Senát: KSČM zřejmě porušuje ústavu, řešit by to měl soud

Praha 30. října (ČTK) – Nejvyšší správní soud (NSS) by se měl podle Senátu zabývat důvodným podezřením, že KSČM porušuje ústavu a zákony. Na soud by se kvůli tomu měla obrátit vláda, na jejíž návrh by mohla být taková strana zrušena. Senát o tom dnes rozhodl na návrh své komise pro posouzení ústavnosti KSČM.

Rozhodnutí podpořilo 30 z 38 přítomných senátorů. Proti byli jen komunističtí senátoři, sociální demokraté se hlasování zdrželi, stejně tak i dva občanští demokraté. „Nemyslím, že teď tady stojíme v nějakém bojovém šiku. To, co komise předkládá, je snaha o to, aby právo fungovalo,“ uvedl předseda komise Jaromír Štětina (za Stranu zelených).

Člen komise Martin Mejstřík (za Cestu změny) zapochyboval o tom, zda návrh u NSS uspěje. „I kdyby česká vláda se rozhodla, že vyslyší náš návrh a podala Nejvyššímu správnímu soudu žádost o rozpuštění KSČM, narazíme na českou justici,“ uvedl Mejstřík. Podle něj je mezi soudci stále přinejmenším 30 procent soudců, kteří byli členy předlistopadové KSČ.

Závěrečná zpráva komise má i s přílohami několik stovek stran a obsahuje 76 nejzávažnějších indicií z dokumentů KSČM a projevů jejích představitelů. Podle shromážděných materiálů KSČM porušuje ústavu tím, že neodmítá násilí jako prostředek k dosažení svých cílů. Naopak marxismus-leninismus je podle ní spolehlivou ideologickou zbraní. Komunisté podle dokumentů, které komise shromáždila, podporují režimy používající násilí. KSČM na sebe podle Štětiny vzala úlohu sjednocení komunistického hnutí světa.

Nynější KSČM je podle Mejstříka „minimálně personálně, určitě ideologicky“ provázána s bývalou KSČ a zůstala její organizační složkou, přestože tato strana byla zákonem o protiprávnosti komunistického režimu označena za zločinnou. „Všechny informace jsou z veřejných zdrojů, ne z tajných archivů,“ podotkl.

Obsáhlá závěrečná zpráva má 21 kapitol, které se zabývají postojem KSČM k minulému režimu a ke zločinům komunismu, vztahy k zahraničím levicovým stranám i jiným extremistickým uskupením nebo mediální politikou vůči antikomunismu. Smyslem práce komise podle Štětiny bylo shromáždit co nejvíce dokumentů a důkazů, proto celá zpráva bude mít několik tisíc stran. Dokumenty komise získávala nejen z Ústavu pro studium totalitních režimů nebo od Konfederace politických vězňů, ale také přímo od orgánů komunistické strany.

Komunisté existenci komise od počátku odmítali a vyslovovali domněnku, že nebude objektivní. Dnes se žádný z komunistických senátorů k jejím závěrům nevyjádřil.

Martin Horák mkv