Mi-171Š s personálem v počtu až 120 osob. V plánu je také působení dělostřeleckého vyhledávacího radiolokátoru Arthur, o který by se na letišti v provincii Kandahár mělo starat 45 vojáků.

Příští rok by se měl zmenšit český vojenský kontingent v iráckém Bagdádu. Místo dosavadních 20 lidí by tamní bezpečnostní síly mělo cvičit jen pět Čechů. Počet vojáků v Kosovu by měl zůstat na stejné úrovni jako letos, kdy se včetně záložní roty v Česku mohlo do země vydat až 550 vojáků.

Od května do srpna by měli Češi chránit vzdušný prostor tří pobaltských zemí. Personál by měl čítat 75 osob. Vojáci z ČR by i nadále příští rok měli působit v některých pozorovatelských misích. Například tři Češi by se nově měli zapojit do dozoru nad dodržováním mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem na Sinajském poloostrově.

V rámci Sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force) armáda vyčlení například jednotku pasivních sledovacích systémů, dekontaminační četu nebo chemickou laboratoř. Celkem se nasazení bude moci týkat 229 osob. V rámci bojového uskupení (battlegroup), které spolu příští rok vytvoří Česko a Slovensko, armáda k možnému nasazení připraví maximálně 1800 osob.

mhm rot