S pozměňovacími návrhy zaslali senátoři zpět do Poslanecké sněmovny několik návrhů zákonů, mezi jinými i novelu zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, kterou se mění zákon číslo 109/2002 Sb.
Návrh přináší zřetelnější oddělení režimu ústavní a ochranné výchovy, u kterých není prozatím příliš viditelný rozdíl. Zpřesňuje okruh osob, které jsou oprávněny jednat za dítě v závažnějších případech, a upravuje příspěvek na úhradu poskytované péče. Dále například stanoví pravidla pro používání speciálních stavebně-technických prostředků zabránění útěku a audiovizuálního systému pro prostorové sledování kamerami. Tento systém lze užívat pouze v zařízení s dětmi s uloženou ochrannou výchovou, nikoliv v dětských domovech, přičemž konkrétní umístění prostředků obojího typu podléhá schválení Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Audiovizuální systémy bude možno ze zákona využívat pouze pro kontrolu okolí budov a vnitřních prostor zařízení, kam nemají děti přístup, místností určených pro zaměstnance, chodeb a na samotce. O umístění a způsobu využívání audiovizuální techniky musí být předem informovány všechny děti i zaměstnanci. Novela také zvyšuje maximální počet mladistvých ve výchovné skupině v diagnostickém ústavu ze šesti na osm. V neposlední řadě se v návrhu zákona zvyšuje maximální částka kapesného. Návrh zákona v Senátu projednal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senátoři po delší diskusi připravili pozměňovací návrh, který má řešit situaci, kdy se v diagnostických ústavech společně nacházejí děti bez závažných poruch chování a děti delikventní, například se závislostmi na drogách nebo agresivní děti s výraznými poruchami chování. Děti, které jsou do ústavní péče umisťovány nikoliv pro poruchy chování, ale z důvodů jakéhokoliv selhání rodiny, například týrání, zanedbávání péče či zneužívání, se mohou stát obětí šikany ze strany agresivních dětí. Senátoři proto navrhují, aby děti bez závažných poruch chování byly umístěny do dětských domovů, a to bez předchozího povinného pobytu v diagnostickém ústavu. „Tyto děti může diagnostický ústav umisťovat do dětských domovů na základě spisové dokumentace a v případě potřeby je vyšetřit ambulantně nebo přímo v dětském domově,“ vysvětlil zpravodaj výboru Milan Bureš. Předkladatelka novely, ministryně školství Petra Buzková, však s tímto návrhem nesouhlasí. „Diagnostické ústavy pozorně rozlišují, pro které dítě je vhodný dětský domov a pro které dítě je vhodný dětský domov se školou,“ říká P. Buzková. Senátoři nakonec pozměňovací návrh přijali valnou většinou, ze 74 přítomných získal 57 hlasů. Poslancům vrátili senátoři také návrh novely azylového zákona, který mimo jiné řeší způsob, jakým budou cizinci žádat o víza pro pobyt v naší republice. Poslanci v něm navrhují, aby si cizinci nové vízum nebo jeho nový typ vyřídili ve své rodné zemi. Senátoři připravili pozměňovací návrh, aby se kvůli vyřízení víza nemuseli cizinci vracet do své vlasti, ale celou záležitost mohli vyřídit na našich úřadech. „Znám několik případů běloruských obránců lidských práv. Když si pro vízum budou chtít jet do Minska, tak je tam posadí za mříže,“ uvedl například zpravodaj Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost JaromírŠtětina. O obou vrácených předlohách ještě jednou rozhodují poslanci. Zatímco první výše uvedenou předlohu schválili ve svém původním znění, o druhé ještě nerozhodli.