Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam nežádoucích osob

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pěkný první červnový den, dámy a pánové. Srdečně zdravím při poslechu padesáti minut aktuální publicistiky, v níž tentokrát nabízíme toto. Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam, na němž se objevilo osmdesát devět jmen evropských politiků, kteří nesmějí do Ruska, za odvetné opatření vyvolané západoevropskými sankcemi z loňského roku. Na seznamu jsou i jména čtyř Čechů, a my si s jedním z nich promluvíme. Čtyři hodiny se v neděli na lánském zámku jednalo o podmínkách, za nichž by v České republice mohla být zavedena společná evropská měna, tedy euro. V USA přestal platit zákon, který umožňoval plošnou evidenci dat o telefonátech. Touto činností se až do dnešní půlnoci zabývala americká Národní bezpečnostní agentura NSA. V Praze se konala další z konferencí v cyklu Evropské dialogy Václava Havla, tentokrát Čas pro evropskou politiku. A konečně solární letoun Solar Impulse 2, který od včerejška konal šestidenní přelet z Číny na Havajské ostrovy, musel svou cestu v Japonsku přerušit. Příjemný poslech.
Sankční seznam s devětaosmdesáti evropskými politiky a vojenskými činiteli, kterým Rusko neumožní vstup na své území, předala Moskva minulý týden diplomatům Evropské unie. Seznam ale sama odmítla oficiálně publikovat. Jak jsme již informovali ve zpravodajských relacích, na černé listině, kterou zveřejnila finská televize Yle, jsou čtyři čeští politici. Karel Schwarzenberg, Marek Ženíšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle. Diplomacie Evropské unie v sobotu označila výběr představitelů, kterým byl vstup do Ruska odepřen, za svévolný a neopodstatněný. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek za ČSSD si proto dnes odpoledne předvolal ruského velvyslance Sergeje Kisiljova, aby vysvětlil sankční seznam Moskvy. Chce také mluvit o ruském dokumentu o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 68, který podle odborníků jasně zkresluje historii. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové je ministr nedávno odvysílaným dokumentem hodně rozhořčen. Zástupkyně ředitele tiskového a informačního odboru ruského ministerstva zahraničí Zacharovová na svém Facebooku prohlásila, že ruský seznam je samozřejmě odplata za západní sankce, ale dál ruské úřady celou kauzu glosovat a vysvětlovat nehodlají. Přesto se o ní dnes zmínil jak ministr zahraničí Lavrov, tak mluvčí ruského prezidenta Peskov. My jsme zavolali do Bruselu a pohovořili s europoslancem Jaromírem Štětinou. Ten se už ostatně na jednom takovém ruském seznamu kdysi ocitl.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Tento seznam není seznam první, který v Moskvě vzniknul. Já vím o jednom, a ten vznikal někdy začátkem roku 2000. A to byl seznam novinářů. Na tom seznamu novinářů jsem se tehdy octl. A v podstatě od té doby jsem persona non grata v Rusku, takže mě to nepřekvapuje, že vznikl nový seznam, tentokrát politiků.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Dobře. Vy jste v tom prvním seznamu se ocitl už před patnácti lety. Možná, že bychom mohli připomenout, že to bylo patrně o vašem referování o událostech obou čečenských válek. A potom tak také bylo to podle Rusů nezákonné překročení rusko – gruzínské hranice.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Ano. Oba důvody jsou relevantní. Co se týče nezákonného překročení hranice Ruska, toho jsem se skutečně dopustil. Protože jsem potřeboval vstoupit do obklíčeného Grozného koncem roku 99. A Čečensko bylo ruskou armádou neprodyšně uzavřeno. Nedalo se tam nikterak proniknout. Proto jsem ve, přešel pěšky Kavkaz a z jihu jsem se do Čečenska dostal v podstatě nelegálně. Nevím, jestli to bylo nelegálně zcela úplně, poněvadž tam, kde jsem přecházel, nebyla žádná celnice. Tam byly jenom hory. To je jeden důvod. A ten druhý důvod samozřejmě také platí. Celá léta jsme psali o tom, co jsme v Čečensku viděli, psali jsme o zločinech, kterých se dopouštěla ruská armáda na civilním obyvatelstvu Čečenska. A to byl, ten důsledek bylo v podstatě to vyhoštění.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane poslanče, podle jakého klíče, samozřejmě dle vašeho soudu, vznikal tento nejnovější seznam, který údajně existuje už od zimy, ale zveřejněn byl až teď.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Já opravdu nevím, podle jakého klíče v Moskvě postupovali a proč tento seznam vyrobili tak, jak existuje. Je tam několik pozoruhodností v tom seznamu, především ten seznam obsahuje jména té druhé garnitury evropských politiků. Myslím tím například poslance a bývalé diplomaty, nebo současné diplomaty evropské. Není tam jediná hlava státu, jediný předseda parlamentu, takže to považuji za takový pokusný /nesrozumitelné/ od federální služby bezpečnosti, jaká bude na to reakce. Druhá pozoruhodnost je v tom, že tam jsou skutečně tři postavy, které nějakým způsobem patří ke Karlu Schwarzenbergovi nebo k TOP 09. Karel Schwarzenberg, pokud já vím od svých kolegů a od různých pedagogických exponentů je v Moskvě skutečně velmi nenáviděn. A to, že nás přiřadili, mě a pana Ženíška, ke Karlu Schwarzenbergovi, to je pro mě nejenom velká čest, ale je to také pokus zdiskreditovat Schwarzenberga jako osobnost.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ještě jedna důležitá otázka. Během tohoto víkendu jsem zaslechl názor, že se v tom seznamu ocitli i lidé, kteří se jakýmkoli způsobem pokoušeli o diplomatické řešení toho problému.

Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/
——————–
Já si myslím, že tam je celá řada lidí, kteří nějakým způsobem usilují o urovnání konfliktu s Ruskem. Já k nim patřím také samozřejmě, poněvadž válka za humny na Ukrajině není nic příjemného, a je to velmi nebezpečné porušení bezpečnostní situace v Evropě vůbec. Myslím si, že tam není nikdo, koho by bylo možno nazvat explicitně člověkem, který nenávidí Rusko, nebo je nepřítelem Ruska. K takovým lidem ani já nepatřím, poněvadž mám Rusko rád, je to země, kde jsem dlouho jako novinář žil a nemám důvodu nějakým způsobem se Ruska dotýkat nebo ho, nebo ho ničit, nebo nějakým způsobem pomlouvat.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Poznamenává europoslanec a někdejší významný český novinář Jaromír Štětina. O názor na tento sankční seznam s devětaosmdesáti jmény evropských politiků jsme požádali také politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova. Dobrý den.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
Dobrý den.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ono se vcelku dalo očekávat, že Rusové nějaká takováto opatření, kromě těch ekonomických odpovědí už z loňského července či srpna, že s nimi určitě přijdou. Nakonec to trvalo dosti dlouho. Čím to podle vašeho soudu je?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
Upřímně řečeno, já si to neumím vysvětlit, proč právě teď. Až dosud totiž nic nenasvědčovalo, že k tomu dojde. Dokonce ani nic jaksi logického se nedá vystopovat v tom, kteří politici na ten seznam byli, respektive nebyli zařazeni. Takže nevím, připomíná mi to nicméně právě tu situaci, kterou jste, Libore, zmínil, to znamená s těmi odpovědními sankcemi, které nakonec výrazně víc, než na Evropany, dopadly na Rusy, na ruské spotřebitele. Takže tohle to mi připadá jako věc, která buďto prostě Rusové nevěděli, koho a proč tam mají dát a jak to zdůvodnit, anebo to prostě byla nějaká věc ušitá horkou jehlou, že si někdo vzpomněl, na to jsme ještě neodpověděli, takže odpověď musí přijít teď hned okamžitě.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Nemyslíte si, že by to koneckonců mohlo být i tak, že Rusové prostě nechtěli, aby evropští státníci bojkotovali ty jejich oslavy 9. května na Rudém náměstí, takže si s tím počkali? Podle některých informací ten seznam prý existuje už někdy od zimy.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
To je samozřejmě možné, nicméně na Rudém náměstí jaksi Rusové nestáli o politiky toho typu, kteří na tom sankčním seznamu jsou. Ta oslava na Rudém náměstí, to je věc, která má vysloveně ikonický a ceremoniální ráz. Tam měly být hlavy států, možná i šéfové vlád. Ale rozhodně ne jaksi statusově, abych tak řekl, nižší liga. A přesně tak, jako není Vladimir Putin na sankčních seznamech Evropské unie, respektive Spojených států, tak ani hlavy států a šéfové vlád nejsou na tomhle tom seznamu ruském. Čili je to samozřejmě možné, že, abych tak řekl, nechtěli dále dráždit, ale pokud se Rusko prezentuje jako někdo, kdo má stejně silnou pozici jako Evropská unie a Spojené státy a dává symetrickou odpověď, tak já tady tu symetrii prostě zatím nejsem schopen vypozorovat.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Evropa se samozřejmě ohradila, řekla, že pro takovéto opatření není důvod. Ale jak už jsem říkal na začátku, očekávat se to přece dalo. A vy jste sám říkal, že bylo vcelku symetrické. Jak tedy hodnotit ten evropský postoj, kdy se řada evropských politiků tváří naoko nechápavě? Je to v tom jenom kus formální diplomacie, nebo to lze mínit upřímně?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
Já si myslím, že to lze mínit upřímně, protože Evropa, potažmo Spojené státy nebo další země, které na Rusko a vůči jeho představitelům uplatnili sankce, tak deklarovali proč. Tam je jednoznačně nějaká příčina, a to je ruská agrese vůči Ukrajině, odtržení Krymu, podpora separatistů na východní Ukrajině. Ale v tom ruském zdůvodnění, zdá se, tyhle ty věci prostě absentují. To znamená, máme-li se s Ruskem bavit, potřebujeme vědět, jak a proč Rusko uvažuje. A zdá se, že to je něco, co Moskva v tento okamžik není schopná srozumitelným způsobem vysvětlit.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Umíte si tipnout, nebo dokonce představit, jak dlouho budou ty západní, tedy jak západoevropské, tak americké sankce, jak dlouho budou ještě trvat?

