Radost i zklamání…

S těmito pocity jsem odcházel z demonstrace organizované před několika dny Iniciativou »NE základnám«, jejímž spolupořadatelem byl i náš KSM. Radostné bylo, že jak organizátory, tak účastníky byli převážně mladí lidé. Když jsem navíc ke svému překvapení mezi účastníky zahlédl i našeho známého, »přítele« senátora Štětinu, ještě více jsem si upevnil svůj názor, že jsem na akci politicky opravdu důležité. Ze zvědavosti jsem se postavil blízko pana senátora. Nechtělo se mi uvěřit, že by sem přišel proto, aby se všemi v jednom šiku bránil republiku před americkým četníkem. Nezklamal jsem se. Rozhodně jsem nenabyl dojmu, že by byl průběhem manifestace potěšen. V té době jsem nevěděl (dočetl jsem se až následující den v Haló novinách), že pan Štětina měl v úmyslu vystoupit na podporu americké základny a že mu hlavně vadilo, že spoluorganizátorem akce je i KSM. Obojí mne potěšilo. Jak ti mladí, tak ten asi nepotěšený Štětina. A nyní to zklamání. KSČM ústy svého předsedy soudruha Filipa, možno říci jako první, se jednoznačně otevřeně postavila proti záměru u nás vybudovat americkou protiraketovou základnu. Jak známo, většina našich lidí je pochopitelně téhož názoru. Tuto skutečnost, v době stále trvajícího očerňování naší strany, je nutno využít. Na jakýchkoli akcích proti americkým základnám, ať už je organizuje kdokoli, by měla být zaznamenána účast komunistických funkcionářů. Přece jsme si ze zkušenosti kolem nedávných voleb do parlamentu uvědomili, jak důležité je pro stranu zviditelňování, dávat o sobě vědět. Což jsme tak zcela nedocenili. Podle mého názoru bylo málo, když na tomto významném shromáždění bylo možno zahlédnout pouze naši mladou poslankyni Konečnou, která pochopila důležitost této akce a přijela kvůli tomu až z Moravy. Z Pražáků zde byl bývalý poslanec, zastupitel z Libně s. Beneš a pražský zastupitel, člen Pražské rady soudruh Prokeš. Mluvčí, soudružku Hoření, jsem viděl, jak získává podpisy na naše protestní pohlednice adresované předsednictvu vlády. Díky všem. Ale podle mého na této významné politické akci, organizované především mladými lidmi v hlavním městě, se mělo objevit více našich funkcionářů i z vedení, předsedů, poslanců i pracovníků aparátu. I za cenu, že by na těch 90 minut přerušili svá eventuální jednání v sekretariátech a kancelářích. Již také proto, aby ti mladí, na které si stále stěžujeme, že se málo angažují, a když už na náměstí Míru o sobě dali vědět, viděli, že KSČM je stranou slov i činů.

O autorovi| Josef HAVELKA, člen OV KSČM Praha 3