JAROMÍR ŠTĚTINA POSLANEC EP ZVOLENÝ ZA TOP 09 S PODPOROU STAROSTŮ
Polská premiérka Beata Szydlová ve Štrasburku poslancům Evropského parlamentu vysvětlovala změny zákonů, které v zemi provádí nová vláda. Úpravy norem týkajících se soudů a médií zneklidňují nejen tamní opozici, ale i Evropskou komisi. Podle Szydlové je to ale výsledek demokratických voleb. Čeští europoslanci nemají na situaci v Polsku jednotný názor.
Změny v rozhodování ústavního soudu nebo ve vedení veřejnoprávních médií – to jsou novely, které se nelíbí polské opozici, ale ani Evropské komisi. Ta proto pohrozila, že bude na Varšavu dohlížet. Ani to se ale nesetkalo s úspěchem a Poláci dohled považují za ponížení.
Szydlová v debatě s europoslanci řekla, že změny v Polsku jsou výsledkem podzimních demokratických voleb. Svoboda a svrchovanost jsou podle ní pro Poláky klíčovými hodnotami. „Naši otcové a dědové prolévali krev za svobodu Polska i jiných národů. Po celá desetiletí jsme museli bojovat, abychom mohli stát spravovat sami, a to si nenecháme vzít. Naučili jsme se to od Evropy,“ dodala premiérka.
Premiérka v projevu k europoslancům opakovaně řekla, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami tím, že si ve volbách vybrali program nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Reformy jsou podle ní v souladu s evropskými standardy a Varšava se při jejich přípravě inspirovala v jiných evropských zemích.
Evropská komise minulý týden spustila kvůli vývoji v Polsku formální proceduru sledování stavu právního státu v zemi. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v EU.
Čeští europoslanci se obávají kroků Varšavy i Bruselu
Čeští europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Evžen Tošenovský (ODS) či Petr Mach (Svobodní) nesouhlasí s postupem Evropské komise. Naopak Kateřina Konečná (KSČM) a Jaromír Štětina (TOP 09) patří ke skupině zákonodárců, kteří mají z událostí v Polsku obavy.
Polsko na agendě @Europarl_CS a celé projednávání snad přispěje k tomu, že polská vláda bude zdrženlivější ke krokům v demokracii sporným.
— Petr Ježek (@JezekCZ) 19. Leden 2016
„Nový (polský) kabinet již schválil mnoho legislativních návrhů, které zemi posouvají od demokratického zřízení, a nevypadá to, že svůj povolební elán vyčerpal,“ řekla o postupu polské vlády Konečná. Štětinu znepokojuje nejen vývoj v Polsku, ale i podle něj protiunijní postup celé visegrádské skupiny. „My potřebujeme být jednotní, bezpečnostních rizik ve světě je tolik, že Evropa se nesmí tříštit,“ řekl.Podporu nalezli Poláci mimo jiné u Petra Macha. „Evropská komise nemá právo dělat z Polska protektorát,“ komentoval situaci europoslanec za Svobodné. Podobný názor má i Evžen Tošenovský. „Vůbec bych v Polsku neměl obavy o ohrožení otevřené demokracie. Ne náhodou začaly změny v 80. letech právě v Polsku,“ uvedl.
Podle Zdechovského měla Evropská komise postupovat stejně jako u dalších států. „Nesmíme měřit dvěma metry, jak se to dnes v EU opakovaně děje,“ uvedl. Zahájení procedury označil především za preventivní opatření, které je ale silným politickým signálem, který může zkomplikovat jednání s Polskem.Na odlišný přístup Evropské komise k Polsku a jiným zemím upozornil i Pavel Poc (ČSSD). Naopak podle Pavla Teličky (ANO) je postup EK standardní, ale Szydlová má podle něj dvě tváře: úvodní projev před europoslanci byl prý proevropský, když někteří z nich ale následně kritizovali Evropskou komisi, Szydlová se podle Teličky smála. „To si můžete vybrat,“ napsal na Twitteru.