Ukazuje se prý, že pro zrušení komunistické strany by mohlo stačit jedno jediné úřednické razítko.

„Ano, vycházíme ze senátního návrhu a využijeme všechny argumenty, pokud budou relevantní,“ potvrdila Týdnu Denisa Čermáková z ministerstva vnitra. Podle názoru některých právníků totiž komunisté v březnu 1990 zaregistrovali KSČM jen jako územní organizaci, tedy jako součást KSČ. A to by mohlo znamenat, že její registrace v době, kdy neexistuje KSČ, je neplatná.

Čtěte také:
TOP 09 trvá na zákazu KSČM, strany zločinné ideologie
Zpověď opravdového komunisty: Kdo dnes celý život dře, nemá nic
Zrušme komunisty, vyzývá většina Čechů. V den výročí Vítězného února

„KSČM není potřeba rozpustit. KSČM totiž právně neexistuje, nebo je to více než sporné. Předpokladem existence je paralelní existence KSČ a výmaz KSČ byl proveden v dubnu 1992,“ uvádí například advokát Milan Hulík.

Podle této teze by tak mohlo registraci KSČM zrušit několik úředníků právě Johnova ministerstva. Háček je však v tom, že s touto informací se už pracovalo i v minulosti, a zatím nikdy nebyla zcela jasně prokázána.

Dále:
Absolutní demokrat Jandák: Jsem proti likvidaci komunistů
Filip popřel třetí odboj. Asi je po lobotomii, hájí ho Bárta

Skutečná chyba?

„O chybějícím razítku já opravdu ze své pozice nic nevím. Komunistická strana Čech a Moravy však prošla celou řadou různých úředních, legislativních i registračních aktů, o čemž by mělo mít ministerstvo vnitra přehled. A v případě nějakých chyb, na ně upozornit. Ovšem jak jsem předeslal, opravdu nevím, zda chyba, o které se bavíme, je skutečná,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz komunista a pražský poslanec Jiří Dolejš.

Předseda strany, který je zároveň právníkem, Vojtěch Filip, na dotaz redakce neodpověděl. „Ale i kdyby úředník někde vytvořil nějakou mezeru, registrační akt se dá okamžitě napravit. Rozhodně vidím jako nesmysl to, že by něco takového mělo zpochybnit legitimitu naší strany,“ doplnil Dolejš s tím, že by něco takového nemělo nikde ve světě obdoby.

Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák případné zrušení KSČM odmítl. „Zvedal jsem ruku pro rozpuštění KSČM v 90. letech. Zapomíná se na to, že v 90. letech byla ukončena KSČ a zahájila činnost KSČM. Tato strana musela na vnitro dát své stanovy, musela ukázat své symboly a byla schválena. Vyznávám-li tedy demokracii, nemohu říci o jakékoliv straně, aby byla likvidována. Půjdu ještě dál: jsem proti tomu, aby tady byly rušeny strany jako je Dělnická strana atd. Nezlobte se na mě, jsem absolutní vyznavač svobody slova a svobody projevu. Třeba v USA je mnoho podobných sdružení a zaniknou sama a nenajdou oporu ve společnosti,“ vysvětlil exministr kultury ParlamentnímListům.cz svůj pohled na věc.

Psali jsme:
Paroubek prolomil tabu. Komunisté: Ano, ve vládě jsme po celé Evropě
Zrušit komunisty? Řečtí soudruzi jsou šokováni: Machinace vlády
Vnitro se zajímá o KSČM. Hledá důkazy, zda stranu zakázat
Agrese KSČM překročila hranice, které sněmovna snese, míní Pospíšil

Štetina věří právníkům ministerstva vnitra

„A nebo to také znamená, že se na ni jako na odnož KSČ vztahuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu, tedy že jde o zločinnou organizaci,“ míní senátor Jaromír Štětina. Senátor věří, že právníci ministerstva ještě dodají další argumenty a záležitost se k soudu dostane.

„Senát chce, aby nezávislý soud řekl, zda je KSČM protiústavní, nebo ne. Když se jen zruší registrace, KSČM si hned udělá novou,“ dodal.

Speciální tým tří lidí z ministerstva vnitra, který zpracoval i žalobu na zrušení Dělnické strany (a uspěl), chce dokončit analýzu argumentů co nejdříve. Pak by se zřejmě mohla začít zpracovávat žaloba. Tu sice loni v červnu senátoři dali úřadu vlády, ale odtud se údajně ztratila.

Zakázat KSČM by podle průzkumu veřejného mínění chtěl každý druhý člověk

Se zákazem KSČM by v Česku 22 let po změně režimu souhlasilo podle agentury SANEP50,1 procenta lidí, proti zrušení je 40 procent.
Je však možné, že Nečasův kabinet se nakonec v dubnu k problému – který vyhrotily některá vystoupení politiků KSČM ve sněmovně – nakonec nedostane.

„Vláda má svoje a vážnější starosti, myslím, že když to počkalo dvacet let, nějaký ten další měsíc to ještě počká,“ naráží senátor Štětina na aktuální kauzu ministra obrany Alexandra Vondry či debaty kolem reforem.