PSenát se sejde naposledy v předvolebním složení po volbách

Senát se sejde naposledy v nynějším předvolebním složení ve čtvrtek 30. října, tedy až po skončení letošní obměny třetiny svých členů. Na programu má kromě dluhopisového zákona projednávání senátorských novel o zavedení přímé volby prezidenta a korespondenčních voleb pro Čechy v cizině a také o uzákonění velikonočního Zeleného čtvrtku a Velkého pátku za státem uznané svátky. Schvalovat má rovněž závěry senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM. V návrhu programu, jak jej schválil senátní organizační výbor, chybí případné schvalování smluv o americké radarové základně v Česku. Dokumenty dostaly tento týden k posouzení senátní výbory, které na jejich projednání mají ze zákona 60 dní. Pokud by je ale stihly projednat do konce zahájení schůze, není vyloučeno, že by se Senát mohl se smlouvami vypořádat do konce měsíce. Ani pozdější projednávání obou smluv by však jejich očekávané schválení horní komorou významně neovlivnilo. I vzhledem k tomu, že současné vládní koalici bez ohledu na výsledek senátních voleb zůstane v horní komoře nadpoloviční většina. ODS má jistých 32 senátorů, KDU-ČSL sedm a pro smlouvy budou hlasovat i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a senátor Jaromír Štětina, nestraník zvolený na návrh Strany zelených. Senát se musí ještě tento měsíc sejít hlavně kvůli tomu, že má do začátku listopadu projednat vládní návrh zákona o nových dluhopisech až za 20 miliard korun. Stát by za ně mohl i v letošním roce skupovat dříve vydané státní dluhopisy před jejich splatností, čímž by ušetřil část peněz. Zatímco další pokusy o rozšíření velikonočních svátků a zavedení korespondenční formy hlasování především pro krajany Senát teprve rozjedná, v případě návrhu senátora Jana Horníka na přímou volbu prezidenta bude rozhodovat o tom, zda jej pošle do schvalovacího procesu. Senátní ústavní komise předlohu v podstatě odmítla vzhledem k tomu, že návrh řeší jen způsob volby, nikoli dopady na postavení přímo voleného prezidenta v parlamentním systému. Horní komora by se měla zabývat také řadou evropských předpisů a nařízení a obsazovat poslední volné místo v sedmičlenné Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. Kandidáty navrhla sněmovna, jsou jimi historik a bývalý poslanec ČSSD Vladimír Cisár a publicistka a někdejší mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, kterou nominovali poslanci Strany zelených. Velké diskuse se očekávají kolem závěrů komise pro posouzení ústavnosti KSČM. Senát by měl podle předsedy komise Štětiny požádat vládu, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu zrušení komunistické strany, neboť její činnost je v rozporu se zákonem. „Komise shledala, že indicie porušování zákona (o politických stranách) a ústavy jsou soustavné a opakované,“ řekl již dříve ČTK Štětina.