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
Já si myslím, že poměrně dlouhou dobu u těch aktérů, jako je třeba Kanada, nebo Austrálie, nebo Spojené státy, kde prostě vláda deklarovala svoji pozici, tu pozici srozumitelným způsobem deklarovala vůči tomu, o čem jsem hovořil před chvilkou, to znamená, anexe Krymu a tak dále. Pokud jde o Evropskou unii, tak tam nevím, až dosud, byť se ty kompromisy vždycky rodí velice komplikovaným způsobem, je Evropa schopná dosáhnout prostě konsensu. A vlastně platí ty samé důvody jako na, v případě těch ostatních zemí. Ale vidíme, že Moskva, která si je velice dobře vědoma heterogenity Evropské unie, tak se snaží ten konsensus bořit. Zatím se jí to nepovedlo. Jak dlouho to bude ještě trvat, nevím. Samozřejmě, že bych byl rád, kdyby Evropa v tomto ohledu byla jednotná. Ale bude to velmi komplikovaný, komplikovaný a tvrdý boj.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
Říká politický geograf Michael Romancov. Děkujeme a na slyšenou.

Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
Na slyšenou.

Libor DVOŘÁK, moderátor
——————–
A k tématu ještě nejčerstvější zpráva ČTK. Ministr zahraničí Zaorálek dnes ruskému velvyslanci v České republice Kisiljevovi řekl, že je velmi znepokojen ruským sankčním seznamem osob z Evropské unie, které nesmějí vstoupit do země, i ruským dokumentem o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 68 do Československa, který má za rudě zkreslený. Zaorálek to po schůzce řekl novinářům. Zařazení čtyř českých politiků na seznam Česko podle něj pokládá za neodůvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany.